Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«
42) Světelné stopy nejen při fotografování
02. 05. 2006
Dotaz: Jaký optický jev způsobuje světelnou stopu, například při kroužení(jakémkoli
rychlém pohybu) rozžhaveným klacíkem ve tmě? (linda)
Odpověď: Obrazce vznikající při rychlém pohybu světelného zdroje nejsou způsobeny žádným fyzikálním optickým jevem, ale jsou důsledkem nedokonalosti snímače, nejčastěji tedy oka. Pro názornost se ale podívejme nejprve na fotoaparát - ten při pořizování snímku na chvilku odkryje fotocitlivou vrstvu (film u klasických či snímací senzor u digitálních fotoaparátů) a když už je "nachytáno" dostatek světla, fotoaparát zase fotocitlivou vrstvu zakryje. Pokud se tedy fotografovaný předmět pohybuje, bude na výsledné fotografii zachycena jeho pozice od okamžiku odkrytí fotocitlivé vrstvy až do okamžiku jejího zakrytí - bude tedy rozmazaný. Při fotografování kroužícího žhnoucího klacíku tedy bude zachycena část jeho trajektorie.
V případě oka se nedá mluvit o zakrývání či odkrývání sítnice, protože pokud zrovna nemrkáme, je oko otevřené stále. Přesto zde dochází k podobnému jevu. Jednotlivé fotocitlivé buňky (tyčinky pro černobílé a čípky pro barevné vidění) totiž potřebují ke své aktivaci (oby odeslaly signál, že na ně dopadá světlo) určitý čas (a musí "nasbírat" dost světla), dá se tedy řict, že průměrují množství dopadajícího světla za určité krátké časové období. Při dobrém osvětlení je tento čas relativně krátký (několik setin sekundy), při horším ovětlení se doba prodlužuje (v šeru používáme už jenom tyčinky a ty jsou v tomto ohledu pomalejší). Celý obraz pak navíc ještě doupraví a zpracuje mozek tak, aby mu dával smysl.
Dotaz: Dobrý den, mě by zajímalo, jak fyzikové došli na to, že absolutní nula má
hodnotu právě -273,15°C? Této teploty není možné dosáhnout, tak jak na to
přišli, že je to právě tolik? Vychází se třeba z nějaké konstanty...? Děkuji za
případnou odpověď. (Markéta Ondrušková)
Odpověď: Posunutí termodynamické teploty vůči Celsiově stupnici (tedy číslo 273,15) nevychází z žádné obecné konstanty. Parametry Celsiovy stupnice byly zvoleny zcela uměle lidmi, bez ohledu na hodnoty základních fyzikálních konstant (stupnice byla definovaná dle teplot tání a varu vody za určitých tlaků).
Kdybychom neznali termodynamickou teplotní stupnici, zjistili bychom (alespoň přiližně) hodnotu absolutní nuly tak, že bychom změřili například objem nějakého plynu při dvou různých teplotách za stejného tlaku. Pomocí přímé úměry bychom pak spočítali, za jaké teploty by plyn neměl žádný objem. Vycházíme přitom ze zjednodušujícího předpokladu, že plyn se chová téměř jako ideální plyn a je tedy tvořen pouze bodovými (bezrozměrnými) molekulami či atomy.
Ačkoli není možné absolutní nuly dosáhnout, lze se k ní prakticky libovolně přiblížit (samozřejmě čím jsme blíže, tím je další přiblížení obtížnější). Absolutní nula je tedy v podstatě jakousi limitou možného ochlazování. Dnes už je technologicky možné malé vzorky hmoty zmrazit na teplotu jen několik tisícin K.
Dotaz: Muze byt moment setrvacnosti záporný? (vlada)
Odpověď: Moment setrvačnosti tělesa je jakýmsi součinem hmotností jednotlivých částí tělesa a kvadrátů jejich vzdáleností od středu rotace. Jelikož hmotnost ani vzdálenost (natož pak její druhá mocnina) nemohou být záporné, nemůže být záporný ani takto chápaný moment setrvačnosti.
To je matematický důvod. Můžeme se ale na celou věc podívat i fyzikálním pohledem - moment setrvačnosti je jakási obdoba hmotnosti. Hmotnost tělesa nám udává, jaký bude klást těleso "odpor" vůči urychlení. Vzpomeňme druhý Newtonův zákon F = m·a. Obdobně moment setrvačnosti nám říká, jak moc se těleso brání svému roztáčení (okolo konkrétní osy). Záporná hmotnost by tedy znamenala, že těleso nám bude pomáhat urychlovat samo sebe a záporný moment setrvačnosti by říkal, že těleso nám bude pomáhat se samo roztáčet - obojí je samozřejmě fyzikální nesmysl, nic takového v přírodě nepozorujeme.
Dotaz: Je možné jednotku informace "bit" odvodit od základních fyzikálních jednotek nebo se nejedná o fyzikální jednotku? (Ing.Lubomír Nechanický)
Odpověď: Jednotka bit (udávající množství informace), není odvozena od základních fyzikálních jednotek. Je definována v IEC (International
Electrotechnical Commission). Jeden bit je množtví informace ekvivalentní znalosti, která ze dvou nějakých stejně pravděpodobných možností nastane (případně nastala).
Dotaz: Dobrý den, po zadání klíčového slova "Philadelphia Experiment" (nebo
"filadelfský experiment" pro českou mutaci webu) vyhledávač vrátí poměrně značné
množství odkazů, jedná se o fikci, mýtus nebo skutečnost? Za odpověď předem
děkuji (Pavel Novotný)
Odpověď: O tzv. filadelfském experimentu, kdy mělo - jak jsem se právě dočetl na různých webových stránkách - údajně dojít v době druhé světové války ke zneviditelnění lodi (či dokonce její teleportaci do jiného přístavu), jsem nikdy dříve neslyšel. Jevy zde popisované neodpovídají současnému fyzikálnímu poznání světa a tak nezbývá než konstatovat, že jde nepochybně fikci.
