Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«
122) Statistiké zpracování dat
06. 03. 2002
Dotaz: Při statistickém zpracování dat (nejen fyzikálních), vyhodnocujeme statistický soubor také pomocí variačního koeficientu nebo směrodatné odchylky . Jakých maximálních hodnot ( např. v procentech ) smí variační koeficient nabývat, abych mohla říci, že aritmětický průměr správně popisuje uvedený statistický soubor nebo že měřená data jsou dostatečně přesná.
(Milada Otradovcová)
Odpověď: Milá kolegyně,
za prvé musím říct, že nejsme statističtí experti. Na druhé straně také
různé statistické metody používáme, což mne vede k jisté nedokonalé
odpovědi: Skoro vždycky je to na nás, jakou hranici si sami stanovíme pro
výroky typu, že výsledek je "správný", je "v mezích chyb" atd. Ono
stanovení hranice znamená rozhodnutí, s jakou pravděpodobností si chceme
být jisti, resp. jakou pravděpodobost mýlky připouštíme, tj. my si musíme
zvolit nějakou "hladinu významnosti" (například 95%) a k ní najdeme oblast
přijatelných hodnot dané veličiny. Když si vezmete aritmetický průměr a,
spočítáte jeho sígma, řeknete si těch 95%, pak s pravděpodobností 95%
"správná hodnota" leží uvnitř a +- (2*sígma), kdybyste si zvolila hladinu
významnosti 99.9%, byl by "přijatelný interval" a +- (3.29 sígma). Má
neumělá odpověď nemůže nahradit pohled od statistických knih do kapitoly
testování hypotéz.
Dotaz: Jsem učitel na ZŠ a dnes mi přestali žáci věřit. Důvod: Pokusil jsem se jim
zbourat jejich dětské "fyzikální" představy o světě. Tvrdil jsem,
že padající kapka vody má tvar koule. Tzn., že nevypadá, jako na obrázcích
Ondřeje Sekory. Žádám Vás o pomoc při hledání fotografie, na které by bylo
vidět, že "Sekorovský" tvar má kapka vody jen těsně před utrhnutím,
a pak když padá je to kulička. (Mgr.Dalibor Blecha)
Jinak pro Vaše žáky by možná bylo nejlepší udělat
nějaké fotky sami - navrhuju vzít kelímek od jogurtu,
špendlíkem do dna udělat několik dírek tak, aby nalitá voda
hustě kapala ale necrčela, v šeru s tmavým pozadím zaostřit
foťák s bleskem na rovinu, ve které lze očekávat dost kapek
(jak nejblíž foťák dovolí) párkrát vyfotit, aby byla
značná pravděpodobnost, že na obrázku pár kapek bude. Blesk
se postará o velmi kratkou expoziční dobu. Tvary kapek těsne
po utrhnutí budou asi komplikované (i oscilující), po delší
době letu by se měly stabilizovat.
Dotaz: Mohli byste mi doporučit, kde by daly najít nějaké seriozní informace o "studené" fúzi a supravodivosti za pokojové teploty?
(Josef Duhajský)
Odpověď: Studená fúze:
Oficiální zpráva hodnotící komise pro DoE z roku 1989
je skeptická a podobně asi většina fyzikální
komunity, idea ale má své příznivce. Podívejte se na
články
a další
texty o studené fúzi, případně si prihlédněte další odkazy ...
Dotaz: Kde začíná a končí duha? Čím se řídí její zakřivení a je vždy a všude
stejné? (Petr)
Odpověď: Z letadla lze vidět - máte-li ovšem to štěstí být právě ve správný
okamžik na správném místě - celou duhu jako úplnou kružnici, v jejímž
středu je stín letadla. Vždy je to tak, že střed duhy, Vaše oko a Slunce
leží na přímce. To, že obvykle vidíte (na louce) jen oblouk a ne celou
kružnici, je dáno tím, že "dole" prostě nejsou v příslušném směru kapky
vody, na nichž duha vzniká. Díváte-li se z vrcholu kopce do údolí, kde
je duha, vidíte z kružnice podstatně víc. Duha má vždy tvar kousku (nebo
kousků) kružnice. Duh může být současně i více; další jsou pak způsobeny
vícenásobným odrazem uvnitř kapky vody, v níž vlastně duha vzniká.
Podrobný výklad je v každé učebnici fyzikální optiky; je také v učebnici
FYZIKA (Halliday, Resnick, Walker) ve 4. dílu, spolu s fotografiemi a
podrobným rozborem i dalších podobných jevů.
