Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 40 dotazů obsahujících »elektronu«
28) Působí mag. pole na jádra atomů?
01. 04. 2003
Dotaz: 1) Dá se využít samoindukce cívek v UPS zdrojích,
aby zajistily plynulý přechod na akumulátory?
2) Co působí na elektron v mg. poli?
Co je tedy "podstatou" magnetického pole.
Jak si mám představit spin elektronu, který s tím úzce souvisí?
Působí mg. pole i na jádra atomů?
Proč se elektrony neodtrhnou od jader v mg. poli?
(interpid)
Odpověď: 1) Odhadoval bych, že energie akumulovaná v cívkách stačí na kousek
periody (když člověk přemýšlí o funkci transformátoru), přesné časování
náběhu UPS je otázka konstrukční). Vaše otázka má ale velmi blízko k
jednomu typu UPS, viz. ferroresonant standby UPS na
http://www.pcguide.com/ref/power/ext/ups/types.htm , leccos dalšího najdete
na stránkách http://www.epanorama.net/links/psu_dcac.html.
2) Na elektron (jako jiný náboj) působí Lorentzova sila F = ev x B
(vektory, vektorový součin) a dále síla resp. moment odpovídající jeho
magnetickému momentu, souvisejícímu se spinem. Spin si těžko můžete
představit, neboť každá jeho klasická analogie jaksi kulhá, je to zcela
kvantový jev. Magnetické pole působí i na jádra atomů, dokonce se toho
často využívá (např. jaderná magnetická rezonance - NMR). Za jakých
podmínek by se mohly trhat elektrony od jader, zjistíte odhadem
magnetických polí, resp. jejich gradientu, které by k tomu byly potřeba.
Běžná magnetická pole elektrony netrhají.
Dotaz: Jak velkými rychlostmi se pohybují elektrony v obalu atomu (lze to přirovnat
k naší sluneční soustavě).
Jaké jsou poslední představy o složení atomu (hmoty).
(P.Jelínek)
Dotaz: Kde se dají zjistit kvantová čísla elektronů (n, l, m, ms)v atomu? (Tomáš Novotný)
Odpověď: Milý Tomáši,
n - hlavní kvantové číslo - udává kvantování energie elektronu v atomu
n=1,2,3,... {podle toho na jaké hladině je elektron} Odtud pak vypočítáte
i další kvantová čísla.
l - vedlejší {orbitální} kvantové číslo - udává velikost momentu hybnosti
elektronu, l=0,1,2,...{n - 1}.
m - magnetické kvantové číslo - udává směr momentu hybnosti vzhledem k
vnějšímu magnetickému poli
m=l,l-1,l-2,...,0,...-l+1,-l.
s - spinové číslo. Elektron má vlastní moment hybnosti, nezávislý na jeho
orbitálním momentu hybnosti a kvantové číslo jeho složky nabývá hodnot
s=1/2 nebo s=-1/2.
Podle Pauliho vylučovacího principu nemohou být na jedné hladině 2
elektrony, které by měly všechna 4 kvantová čísla stejná. Když mají
stejná 3 kv. čísla, liší se spinem!.
Další informace se dočtete např. na stránce:
http://www.aldebaran.cz/studium/fyzika/kvantovka.html ,
http://sweb.cz/radek.jandora/f22.htm .
Stačí do webovského vyhledávače napsat heslo "kvantová čísla elektronu" a
vybrat si.
Dotaz: Zajímalo by mě presnější popis principu na jakém fungují permanentní magnety plus i případné závislosti velikosti výsledné síly.. velikost magneticke indukce popřípadě magnetického toku.. Mám dostatek materialů o ekektromagnetech jako takových ale o permanentnich se mi nic sehnat nepodařilo.. Můžete mi prosím poskytnout bližší popis, (mám zájem hlavně o matematické závislosti) případně doporučení na jaké webove stránky se mohu obratit.. případně jaká literatura se touto problematikou zabývá? Děkuji (Jan Strnad)
Odpověď: Permanentní magnetismus je důsledkem kvantových jevů a bez nich ho nelze uspokojivě vysvětlit. Jde o kombinaci magnetických polí jednak orbitálního pohybu elektronu, jednak vlastního magnetismu (spinu elektronu). I stručné vysvětlení ale asi dost přesahuje zdejší rámec. Sám magnetismus je samozřejmě relativistický jev, ale to tu asi až tak nevadí.
Dotaz: Jak se užitím klasické fyziky vysvětluje fotoelektrický jev? Vysvětlení musí obsahovat pojmy kmity elektronu a rezonance. (Blanka Jonášová)
Odpověď: Podle klasické fyziky mj. nelze vysvětlit, že existují stabilní pevné látky. Můžeme to ale brát jako fakt z pozorování, jaksi "navíc". V kovu je elektron volný (vodivostní elektron), ale na to, aby se "vysvobodil" z kovu ven, do vakua, musíme mu dodat energii - výstupní práci. To lze učinit třeba právě světlem. Např. se může hromadit energie světelné vlny tak dloouho, až už stačí nějaký ten elektron "osvobodit". Ovšem klasická fyzika nedokázala vysvětlit jevy typické pro korpuskulární povahu interakce světla s látkou (prahová frekvence, výstupní energie elektronu závisející na frekvenci a nikoli intenzitě světla atp.). Ale asi nemá příliš smysl rozebírat klasické modely, když kvantový je celkem jednoduchý a dobře známý.
