Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«
33) Detekce gravitačních vln
19. 01. 2007
Dotaz: Dobry den, rad bych se zaptal jak to dopadlo s detekci gravitacnich vln? Vim, ze
se je pokouseli detekovat na univerzite Caltech, ale nedari se mi vyhledat
nejaky vysledky. Taky jsem slysel, ze se snad planuje postavit velky detektor na
obezne draze. Opravdu se neco takoveho chysta? (Honza)
Odpověď: Na světě je několik detektorů gravitačních vln, z nichž některé už systematicky měří tři roky a postupně zlepšují citlivost zařízení. Problém je totiž v tom, že předpokládaný signál bude i od těch největších zdrojů extrémně slabý (populárně se to přirovnává k rozlišení změny vzdálenosti Země-Slunce na úrovni velikosti atomů). Zatím skutečně detektory nic nenaměřily, a proto se objevují komentáře poukazující na to, že při konstrukci příliš nadhodnotili odhadovanou sílu signálů od astrofyzikálních zdrojů. Tento problém by měl vyřešit satelitní detektor LISA (skládající se že tři satelitu rozmístěných do trojúhelníku), jehož citlivost by měla být dostatečná. Jeho vypuštění se však stále odkládá.
Dotaz: Jaké jsou teploty varu kovů? (Kateřina Hradilová)
Odpověď: Teploty varu jednotlivých prvků (včetně kovů) lze nalézt ve většině fyzikálních a chemických tabulek. Uveďme proto jen teploty některých nejběžnějších kovů:
Kov
Teplota varu
Hliník (Al)
2467 °C
Měď (Cu)
2567 °C
Nikl (Ni)
2732 °C
Olovo (Pb)
1740 °C
Platina (Pt)
3827 °C
Rtuť (Hg)
356 °C
Stříbro (Ag)
2212 °C
Wolfram (W)
5660 °C
Zlato (Au)
3080 °C
Železo (Fe)
2750 °C
Zdroj: Mikulčák J. a kol.: Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro SŠ, Promehteus, 1988 Praha.
Dotaz: Jak se mění gravitačni konstanta od rovníku k pólu? (Nikola)
Odpověď: Gravitační konstanta je univerzální fyzikální konstanta, která je stálá v celém nám známém vesmíru. Značí se G (v našich zemích někdy také řeckým písmenem ϰ) a vyskytuje se například v Newtonově gravitačním zákoně. Její hodnota je G=6,67×10−11N·m2kg-2.
Z dotazu však usuzuju, že více než gravitační konstanta vás zajímá spíše tíhové zrychlení (obvykle se značí g). Tíhové zrychlení v podstatě vyjadřuje, jak moc jsou tělesa tažena směrem k Zemi u jejího povrchu. Je v něm započteno jak samotné gravitační zrychlení, tak i odstředivá síla způsobená rotací Země. Udává se, že na pólech je tíhové zrychlení g=9,8322m·s-2, na rovníku pak g=9,7803m·s-2. Okolo 45° zeměpisné šířky (a tedy prakticky i v ČR, jejíž zeměpisná šířka je okolo 50°) by se pak hodnota měla pohybovat okolo gn=9,80665m·s-2, což je zároveň definováno jako tzv. normální tíhové zrychlení (tj. není-li uvedeno jinak, měla by se používat se právě tato hodnota).
Odpověď: Mamografie slouží ke zobrazování nehomogenit a oblastí zvýšené hustoty tkáně v ženském prsu (některé typy nehomogenit jsou příznačné pro nádorové bujení). Prs bývá stlačen mezi dvěma kompresními deskami do vrstvy o tloušťce cca 7cm a je ozářen měkkými rentgenovými paprsky. Na druhé straně se pak nachází snímač či fotografická deska. Nehomogenity v prsu jsou pro rentgenové paprsky různě průhledné či neprůhledné (více záření pohlcují), což se objeví jako světlejší či tmavčí oblast na výsledné fotografii.
Podle informací uváděných na serveru 1. LF UK studie ukazují, že není vhodné mamografický screening provádět u žen pod 40 let. Žláza je u mladých žen většinou bohatá, mamografie méně přínosná a navíc je prs u těchto žen citlivější na záření.
Dotaz: Dobrý den! Už mnohokrát jsem měřil teplotu nějaké látky v Celsiově stupnici. A
slyšel jsem, že určení stupnice vzniklo tak, že se ve chvíli, kdy voda začala
mrznout, vyryl bod 0 °C na teploměr a ve chvíli, kdy se začala voda odpařovat,
označil se bod jako 100 °C. Ale slyšel jsem i o tom, že se dá měřit pomocí
stupně Fahrenheita či Réaumura. Jak vznikla stupnice na teploměru pro tyto
fyzikální veličiny a jaké jsou jejich přepočty na stupnici pana Celsia? Mockrát
děkuji za odpověď a přeji Vám hezký den! (Tomáš Urbánek)
Odpověď: Cesliovu teplotní stupnici vytvořil v roce 1742 švédský astronom Anders Celsius, přičemž stanovil hodnoty 0 °C pro teplotu varu vody a 100 °C pro teplotu tání vody - tedy obráceně, než jsme zvyklí dnes. Do dnešní podoby stupnici upravil až o něco pozdeji švédský přírodovědec Carl Linné, když stupnici otočil (a tedy stanovil bod tání na 0 °C a bod varu na 100 °C).
Fahrenheitova teplotní stupnice je pojmenována po německém fyzikovi Gabrielu Fahrenheitovi, který roku 1724 stanovil teplotu 0 °F jako nejnižší teplotu, jíž se mu podařilo dosáhnout smícháním soli, vody a ledu a teplotu 96 °F jako teplota lidského těla. Později byly z praktických důvodů (přesněji a objektivněji je lze měřit) zvoleny referenční body 32 °F jako teplota mraznutí vody a 212 °F jako teplota varu vody. Dnes se Fahrenheitova teplotní stupnice používá například v USA. Je-li F teplota ve stupních Fahrenheita a C teplota ve stupních Celsia, potom platí převodní vztahy:
F = (9/5 * C) + 32
C = (F - 32) * 5/9
Réaumurova teplotní stupnice je pojmenovaná po francouzském přírodovědci René Réamurovi, který ji zavedl roku 1730. Svého času byla velmi rozšířená, dnes se již prakticky nepoužívá. Stupnice je definována opět pomocí bodu mrznutí vody (0 °R) a bodu varu vody (80 °R). Je-li R teplota ve stupních Réamura a C teplota ve stupních Celsia, pak platí:
R = 4/5 * C
C = R * 5/4
Poznámka: Všechny referenční teploty jsou udávány při normálním atmosférickém tlaku.
