Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«
16) Význam konstanty 4π
16. 11. 2007
Dotaz: Jaký význam má hodnota 4π ve vzorci pro výpočet permitivity? (Antonín Janoušek)
Odpověď: 4π je konstanta, která souvisí s tím, jakou jsme si zvolili jednotku pro udávání permitivity (Farad/metr). Kdybychom si zvolili jednotku 4π-krát menší, konstanta by zmizela. Jde tedy opravdu jen o "úpravu", aby nám to vycházelo v rozumných jednotkách. Jiný fyzikální význam to nemá.
Dotaz: Dobrý den, chci se zeptat, jestli existuje (dá se definovat) záporná
rychlost(tím pádem záporná dráha)? Myslím si že ne. Nicméně to nejsem při
konfrontaci schopen obhájit. Chtěl bych poprosit o nějaký pěkný důkaz
(matematický, fyzikální), platí i pro případ že záporná rychlost existuje.
Děkuji za odpověd. Adam (Adam)
Odpověď: Definovat se dá ledacos, otázkou je, zda je to k něčemu dobré. Při pohybu po přímce třeba můžeme definovat jako zápornou rychlost takovou rychlost, kdy se bude objekt pohybovat "na druhou stranu", v protisměru. Definovat opravdu můžeme ledacos, jen je potřeba hlídat, aby naše definice byly alespoň trochu rozumné a situaci více zpřehledňovaly a usnadňovaly než zamlžovaly.
Dotaz: Dobrý den, jeden člověk se mě snažil přesvědčit, že Bůh a fyzika má mnoho
společného. Že vlastně i Boha lze určit nebo definovat prostřednictvím kvantové
fyziky Já - jelikož jsem zapřisáhlý ateista, prostě nevěřím, že nějaký "ten
nahoře" vůbec existuje natož, aby se dala jeho existence fyzikálně vysvětlit.
Níže uvedenou citací se mě snažil přesvědčit, že tomu tak je. Zde je ona citace:
"DEFINICE BOHA (podle nejnovějších poznatků kvantové fyziky a její
supergravitační teorie) Existuje sjednocené pole energií, naprosto vyvážené,
stojící ve střídavém vztahu samo se sebou. Pole čisté inteligence, které samo ze
sebe zrozuje všechny síly a veškerou materii universa, to znamená veškerou hmotu
vesmíru, a tím tvoří základ veškerého bytí". Nevím, kde dotyčný tento text vzal
a nevím, zda třeba nejde jen o nějakou stať vytržený z kontextu. Pokud ano, pak
tímto úryvkem úplně převrací původní smysl tohoto případně celého textu. A je
možné, že toto taky nikde uveřejněno nebylo a on si to celé vymyslel a nějak
vytvořil ve vlastní hlavě. Je to pravda, že byl Bůh kvantovou fyzikou definován
nebo ne. Předem velice děkuji za odpověď. RF (Radek)
Odpověď: Musím přiznat, že tomu citátu ("definici") moc nerozumím, přesněji nemám představu, s čím ve fyzice bych si například "pole čisté inteligence, které samo ze
sebe zrozuje všechny síly a veškerou materii universa" měl spojovat.
Obecně lze říct, že fyzika (jako i další přírodní vědy) se zabývá pozorováním světa okolo sebe, jeho popisem a tvorbou a ověřováním hypotéz o jeho časovém vývoji. Pozorovaný vývoj se pak snaží tzv. algoritmicky stlačit - tedy zobecnit a zestručnit, nejlépe do nějakých pravidel (přírodní zákony, základní rovnice) dávajících návod, jak vývoj popisovaného systému předvídat (tedy většinou vypočítat). Úkolem fyziky není spekulovat o základních aspektech bytí.
Na druhou stranu současné vědecké/fyzikální poznání určitým způsobem formuje myšlení a představy lidí o světě, čímž ovlivňuje i vývoj filozofie a teologie.
Současné fyzikální poznání nijak nevylučuje možnost existence Boha či bohů. Ve svých popisech (rovnicích, zákonech) s ničím takovým ale ani nepočítá. Dá se tedy říct, že současné fyzice jakožto vědeckému oboru je zcela jedno, zda nějaký Bůh či bohové existují.
Existovala představa, že by jednou mohla fyzika zcela popsat chování a časový vývoj světa, čímž by mohla být existence Boha svým způsobem vyloučena. Tato představa ale padla. Například z kvantové teorie vyplývá, že nikdy nebudeme schopni změřit a tedy znát všechny veličiny s libovolnou přesností (nejde o naši neschopnost, ale o principiální vlastnost světa - tzv. Heisenbergovy relace neurčitosti říkají, že čím přesněji známe hodnotu nějaké veličiny, tím méně přesně lze změřit hodnotu nějaké jiné s ní spojené veličiny). Mnoho systémů okolo nás přitom vykazuje známky deterministického chaosu, neboli i zcela nepatrná odchylka ve vstupních veličinách vede k úplně odlišnému chování systému. Z toho bohužel plyne, že časový vývoj světa se všemi detaily principiálně nejsme schopni předpovídat.
