Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 170 dotazů obsahujících »elektric«
98) Eliášův oheň
18. 05. 2003
Dotaz: Potreboval by som na fyzikálny projekt do školy akékolvek spracovatelné
informácie na tému: CORONA - ELIAŠOV OHEN. Mohli by ste mi, prosím, poradit
dostupnú literatúru (som z Banskej Bystrice), prípadně, co by som asi radšej
uvítal, webovú stránku - prehladnu a, co je najpodstatnejšie, detailnú. (Luke)
Odpověď: Milý Luku, názvem Eliášův oheň je označován trsovitý elektrický výboj, který
někdy můžeme pozorovat před bouřkou na hrotech kovových předmětů nebo na
místech vyvýšených nad okolí (stožáry lodí, televizní antény, hrany letadla apod.)
Projevuje se jako keříčkovité sršení nafialovělé barvy a znali jej už
námořníci v dávných dobách. Časté pozorování tohoto úkazu na moři naznačuje
i jeho název - sv.Eliáš je patronem námořníků. Eliášův oheň se objevuje zejména
před bouřkou, kdy roste napětí mezi mraky a zemí. Než dosáhne napětí takové hodnoty,
aby uhodil blesk, nastane kolem hrotů předmětů trsový nebo doutnavý výboj
délky několika centimetrů. Tento druh výboje není pro člověka nebezpečný.
Více informací najdete např. na slovenské stránce
http://kekule.science.upjs.sk/fyzika/ucebnetexty/doplnkove/elprudplyny/01.htm
Z anglických stránek se můžete podívat na
http://www.encyclopedia.com/html/S/StE1lmosf.asp
Dotaz: Zkusíte mi, prosím, vysvětlit, co je to efektivní hodnota střídavého proudu? (Kamila Lorková)
Odpověď: Představte si, že máte dvě naprosto stejné elektrické plotýnky. Jednu
připojíte na střídavé napětí a druhou na stejnosměrné regulovatelné
napětí. Pak naštelujete to stejnosměrné napětí tak, aby obě plotýnky
hřály úplně stejně. Když změříte stejnosměrný proud druhou
plotýnkou, je to, co naměříte, efektivní hodnota střídavého proudu
první plotýnkou.
Učeně řečeno: Efektivní hodnota střídavého proudu je hodnota
stejnosměrného proudu, který má stejné tepelné účinky jako daný
proud střídavý.
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jestli nevíte něco o problematice měření el. náboje
a malých napětí. (Mirek Maroušek)
Odpověď: Milý Mirku,
velikost elektrického náboje poprvé změřil Millikan. Jeho pokus už je v
Odpovědně popsán (napište do vyhledávacího okénka heslo Millikan).
Millikan v letech 1913-1917 prokázal Thomsonův předpoklad, že hmotnost
vodíkového iontu je asi dvěstěkrát větší než hmotnost elektronu. Vyrobil
speciální Millikanův kondenzátor, kterým měřil elektrické náboje malých
olejových kapiček, a zjistil, že náboj elektronu je elementárním kvantem
jakéhokoliv elektrického náboje.
Věnoval se i měření Planckovy konstanty, kterou určil na základě měření
frekvence a energie elektronů, vycházel přitom z fotoelektrického efektu.
Na další informace se podívejte například na stránku:
http://www.pef.zcu.cz/pef/kof/cz/di/pks/PROGRAMY/millikan/millikan.doc .
O měření napětí se dočtete například tady:
http://lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/kap4/4_1.html . Další spousty stránek
na toto téma najdete, když do googlu napíšete heslo "low voltage
measurements".
Malá napětí se nejlépe měří pomocí digitálních multimetrů, podrobnosti o
jejich vlastnostech se dozvíte na stránce:
http://www.sapro.cz/sorti/digimetr.html .
Dotaz: Chtěl bych vědět jak funguje televize. (Jakub Sembol)
Odpověď: Milý Jakube,
princip televize spočívá v přeměně optického obrazu v elektrický obrazový
signál, který se přenese na dálku a poté se opět přemění na optický
signál.
Využívá se vlastnosti lidského oka, které vnímá dílčí podněty jako celek,
probíhají-li v dostatečně rychlém sledu za sebou. V televizním snímacím
zařízení se obraz rychle rozloží na velký počet bodů různého jasu a barvy.
Tomu odpovídají určité elektrické signály, které se přenesou do
televizního přijímače a tam se synchronně opět složí v původní obraz.
Tento proces se neustále opakuje. Obraz se rozkládá určitým počtem řádků v
jednom snímku, a to lineárně. Evropské soustavy používají pro rozklad 625
řádků. Přenos barevného obrazu je umožněn přenosem barevné informace
současně s přenosem jasu. V principu se přenáší informace o červené,
modré a zelené složce v obraze, která dává po smíchání původní barevný
obraz.
Podívejte se na následující stránky, je tam ve zkratce vysvětlen princip
televize. http://stoplusjedna.newtonit.cz/stare/200009/so09a14a.asp ,
http://mujweb.atlas.cz/www/greatfour/download/Princip%20televize.doc ,
http://lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/
- pod kapitolou Aplikace analogové
techniky najdete informace o televizním přenosu.
Dotaz: V učebnici pro ZŠ je otázka: Na jaká tělesa působí elektrická a na
jaká tělesa působí magnetická síla?
Zajímá mě, jak by na tuto otázku měla znít správná odpověď podaná tak,
aby tomu žáci porozuměli. (Lucie Pelikánová)
Odpověď: Víte, když se někdo takhle kategoricky ptá, obvykle očekává nějakou
jednoduchou odpověď, obvykle tu, kterou má tazatel právě na mysli. Já bych
řekl s velkým rizikem, že to přesně nevystihuji, že
elektrická síla působí na tělesa, která nesou nějaký elektrický náboj
(no ono skoro všechna tělesa nesou velké náboje obou znamének, ale tyto
náboje jsou vykompenzované a projeví se jen přebytky, také může působit
síla v nehomogenním poli na dielektrikum, které je sice navenek neutrální,
ale díky polarizaci se jeden náboj projeví na jedné straně a druhý na
druhé a tak může být výsledná síla nenulová ....)
Magnetická síla nejsnáze pozorovatelná působí na tělesa z materiálu jako
železo, kobalt, nikl a jejich různých sloučenin, tzv. ferromagnetik.
Slabší leč pozorovatelná síla působí i na jiné materiály, na smyčky s
proudem atd.
Na ZŠ by podle mého názoru mělo jít především o získání jistých
zkušeností a jejich vcelku elementární shrnutí - když budu třít PET láhev
o svetr, tak se může přitahovat nebo odpuzovat s jinou lahví, říkáme tomu,
že jsme třením láhev nabili ... Když si vezmu do ruky magnet z chňapky,
tak ovlivní blízký kompas a udrží se na ocelovém plechu ...
Tohle všechno se dá těžko srovnat do jedoduché odpovědi, jde-li o
konkrétní školní problém, pak je třeba odseparovat dva aspekty: 1) co mají
děti pochopit a 2) co asi chce slyšet příslušný pedagog.
