FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«

37) Celsiova, Fahrenheitova a Réaumurova stupnice11. 10. 2006

Dotaz: Dobrý den! Už mnohokrát jsem měřil teplotu nějaké látky v Celsiově stupnici. A slyšel jsem, že určení stupnice vzniklo tak, že se ve chvíli, kdy voda začala mrznout, vyryl bod 0 °C na teploměr a ve chvíli, kdy se začala voda odpařovat, označil se bod jako 100 °C. Ale slyšel jsem i o tom, že se dá měřit pomocí stupně Fahrenheita či Réaumura. Jak vznikla stupnice na teploměru pro tyto fyzikální veličiny a jaké jsou jejich přepočty na stupnici pana Celsia? Mockrát děkuji za odpověď a přeji Vám hezký den! (Tomáš Urbánek)

Odpověď: Cesliovu teplotní stupnici vytvořil v roce 1742 švédský astronom Anders Celsius, přičemž stanovil hodnoty 0 °C pro teplotu varu vody a 100 °C pro teplotu tání vody - tedy obráceně, než jsme zvyklí dnes. Do dnešní podoby stupnici upravil až o něco pozdeji švédský přírodovědec Carl Linné, když stupnici otočil (a tedy stanovil bod tání na 0 °C a bod varu na 100 °C).

Fahrenheitova teplotní stupnice je pojmenována po německém fyzikovi Gabrielu Fahrenheitovi, který roku 1724 stanovil teplotu 0 °F jako nejnižší teplotu, jíž se mu podařilo dosáhnout smícháním soli, vody a ledu a teplotu 96 °F jako teplota lidského těla. Později byly z praktických důvodů (přesněji a objektivněji je lze měřit) zvoleny referenční body 32 °F jako teplota mraznutí vody a 212 °F jako teplota varu vody. Dnes se Fahrenheitova teplotní stupnice používá například v USA. Je-li F teplota ve stupních Fahrenheita a C teplota ve stupních Celsia, potom platí převodní vztahy:

F = (9/5 * C) + 32
C = (F - 32) * 5/9

Réaumurova teplotní stupnice je pojmenovaná po francouzském přírodovědci René Réamurovi, který ji zavedl roku 1730. Svého času byla velmi rozšířená, dnes se již prakticky nepoužívá. Stupnice je definována opět pomocí bodu mrznutí vody (0 °R) a bodu varu vody (80 °R). Je-li R teplota ve stupních Réamura a C teplota ve stupních Celsia, pak platí:

R = 4/5 * C
C = R * 5/4

Poznámka: Všechny referenční teploty jsou udávány při normálním atmosférickém tlaku.

(Jakub Jermář)   >>>  

38) Vteřina nebo sekunda?10. 10. 2006

Dotaz: Lze nebo nelze ve fyzikální terminologii používat jednotku 1 vteřina místo 1 sekundy? Stejně tak jako jednotku rychlosti metr za vteřinu místo metr za sekundu? (Ivana Vargová)

Odpověď: Ve fyzikální terminologii by se měl pro jednotku času používat výhradně pojem sekunda, vteřina je zde totiž chápána jako úhlová vteřina (1/3600 úhlového stupně).

Slovo sekunda má původ v latinském secunda minuta hora (druhé zmenšení hodiny), slovo vteřina pak má podobný původ, ale místo latiny vychází z ruštiny (konkrétně ze slova второй = druhý).

(Jakub Jermář)   >>>  

39) Hmotnost elektronu a protonu14. 09. 2006

Dotaz: Jaká je hmotnost elektronu a jaká je hmotnost protonu? (Honza)

Odpověď: Klidová hmotnost elektronu je me = 9,109·10-31kg, klidová hmotnost protonu mp1,672·10-27kg.

(Jakub Jermář)   >>>  

40) Proutkaření04. 09. 2006

Dotaz: Dobrý den, jaký je Váš názor na použití proutku (virgule) při geofyzikálním průzkumu. Jde mi o lokalizaci puklin ve skalním podloží, popř. elektrických kabelů (pod proudem, bez proudu). Podle informací, které jsem našel na internetu, není tak jasné, že proutkařství patří do oblasti pavěd. Díky za odpověď. (Ondřej)

Odpověď: Proudkařství není ani věda ani pavěda, ale spíše něco jako řemeslo. Nejčastěji se proutkaření používá pro vyhledávání a detekci vody v podzemí. Pokusy prováděné nejen na naší fakultě nás vedou k přesvědčení, že proutkaři dosahují úspěchu při hledání vody díky svým znalostem a pozorování okolí (při hledání vody si všímají především typu vegetace a geologických jevů) než díky proutku. Proutek je spíše taková ozdoba, talisman či divadélko pro nezasvěcené. Objasňováním proutkaření a dalších na první pohled záhadných jevů se na naší katedře zabýval například Doc. RNDr. Milan Rojko, CSc.

(Jakub Jermář)   >>>  

41) Bílý hluk30. 05. 2006

Dotaz: "Bílý hluk" - pojem vztahující se k rušení hluku nepříjemného hlukem příjemným. Otázka zní: Existuje nějaká fyzikální možnost jak rušit hluk? Anebo alespoň jak bez nákladných stavebních úprav se vypořádat s touto problematikou, například i generátorem "bílého hluku". Kde mohu najít více informací? (Ing. Vlasta Čudanová)

Odpověď: Hluk lze eliminovat pasivně nebo aktivně. Mezi pasivní metody patří použití obkladových materiálů s velkou absobcí energie vibrací v akustickém pásmu, protihlukové zábrany, které vytvářejí akustický stín nebo hluk odrážejí.

Aktivní metody potlačování hluku využívají interference (skládání) zvukové vlny původní a umělé vytvořené, která má stejnou velikost ale opačnou fázi. Složením obou pak vznikne (v ideálním případě) ticho. Umělou složku vytváří elektronický systém na základě snímaného příchozího hluku. Aktivní metody jsou použitelné pro malé lokace (protihluková sluchátka, opěrky křesel) a jen obtížné použitelné v interiérech (např. auta).

Více informací lze nalézt pod 'Active noise control'

(Ing. Vlastimil Pic)   >>>