Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«
113) Faradayova klec
23. 05. 2002
Dotaz: Co přesně znamená pojem Faradayova klec a na základě jakých fyzikálních principů to funguje? (Maxwellovy rovnice?) (Michal Zavisek)
Odpověď: Chceš-li
něco uchránit od vlivu (statické) elektřiny, můžeš to dát
do plechové krabice. Plech je vodič a vnější náboje na něm
naindukují právě takové rozložení povrchového náboje, že
povrch plechu bude mít konstantní potenciál (= napětí vůči
zemi); je-li krabice uzemněna, bude to ovšem nula, není-li
bude to něco jiného, ale všude stejné. Protože je to všude
na povrchu krabice stejné a uvnitř krabice nejsou náboje, bude
to stejné i uvnitř krabice. Tím pádem tak ovšem nebude
žádné elektrické pole, které je dáno ZMĚNAMI potenciálu.
No a ukazuje se, že když ta krabice je tak trošičku děravá,
anebo i jako řešeto, ba dokonce jako síto s ne moc velkými
oky, že to funguje skoro stejně. Tedy: ten potenciál tam je
konstantní na drátu ok, uvnitř oka je trošku jiný, ale ne
zase až tak moc - rozhodně to stačí k tomu, aby elektrické
pole uvnitř té sítě prakticky vymizelo. Krabice to tedy
není, ale říká se tomu Faradayova klec.
Dotaz: Zajímají mě z fyzikálního hlediska všechny veličiny, které vyzařuje topná dečka zahřátá na svém povrchu na cca 38°C. Teoreticky je to cca 10 mikrometrů. Pokud si lehnu na toto zařízení (přímý kontakt) , ještě na mne působí infra záření ? Nebo se pak jedná pouze o přenos tepla. A lze tento přenos tepla klasifikovat taktéž jako infračervené záření ?
(PICKA Pavel)
Odpověď: Infrazáření
(elektromagnetické vlny, daleká infračervená oblast atp.)
zní samozřejmě mnohem vznešeněji, než sálání tepla - že
totiž z dečky sálá teplo. Je to ale přesně totéž je to
jen řečeno jinými slovy. Toto teplo (infrazáření, ... )
přijímáme (a taky sami vydáváme, když máme taky teplotu
38°C), ať jsme s dečkou v mechanickém kontaktu anebo ne.
Pokud jsme ale v kontaktu, tak přijímáme navíc teplo i
vedením, tj. přímým stykem s teplejším předmětem.
Vysílaní infrazáření má samozřejmě širokou škálu
vlnových délek, s maximem odpovídajícím teplotě 38°C, tedy
zhruba 311 K. Z rovnic hf = kT a L = c/f nám vyjde L = ch/kT =
3.108 * 6,63.10-34 / (1,38.1023*311)=
4,6.10-5 m, tedy asi 46 mikrometrů jako vlnová
délka, na níž se toho vyzařuje nejvíc. (Ale samozřejmě se
bohatě vyzařuje i na jiných blízkých vlnových délkách.)
Dotaz: Nenašel jsem nikde parametry soušástky: TESLA 0A5.
Je to vysokofrekvenční hrotová dioda. (Jiří Vinter)
Odpověď: Jestli se nemýlím, je to germaniová dioda se zlatým
hrotem, a proto s malým úbytkem napětí v dopředném směru.
Data se najdou ve starších katalozích TESLA. Doporučuji obrátit
se přímo na elektrotechniky, spíš než na obecně fyzikální
problematiku.
Dotaz: Studenti se na mě obrátili s dotazem, že někde slyšeli o soutěži,
která se jmenuje Prase. Opravdu taková soutěž existuje? (Holoušková Alexandra)
Odpověď: PraSe je opravdu matematická soutěž, probíhá korespondenční formou a pořádá jí
matematicko-fyzikální fakulta Karlovy univerzity. Tato soutěž je určena pro studenty středních
škol nejen z České republiky. Probíhá od září do května. Podrobné informace i
se zadáním najdete na adrese: http://mks.mff.cuni.cz/ .
Dotaz: Co je to Ohmův zákon. Já totiž budu zkoušen 22.5. pouze z toho a jsem žák 9.tř
(Roman Kundrát)
Odpověď: Ohmův zákon vyjádřený rovnicí U = R I spolu spojuje
elektrické napětí U na součástce, elektrický odpor R této
součástky a elektrický proud I, který součástkou teče.
Jeho fyzikální smysl je v tom, že odpor R takto zavedený je
vlastností součástky a nezávisí na velikosti ani polaritě
přiloženého napětí.
Pro řadu SOUČÁSTEK Ohmův zákon neplatí (např. pro diodu).
Ale platí prakticky pro všechny MATERIÁLY (platí i pro
polovodiče), čili pokud je součástka "uvnitř"
stejnorodá (= homogenní), jako by třeba byla tyčka z
polovodiče (nebo hrudka polovodiče, jako je termistor), pak pro
ni Ohmův zákon platí, pokud se ovšem např. dodrží taky to,
že materiál má při měření stejnou teplotu. Tak např. pro
žárovku Ohmův zákon zdánlivě neplatí, protože při
malých proudech má mnohem menší odpor než při větších.
Ale taky není divu, protože větší proudy vlákno rozehřejí
tak, že má mnohem vyšší teplotu - a odpor závisí na
teplotě.
Podrobný rozbor a výklad Ohmova zákona s řešenými
příklady a barevnými obrázky viz např. Halliday,. Resnick,
Walker: FYZIKA. (Prometheus, 2001) kap. 27.8 Ohmův zákon, str.
702 - 705, 709, 712-14.
