Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 40 dotazů obsahujících »elektronu«
31) Permanentní magnety
06. 12. 2002
Dotaz: Zajímalo by mě presnější popis principu na jakém fungují permanentní magnety plus i případné závislosti velikosti výsledné síly.. velikost magneticke indukce popřípadě magnetického toku.. Mám dostatek materialů o ekektromagnetech jako takových ale o permanentnich se mi nic sehnat nepodařilo.. Můžete mi prosím poskytnout bližší popis, (mám zájem hlavně o matematické závislosti) případně doporučení na jaké webove stránky se mohu obratit.. případně jaká literatura se touto problematikou zabývá? Děkuji (Jan Strnad)
Odpověď: Permanentní magnetismus je důsledkem kvantových jevů a bez nich ho nelze uspokojivě vysvětlit. Jde o kombinaci magnetických polí jednak orbitálního pohybu elektronu, jednak vlastního magnetismu (spinu elektronu). I stručné vysvětlení ale asi dost přesahuje zdejší rámec. Sám magnetismus je samozřejmě relativistický jev, ale to tu asi až tak nevadí.
Dotaz: Jak se užitím klasické fyziky vysvětluje fotoelektrický jev? Vysvětlení musí obsahovat pojmy kmity elektronu a rezonance. (Blanka Jonášová)
Odpověď: Podle klasické fyziky mj. nelze vysvětlit, že existují stabilní pevné látky. Můžeme to ale brát jako fakt z pozorování, jaksi "navíc". V kovu je elektron volný (vodivostní elektron), ale na to, aby se "vysvobodil" z kovu ven, do vakua, musíme mu dodat energii - výstupní práci. To lze učinit třeba právě světlem. Např. se může hromadit energie světelné vlny tak dloouho, až už stačí nějaký ten elektron "osvobodit". Ovšem klasická fyzika nedokázala vysvětlit jevy typické pro korpuskulární povahu interakce světla s látkou (prahová frekvence, výstupní energie elektronu závisející na frekvenci a nikoli intenzitě světla atp.). Ale asi nemá příliš smysl rozebírat klasické modely, když kvantový je celkem jednoduchý a dobře známý.
Dotaz: Dobrý den chtěl bych se zeptat na jeden problém týkající se určení polohy elektronu v prostoru.
Totiž když se snažíme polohu elektronu určit tak, že na něj vystřelíme foton o určité vlnové délce, zjistíme jeho polohu jen přibližně.
Čím bude mít foton delší vlnovou délku, tím méně ovlivní rychlost elektronu, ale tím hůře zjistíme polohu elektronu. Problém je ale v tom, že nechápu to, že čím bude mít foton kratší vlnovou délku, tím přesněji určíme polohu elektronu. Sice kratší vnová délka fotonu ovlivní rychost elektronu dost hodně, ale nechápu jedinou věc, proč je samotná poloha elektronu určena přesněji, když vlnová délka fotonu je kratší.
díky (Robin Muller)
Odpověď: Já se přiznám, že nevím, jak prakticky jedním fotonem změřit polohu elektronů a předpokládám, že autor řádek, které jste měl na mysli, to myslel značně symbolicky. Když chcete studovat strukturu malých objektů nějakým elektromagnetickým vlněním, pak rozlišovací schopnost souvisí s vlnovou délkou - je-li vlnová délka větší než struktura, neuvidíte ji. Proto na malé objekty potřebujete adekvátně krátké vlnové délky, obrazně i na určení polohy elektronů. Tato "optická" zkušenost se také najde v kvantové teorii, kde může být například zformulována v podobě relaci neurčitosti.
Dotaz: Může vést pozitron (antičástice elektronu) elekrický proud? (Jiří Svatoš)
Odpověď: Ano,
samozřejmě, v antisvětě v antivodičích vodí proud
pozitrony. Ale i tady v našem normálním světě proud
pozitronu v trubici urychlovače reprezentuje elektrický proud.
V normalním drátě ale pozitrony proud nevodí, protože kdyby
se tam už nějaký vyskytl, hned by anihiloval.
