FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!

nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«
108) Fyzikální podstata plamene,...09. 07. 2002

Dotaz: 1. Co je to z fyzikálního hlediska vlastně plamen. 2. četl jsem o zrychlení světa je to pravda, a jak se dá zrychlit? 3. a dále jsem nedávno četl, že se povedlo přenést jakousi hmotnou věc laserovým paprskem.-něco jako ze star trek je to možné,pokud ano,na jakém principu 4. prý existuje kyslík O4 jaké má vlastnosti, jak vzniká, dá se dýchat,způsobuje nějaké jevy? (marek)

Odpověď: 1. Podstatou plamene je  plasma (nízkoteplotní), tedy částečně ionizovaný plyn. Vzniká tím, že chemickou reakcí (hořením) se vzniklé plyny (proto hořící hliník nemá plamen, Al2O3 je při dosažených teplotách stále tuhý) dostatečně zahřejí natolik, aby došlo k ionizaci - tj. roztržení molekuly (jako celek neutrální) na nabité částice.
2. Nejspíš jste četl o světelných jevech v hmotném prostředí, kde se světlo šíří rychlostí menší než (legendárních) c=299 792 458 m/s. Cokoliv by mohlo přenést informaci, se nemůže pohybovat rychlostí větší než c, ledaže bychom přispustili, že příčina může nastat později, než důsledek. "Nepřekročitelnost rychlosti světla" je totiž nikoli vlastnost světla, ale vlastnost prostoročasu, ve kterém žijeme.
3. Těžko říci, nevím, co máte na mysli. Ale: 1) Světlo můžete nahlížet jako proud fotonů, majících svou energii a tedy i hmotnost. 2) "Laserová pinseta" je známa a používá se i v praxi.
4. Pokud je mi známo z mých chlapeckých let, vedle obyčejného kyslíku O2 a ozonu O3 byla za vysokých tlaků zjištěna i spektra poukazující na molekuly O4. Ani bych se tomu nedivil, ale moc velký význam bych tomu zase nepřikládal. Dýchat se nedá ani ozon (alespoň ne dlouho :-((( ) , jistě by to bylo silné oxidační činidlo.
(J.Obdržálek)   >>>  
109) Stupeň Fahrenheita19. 06. 2002

Dotaz: Zajímá mě poměr mezi stupněm Celsia a stupněm Fahrenheita. Např., kolik stupňů Celsia je 90 stupňů Fahrenheita? (Milada Honcová)

Odpověď: Milá Milado, stupeň Fahrenheita vypočítáte podle následujícího vzorečku:
T[F] = 1.8 . T[°C] + 32
Tedy například 1° C = 33.8 F ; 100°C = 212F ; 90F = 32.22°C
Převodní vztahy mezi dalšími jednotkami teploty můžete najít na stránce http://bures.hyperlink.cz/j_teplot.htm
A převodník dalších fyzikálních jednotek na stránce: http://www.labo.cz/mft/konvertor.htm
(M.Urbanová)   >>>  
110) 4. skupenství07. 06. 2002

Dotaz: Jak by teoreticky vypadal fázový diagram obecné látky se zakreslaným 4. skupenstvím(plazma). (Karel)

Odpověď: Jakkoliv se říká, že plasma je čtvrté skupenství hmoty, nedá se to brát až tak dogmaticky. Je samozřejmě rozdíl mezi tím, jsou-li nejmenší částečky plynu navenek elektricky neutrální a působí na sebe na dálku nanejvýš dipól-dipólovou interakcí (o dva mocninné řády slabší než náboje), anebo je-li tvořen zápornými elektrony a kladnými ionty (neřkuli jen samotnými jádry, jako u vodíku). Jenomže tomu chybí to, co je podstatné pro fázový přechod, totiž náhlá, skoková změna fyzikálních veličin (např. měrný objem) při nepatrné změně teploty. Takže to je spíše něco jako rozmazaný fázový přechod. To ostatní si jistě doplníte sám: v pV diagramu bude stabilní oblast plasmatu ve vysokých teplotách (daleko od počátku), spíše při nízkých tlacích. Ovšem zase to neextrapolujte moc daleko. Při opravdu hodně vysokých teplotách (a tlacích) se vám nastartují termonukleární reakce, když hustotu budete zvyšovat dále, můžete dojít do stavu, kdy se začnou uplatňovat obecně relativistické jevy a nakonec vám vše zkolabuje do černé díry. Naopak půjdete-li s hustotou k nule, je otázka, co dělat se "systémem", kde máte třeba 1 částici na kubický kilometr (nebo světelný rok ...)
(J. Obdržálek)   >>>  
111) Kyvadla28. 05. 2002

