Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«
112) Stáří vesmíru
28. 05. 2002
Dotaz: 1) Zajímaloby mě, jestli je stáří vesmíru podle oficiálního stanoviska astronomie jasně (nesporně) dokazatelné. Setkal jsem se totiž s názorem, že je vesmír (tedy i Země) starý několik desítek tisíc let (je to možné z hlediska dnešních znalostí z fyziky) .
Na mou argumentaci, že stáří vesmíru je dokazatelné kvantovou mechanikou a dnešním matematickým aparátem, mi bylo řečeno, že když Galiieo oznámil, že se Země otáčí kolem Slunce, tak také tehdy nebylo dokazatelné tehdejšími znalostmi. Dále, že může být za několik let objeven matematický aparát, který by odsoudil dnešní vědou reprezentované stáří vesmíru.
2) Jak je přesně určováno stáří hornin či jiných věcí pomocí poločasu rozpadu prvku? Prý sice známe poločas rozpadu, ale neznáme množství původní látky a tak nemůžeme přesné stáří zjistit. Je to pravda?
(Jiri Zendulka)
Odpověď: 1/ Záleží
na tom, co je "nesporně dokazatelné". Soubor fakt,
která známe, uspokojivě souhlasí s teoriemi, které známe, a
z nich plyne to, co bylo řečeno. Odhad doby od velkého třesku
závisí např. na odhadu tmavé hmoty ve Vesmíru, a to jsou
opravdu jen odhady. Není mi tedy vůbec divné, že původně
byl odhad 30 miliard let, teď je asi 18 miliard let. (A nemám
to nikomu za zlé.) Pro mně je podstatné, že se nemění řád
(desítky miliard let).
Setkal jsem se totiž s
názorem, že je vesmír (tedy i Země) starý několik desík
tisíc let (je to možné z hlediska dnešních znalostí z
fyziky) .
Chce-li se s Vámi někdo hádat, tak vždycky může něco
namítat. Např., že celý Vesmír byl stvořen včera, i my
všichni, hotoví, s hlavou a s pamětí, do které je vložena
falešná "historie" předvčerejška apod. Zkuste to
vyvrátit! Vyvrátit to nelze. Ale určitě tomu věřit
nemíním.
Stáří vesmíru je
dokazatelné kvantovou mechanikou...
??? To tedy dotyčný neví, o čem mluví. "Důkaz"
spočívá právě v tom, že popis všeho, co na obloze vidíme
ze sluneční soustavy, plyne mnohem jednodušeji z předpokladu,
že (zjednodušeně řečeno) planety včetně Země se točí
kolem Slunce, než z předpokladu, že planety včetně Slunce se
točí kolem Země. Důvod, proč mnozí zkušení astronomové
byli PROTI heliocentrické soustavě, je jiný: nevěřili, že
by hvězdy byly tak neuvěřitelně daleko (oproti vzdálenosti
Země - Slunce), že by se na jejich zdánlivé poloze prakticky
neprojevil roční pohyb (to souvisí s tzv. aberací stálic).
Déle, že může být za několik let objeven matematický
aparát, který by odsoudil dnešní vědou reprezentované
stáří vesmíru.To by nebyla záležitost matematického
aparátu, ale zcela nových fyzikálních faktů, které by se
musely vyjevit. Je to asi jako na úrovni, že by se objevil
zcela nový matematický aparát, který by odsoudil dnešní
vědou reprezentovanou představu, že kameny padají dolů a
balónek s vodíkem letí nahoru. (Opět, samozřejmě se
můžete dočíst, že ve Vesmíru neexistuje "nahoru"
a "dolů", takže to vlastně není pravda. Ale stejně
samozřejmě ten, kdo svého syna poučuje o tom, že upuštěná
váza spadne na zem, ví dobře, že jeho výroky jsou
smysluplné a pravdivé v daném kontextu, tj. že jeho syn i
váza jsou poblíž Země.)
2/ Jde o
poměr množství různě radioaktivních prvků. Např.
radiokarbonovou metodou zjistíte, že poměr C12 (stálý) a C14
(nestálý) je jiný u současného živého organismu (který si
vyměňuje svůj uhlík s okolím, v němž C14 stále vzniká
nový) a u mrtvého (kde od okamžiku, kdy zemřel a přestal si
vyměňovat uhlík s okolím, se dosavadní zásoba C14 jen
rozpadá a neobnovuje se).
