Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«
101) Nadmořská výška
19. 09. 2002
Dotaz: 1. a) budu-li znát nadmořskou výšku v lokalitě A, čas, teplotu, azimut slunce v tento čas a ve stejný okamžik nebo i později se přesunu do bodu B, kde budu znát tyto stejné informace nebo za
b)v bodě A budu znát nadmořskou výšku, budu mít stopky a kyvadlo (s 26cm závěsem) a v bodě B jen to kyvadlo potom:dá se nějak vypočítat(odvodit vzorec) co nejpřesněji nadmořská výška v bodě B? Nejvíce by mě zajímala varianta b).
2. Nemohu najít vzorec (krom obecného) pro výpočet vzdálenosti mezi body A a B ze souřadnic WGS-84, S-42. Jaké jsou přesné rozměry pomyslného obdelníka 1 stupeň sev.š krát 1 stupeň vých.délky?
(Honza)
Odpověď: Díky
za komplimenty, první dotaz vypadá jak z nejakého kvízu pro
mladé fyzikální génie. Ježto mám momentálne inteligenci
na nule, nic duchaplného mne nenapadá, g meritelné kyvadlem
sice na výšce závisí, ale ne tak dramaticky, abyste reálne
neco zmeril (zkuste si to spocítat). Teplota také závisí
na výšce, jiste víte, že v suchém vzduchu klesá zhruba o
1° na 100 m a ve vlhkém o 0,6°/100 m, ale to je na reálné
merení výšky stejne nepraktické, nebot teplota je silne
ovlivnena místem, kde ji meríte a konkrétním pocasím.
Pro výpocet vzdálenosti mužete mít bud obecný vzorec,
který pocítá vzdálenost na kouli (délka úseku kružnice,
který spojuje ony body), ten je ohavný. Nebo vám stací
vzdálenost v menších merítkách, kde mužete zanedbat
zakrivení zemského povrchu. Pak jednoduše podle Pythagorovy
vety sectete vzdálenost po poledníku (polomer Zeme ×
rozdíl šírek v radiánech) a vzdálenost po rovnobežce
(polomer Zeme × cos(šírky) × rozdíl délek v radiánech).
Tohle je Vám jiste jasné jenom ze znalosti toho, co je
zemepisná šírka a délka. Speciálne si mužete vzít jako
rozdíl šírek i délek jeden stupen. V systému S-42 je to
ješte jednodušší, protože systém je kilometrový a tak jen
používáte Pythagorovu vetu (zase za predpokladu, že
zakrivení Zeme nehraje podstatnou roli).
Další informace najdete i na webu, stací do hledace dát
klícová slova jako souradnice, WGS84, S42...
Dotaz: Pyramida je považová za akumulátor na výrobu univerzální energie. Ohnisko pyramidy,
kde dochází k největší kumulaci univerzální energie je považována 1/3 její výšky.
Chystám si zhotovit zlatou pyramidu, ale mám stále několik nevyřešených otázek a to jsou:
1.Je pravda, že k největší kumulaci energie dochází v 1/3 její výšky?
2.Jakým způsobem ovlivní šířka a druh materiálu plátu stěny pyramidy částice, které přes ní prochází?
3.Jakou mám zvolit šířku plátu(zlato), aby vydržela pád z cca 50cm a nepoškodila se?
(Jan Achac)
Odpověď: Vážený
pane, obávám se, že z hlediska svého fyzikálního pohledu na
svět nevím, co znamená Vaše univerzální energie, jaké jsou
její projevy, jak ji získávat a koncentrovat, a tak Vám
nemohu ani trochu poradit, jak stavět onu pyramidu.
Pokud jste si o věci někde četl nebo jste někde něco
slyšel, hledejte odpovědi u autorů. Při té příležitosti
se starejte o odpovědi na otázku, jak se dají projevy oné
univerzální energie prokazatelně pozorovat a uvést do
souvislosti s ostatním věděním lidstva, které je ověřené
a funguje v mnoha podobách v každodenním životě.
Dotaz: Jak daleko má být vysoké napětí daleko od panelového domu? Škodí vysoké napětí organismu člověka? (Petra Bláhová)
Odpověď: 1. To je problém konstruktivně-technický, nikoli fyzikální.
Záleží především na tom, o jak vysoké napětí jde.
Vzdálenosti jsou upraveny technickými normami hlavně proto,
aby např. při vichřici a nehodě nemohlo snadno dojít k
sekundárním ±kodám.