Dotaz: Prosím, objasněte mi pojem kyvadla. Jaká známe a kdo je jejich objevitem. (Barbora Kvasničková)

Odpověď: Já bych to nebral tak formálně. Kyvadlo - jak název napovídá - je cokoliv, co se kýve, tedy pohybuje tam a zpátky. Nejjednodušší je mít v poli zemské tíže malé tělísko (které pak můžu pokládat za hmotný bod o hmotnosti m) na provázku (tedy: nehmotné niti délky L), aby bylo pořád stejně daleko od bodu závěsu. Tomu se říká MATEMATICKÉ kyvadlo. Jeho energie je složena z potenciální energie (mgz) a kinetické (1/2 m v2). Pokud je to tělísko tak velké, že ho nemůžu s klidným svědomím pokládat za bod (anebo to je například připevnění na tyči, a její hmotnost už nemůžu zanedbat), tak se tomu říká FYZIKÁLNÍ kyvadlo. Tam je potenciální energie stejná - beru-li za z souřadnici těžiště -  ale ke kinetické energii posuvného pohybu přibývá kinetická energie pohybu rotačního, kde se uplatní moment setrvačnosti kývajícího se tělesa. Pro malé výchylky je doba kyvu (polovina doby kmitu) úměrná odmocnině z podílu L/g, kde g je tíhové zrychlení a je nezávislá na hmotnosti m. (Tak se dá taky měřit g.) Na fyzikálním kyvadlu záleží pochopitelně na poloze osy, kolem které těleso kýve. REVERZNÍ kyvadlo (fyzikální) má dvě osy tak nalezené, že doby kyvu podle obou jsou stejné, a pak se dá snadno převést na kyvadlo matematické. Tahle kyvadla zatím všechna kývala v rovině. FOUCALTOVO kyvadlo kýve taky "v rovině", ale ta sestáčí s časem tak, jak se otáčí Země, a jak tedy tomu kyvadlu "ujíždí pod nohama"; tohle ujíždění by bylo jasné tomu, kdo by to pozoroval nikoli ze Země, ale z nějaké inerciální, neotáčející se soustavy. Ten, kdo to pozoruje ze soustavy spjaté se Zemí (a tedy neinerciální), si musí doplnit k působícím silám ještě tzv. síly setrvačné, které nejsou povahy fyzikální, ale geometrické - mají za účel vyrovnat to, že pohyb popisuji ze systému neinerciálního. Z nich se zde uplatní právě Coriolisova síla, kterou si (vůči Zemi) vysvětlíme stáčení roviny.
Vsuvka: představte si kyvadlo na severním pólu. Kmitá chudák pořád v jedné rovině, ale Země se pod ním podtáčí, jednou za 24 hodin, proti směru hod.ruč.. Když ho tedy pozorujeme ze Země,  tak se nám jeho rovina kmitů naopak stáčí, vůči Zemi po směru ruč.hod., celou obrátku za 24 hod. Pochopíte-li tohle, pochopili jste právě "Coriolisovu sílu".
Taky se říká KÓNICKÉ kyvadlo takovému, které nekmitá v rovině, ale v prostoru, takže vlastně šňůrka vytváří kužel (konus). Průmět jeho pohybu do libovolné roviny obsahující svislici dálá obyčejné kmitání. A ještě si vzpomínám na TORZNÍ kyvadlo, což je např. visící čtvercový stůl přivázaný za každý roh ke stropu. Když ho trošku zkroutíte, tak ty šňůry jsou sice pořád rovné, ale směr mají šikmý a snaží se dostat zpět do svislice. Takováhle kyvadla mívají sloupkové hodiny. Víc už mne nenapadá.
(J. Obdržálek)   >>>  
112) Stáří vesmíru28. 05. 2002