Dotaz: Co přesně znamená pojem Faradayova klec a na základě jakých fyzikálních principů to funguje? (Maxwellovy rovnice?) (Michal Zavisek)
Odpověď: Chceš-li
něco uchránit od vlivu (statické) elektřiny, můžeš to dát
do plechové krabice. Plech je vodič a vnější náboje na něm
naindukují právě takové rozložení povrchového náboje, že
povrch plechu bude mít konstantní potenciál (= napětí vůči
zemi); je-li krabice uzemněna, bude to ovšem nula, není-li
bude to něco jiného, ale všude stejné. Protože je to všude
na povrchu krabice stejné a uvnitř krabice nejsou náboje, bude
to stejné i uvnitř krabice. Tím pádem tak ovšem nebude
žádné elektrické pole, které je dáno ZMĚNAMI potenciálu.
No a ukazuje se, že když ta krabice je tak trošičku děravá,
anebo i jako řešeto, ba dokonce jako síto s ne moc velkými
oky, že to funguje skoro stejně. Tedy: ten potenciál tam je
konstantní na drátu ok, uvnitř oka je trošku jiný, ale ne
zase až tak moc - rozhodně to stačí k tomu, aby elektrické
pole uvnitř té sítě prakticky vymizelo. Krabice to tedy
není, ale říká se tomu Faradayova klec.
Dotaz: Zajímají mě z fyzikálního hlediska všechny veličiny, které vyzařuje topná dečka zahřátá na svém povrchu na cca 38°C. Teoreticky je to cca 10 mikrometrů. Pokud si lehnu na toto zařízení (přímý kontakt) , ještě na mne působí infra záření ? Nebo se pak jedná pouze o přenos tepla. A lze tento přenos tepla klasifikovat taktéž jako infračervené záření ?
(PICKA Pavel)
Odpověď: Infrazáření
(elektromagnetické vlny, daleká infračervená oblast atp.)
zní samozřejmě mnohem vznešeněji, než sálání tepla - že
totiž z dečky sálá teplo. Je to ale přesně totéž je to
jen řečeno jinými slovy. Toto teplo (infrazáření, ... )
přijímáme (a taky sami vydáváme, když máme taky teplotu
38°C), ať jsme s dečkou v mechanickém kontaktu anebo ne.
Pokud jsme ale v kontaktu, tak přijímáme navíc teplo i
vedením, tj. přímým stykem s teplejším předmětem.
Vysílaní infrazáření má samozřejmě širokou škálu
vlnových délek, s maximem odpovídajícím teplotě 38°C, tedy
zhruba 311 K. Z rovnic hf = kT a L = c/f nám vyjde L = ch/kT =
3.108 * 6,63.10-34 / (1,38.1023*311)=
4,6.10-5 m, tedy asi 46 mikrometrů jako vlnová
délka, na níž se toho vyzařuje nejvíc. (Ale samozřejmě se
bohatě vyzařuje i na jiných blízkých vlnových délkách.)
Dotaz: Nenašel jsem nikde parametry soušástky: TESLA 0A5.
Je to vysokofrekvenční hrotová dioda. (Jiří Vinter)
Odpověď: Jestli se nemýlím, je to germaniová dioda se zlatým
hrotem, a proto s malým úbytkem napětí v dopředném směru.
Data se najdou ve starších katalozích TESLA. Doporučuji obrátit
se přímo na elektrotechniky, spíš než na obecně fyzikální
problematiku.
Dotaz: Studenti se na mě obrátili s dotazem, že někde slyšeli o soutěži,
která se jmenuje Prase. Opravdu taková soutěž existuje? (Holoušková Alexandra)
Odpověď: PraSe je opravdu matematická soutěž, probíhá korespondenční formou a pořádá jí
matematicko-fyzikální fakulta Karlovy univerzity. Tato soutěž je určena pro studenty středních
škol nejen z České republiky. Probíhá od září do května. Podrobné informace i
se zadáním najdete na adrese: http://mks.mff.cuni.cz/ .