2. Přímý dotek může člověku ublížit různým způsobem:
proud srdcem může narušit pravidelné tepy (anebo naopak
obnovit při arytmii formou šoku!), proud protékající tkání
ji poškozuje hlavně elektrolýzou. Samotné elektrické pole
(nehrozí-li v bezpúrostřední blízkosti přeskok jiskry) by
nemělo být nijak škodlivé - alespoň nevím, že by byl
škodlivý vliv prokázán, i když jistě je to ve středu
zájmu různých organizací (Zelení apod.) (JO - 26.7.2002)
Ohlas
čtenářů: (od Ondřeje Hájka ondrej@hajek.net): V extrémních případech neplatí
"bezpečnost" vysokého napětí. Stříidavé pole
vyvolává elektromagnetickou indukci, v jejímž důsledku
může vzniknout spád potenciálu - jev nebezpečný při
indukci mj. do zemského povrchu. Z dřívějších dob jsou
známy i případy úmrtí koňů pod vedením VVN. V extrémně
malé vzdálenosti od vedení je smrtelně nebezpečná i
samotná indukce do těla (pokud tělo není rovnoběžné s
vedením). Takže nejde pouze o nebezpečí přímého dotyku
nebo konstrukční bezpečnost.
Dotaz: Co je to měrná tepelná kapacita válce? (Vera Krepelova)
Odpověď: Mezi předměty s různou teplotou dochází k tepelné výměně. Množství předané energie závisí na druhu materiálu, hmotnosti a změně jeho teploty. Abychom mohli porovnávat schopnost různých látek jímat teplo, používáme fyzikální veličinu zvanou měrná tepelná kapacita. Udává, kolik tepla je potřeba na ohřátí 1 kg dané látky o 1°C. Značíme ji c a definujeme ji vztahem: c = Q/(m.Dt), kde m je hmotnost tělesa, Q je teplo, které těleso přijme od okolí a Dt je přírůstek teploty. Jednotkou je J/kg.°C. Hodnoty měrných tepelných kapacit různých látek (při teplotě 20°C) naleznete v tabulkách.
Dotaz: Co to je kapilární elevace, Franck-Herzův pokus, Millicanův pokus a akcelerace.
(Vladka Haragova)
Odpověď: 1.
Kapilární elevace - Kapilarita je jev, který vzniká
v kapilárách (tenkých trubičkách) jako důsledek zakřivení
povrchu kapalin a vzniku kapilárního tlaku. U kapalin, které
smáčejí stěny kapiláry vzniká s dutým povrchem výslednice
směrem ven z kapaliny. To má za následek, že v kapiláře
vystoupí kapalina do takové výšky h, až
hydrostatický tlak sloupce h vyrovná kapilární tlak
- jde o kapilární elevaci. Pro vypuklý povrch a
nesmáčející kapalinu směřuje výslednice dovnitř kapaliny,
takže sloupec se sníží o h - kapilární deprese.
Podívejte se na obrázek.
2.Millikan
v roce 1909 přímou metodou změřil velikost elementárního
náboje (e = 1,602 . 10-19 C). Určil ji porovnáním
sil, kterými působí elektrostatické a gravitační pole na
malá nabitá tělíska. Mezi desky kondenzátoru byly
vstřikovány olejové kapičky a mikroskopem sledován jejich
vertikální pohyb v přítomnosti elektrického pole a bez
něho. Uspořádání pokusu můžete vidět na obrázku. 3.Franck-Hertzův pokus (1914)
- myšlenka jejich pokusu spočívá v tom, že atomy
zředěného plynu se ostřelují elektrony s rychlostmi 105
m.s-1. Při tom dochází k pružným nebo nepružným
srážkám s atomy plynu. Z jejich pokusu vyplynulo, že při
rychlostech elektronů menších než kritická rychlost
dochází k pružným srážkám s atomy plynu. Elektron
neodevzdá atomu svoji energii, ale odrazí se od něho (změní
se jen směr jeho rychlosti). Pokud elektrony dosáhnou jisté
kritické rychlosti (různé pro různé látky), nastane
srážka nepružná. Elektron odevzdá svoji energii atomu,
který přitom přejde do jiného stacionárního stavu s
vyšší energií. Atom tedy buď vůbec nepřijímá energii
(pružná srážka), nebo ji přijímá jen v kvantech rovných
rozdílu energií dvou stacionárních stavů.Ve svém pokusu
ukázali, že pokud energie elektronů nedosáhne jistou
kritickou hodnotu, nastávají jen pružné srážky elektronů s
atomy plynu. Uspořádání jejich pokus můžete vidět na obrázku. 4. Akcelerace = zrychlení.
Mění-li se vektor rychlosti, říkáme, že se těleso pohybuje
se zrychlením. Zrychlení jako fyzikální veličinu značíme a,
jeho jednotkou je m.s-2.