Dotaz: 1) Zajímaloby mě, jestli je stáří vesmíru podle oficiálního stanoviska astronomie jasně (nesporně) dokazatelné. Setkal jsem se totiž s názorem, že je vesmír (tedy i Země) starý několik desítek tisíc let (je to možné z hlediska dnešních znalostí z fyziky) . Na mou argumentaci, že stáří vesmíru je dokazatelné kvantovou mechanikou a dnešním matematickým aparátem, mi bylo řečeno, že když Galiieo oznámil, že se Země otáčí kolem Slunce, tak také tehdy nebylo dokazatelné tehdejšími znalostmi. Dále, že může být za několik let objeven matematický aparát, který by odsoudil dnešní vědou reprezentované stáří vesmíru. 2) Jak je přesně určováno stáří hornin či jiných věcí pomocí poločasu rozpadu prvku? Prý sice známe poločas rozpadu, ale neznáme množství původní látky a tak nemůžeme přesné stáří zjistit. Je to pravda? (Jiri Zendulka)

Odpověď: 1/ Záleží na tom, co je "nesporně dokazatelné". Soubor fakt, která známe, uspokojivě souhlasí s teoriemi, které známe, a z nich plyne to, co bylo řečeno. Odhad doby od velkého třesku závisí např. na odhadu tmavé hmoty ve Vesmíru, a to jsou opravdu jen odhady. Není mi tedy vůbec divné, že původně byl odhad 30 miliard let, teď je asi 18 miliard let. (A nemám to nikomu za zlé.) Pro mně je podstatné, že se nemění řád (desítky miliard let).

Setkal jsem se totiž s názorem, že je vesmír (tedy i Země) starý několik desík tisíc let (je to možné z hlediska dnešních znalostí z fyziky) .
Chce-li se s Vámi někdo hádat, tak vždycky může něco namítat. Např., že celý Vesmír byl stvořen včera, i my všichni, hotoví, s hlavou a s pamětí, do které je vložena falešná "historie" předvčerejška apod. Zkuste to vyvrátit! Vyvrátit to nelze. Ale určitě tomu věřit nemíním.

Stáří vesmíru je dokazatelné kvantovou mechanikou...
??? To tedy dotyčný neví, o čem mluví. "Důkaz" spočívá právě v tom, že popis všeho, co na obloze vidíme ze sluneční soustavy, plyne mnohem jednodušeji z předpokladu, že (zjednodušeně řečeno) planety včetně Země se točí kolem Slunce, než z předpokladu, že planety včetně Slunce se točí kolem Země. Důvod, proč mnozí zkušení astronomové byli PROTI heliocentrické soustavě, je jiný: nevěřili, že by hvězdy byly tak neuvěřitelně daleko (oproti vzdálenosti Země - Slunce), že by se na jejich zdánlivé poloze prakticky neprojevil roční pohyb (to souvisí s tzv. aberací stálic). Déle, že může být za několik let objeven matematický aparát, který by odsoudil dnešní vědou reprezentované stáří vesmíru.To by nebyla záležitost matematického aparátu, ale zcela nových fyzikálních faktů, které by se musely vyjevit. Je to asi jako na úrovni, že by se objevil zcela nový matematický aparát, který by odsoudil dnešní vědou reprezentovanou představu, že kameny padají dolů a balónek s vodíkem letí nahoru. (Opět, samozřejmě se můžete dočíst, že ve Vesmíru neexistuje "nahoru" a "dolů", takže to vlastně není pravda. Ale stejně samozřejmě ten, kdo svého syna poučuje o tom, že upuštěná váza spadne na zem, ví dobře, že jeho výroky jsou smysluplné a pravdivé v daném kontextu, tj. že jeho syn i váza jsou poblíž Země.)

2/ Jde o poměr množství různě radioaktivních prvků. Např. radiokarbonovou metodou zjistíte, že poměr C12 (stálý) a C14 (nestálý) je jiný u současného živého organismu (který si vyměňuje svůj uhlík s okolím, v němž C14 stále vzniká nový) a u mrtvého (kde od okamžiku, kdy zemřel a přestal si vyměňovat uhlík s okolím, se dosavadní zásoba C14 jen rozpadá a neobnovuje se).

(J. Obdržálek)   >>>  
<<< novější starší >>>