Dotaz: Dobrý den, před třemi lety jsem na některém z webů našel informace o vlivu
hudebních frekvencí na lidskou psychiku. Nyní sám fyziku učím, ale bohužel
webové stránky, kde bylo možné tyto informace získat, již neexistují. Jako
příklad bych mohl uvést frekvence 16-18 Hz, které jsou obsaženy v hudbě J. S.
Bacha, zpěvačky Enya nebo některých vánočních koled, což samozřejmě využívají
obchodníci v předvánočních nákupech. Věděl byste prosím o příslušné literatuře
nebo odkazu na www stránky? Nebo výzkum, který se tím zabýval. (Jan Gabriel)
Odpověď: Bohužel, nesleduji právě tuto problematiky, takže Vám neporadím konkrétní webové stránky. Osobně jsem krajně skeptický, podezírám to z nepřiměřeného "fyzikálního" zjednodušování fyziologické a hlavně kulturně-společenské reality. Proč?
Je málo běžných zařízení, které do Vašeho ucha opravdu dopraví 16-18 Hz, a to dokonce i třebaže to deklarují. Běžné konzumní přístroje končí někde 40-50 Hz.
Že by se v Bachově hudbě vyskytovaly c, cis, d ze subkontraoktávy? Naše současná klaviatura na klavíru začíná až subkontra "a" s frekvencí 27,5 Hz. A to, že tu klávesu po úderu slyšíme, je samozřejmě hlavně zásluhou vyšších harmonických, sinusovky této frekvence bychom si asi moc nevšimli.
Ve výzkumu bych to hledal mnohem spíše v nějaké té psychologii. Zrak (upřený hlavně jedním směrem, na žlutou skvrnu) nám sloužil k nalezení potravy, sluch (ze všech směrů) hlavně k tomu, abychom se nestali potravou sami. (Proto dosud pociťujeme i v autě za více agresivní, když na nás někdo troubí, než když na nás bliká). Zvuk je tedy pro naši mentalitu primárně varováním, a tady ovšem závisí na (kulturní) historii. Typické skřípění brzd je pro našince varováním první třídy, které nás vyděsí a přiměje k okamžité reakci, zatímco na člověka nikoli městského nejspíš nezapůsobí. Také jsem slyšel o tom, jak kytičky zalévané Mozartem rostou lépe a radostněji, ale pokud byste to hledal ve frekvencích, tak by bylo podstatnější, které nástroje to hrajou (rozsah nástroje je dán jeho konstrukcí), zatímco kompoziční struktura, která odlišuje Mozarta od jeho vrstevníků skládajících pro tytéž nástroje, není určitě záležitostí fyzikální, ale hudebně-kulturní.
Dotaz: Dobrý den, na škole nás učili, že dnešní věda ještě stále neví jaká je vlastně
podstata magnetického pole (co to je). Z čeho vlastně vzniká a jakou má hmotnou
podstatu. Ví se o jeho vlastnostech hodně a i jednotek je hodně ale jádro věci
není objasněno. A já se tedy ptám jestli od roku 1992 někdo už zjistil hmotnou
podstatu magnetického pole. Děkuji (Richard)
Odpověď: Dobrý den,
na některé otázky musím čestně odpovědět, že nevím. Speciálně se to týká otázek typu, jaká je podstata skoro čehokoli, a velmi často otázek, proč se něco v přírodě děje tak a tak. Nevím jaká je podstata magnetického pole, lásky, života ... Když zůstanu u toho jednoduchého magnetického pole, pak coby standardně vzdělaný fyzik vím, jak probíhají některé specifické děje v přírodě, kterým se dá dát nálepka dějů magnetických, některé umím kvantitativně popsat a předpovídat jejich průběh. Mí kolegové, kteří jsou experti v magnetismu, toho umějí více. Asi všichni ale odlišujeme "zodpověditelné otázky" (resp. "povinně" zodpověditelné v duchu fyzikální profesionality) od otázek těžko zodpověditelných.
Samozřejmě se nabízí několik vyhýbavých odpovědí, např. že podstatou magnetického pole jsou fotony (a hned máte hmotnou podstatu). Z mého pohledu je to výmluva, fotony jsou podstatné z mikroskopického pohledu na magnetické (obecně elektromagnetické) pole v rámci kvantované teorie elektromagnetického pole, ale těžko říci, že jsou podstatou. Jiná vyhýbavá odpověď by mohla znít, že podstata magnetického pole je zakleta v Maxwellových rovnicích. Místo toho bych ale raději střízlivě a pokorně řekl, že Maxwellovy rovnice magnetické pole skvěle popisují. Mohu uvažovat o tom, zda by příroda mohla vypadat tak, jak vypadá, kdyby elektromagnetické zákonitosti vypadaly jinak, mohu vymýšlet alternativy, ale za podstatné považuji to, jak je to v přírodě.
Když jsem naznačil, že na některé otázky neumím odpovědět, nechtěl jsem tím říci, že takové otázky jsou nepřípustné, špatné, pitomé či falešné.
