Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«
43) Absolutní nula
24. 04. 2006
Dotaz: Dobrý den, mě by zajímalo, jak fyzikové došli na to, že absolutní nula má
hodnotu právě -273,15°C? Této teploty není možné dosáhnout, tak jak na to
přišli, že je to právě tolik? Vychází se třeba z nějaké konstanty...? Děkuji za
případnou odpověď. (Markéta Ondrušková)
Odpověď: Posunutí termodynamické teploty vůči Celsiově stupnici (tedy číslo 273,15) nevychází z žádné obecné konstanty. Parametry Celsiovy stupnice byly zvoleny zcela uměle lidmi, bez ohledu na hodnoty základních fyzikálních konstant (stupnice byla definovaná dle teplot tání a varu vody za určitých tlaků).
Kdybychom neznali termodynamickou teplotní stupnici, zjistili bychom (alespoň přiližně) hodnotu absolutní nuly tak, že bychom změřili například objem nějakého plynu při dvou různých teplotách za stejného tlaku. Pomocí přímé úměry bychom pak spočítali, za jaké teploty by plyn neměl žádný objem. Vycházíme přitom ze zjednodušujícího předpokladu, že plyn se chová téměř jako ideální plyn a je tedy tvořen pouze bodovými (bezrozměrnými) molekulami či atomy.
Ačkoli není možné absolutní nuly dosáhnout, lze se k ní prakticky libovolně přiblížit (samozřejmě čím jsme blíže, tím je další přiblížení obtížnější). Absolutní nula je tedy v podstatě jakousi limitou možného ochlazování. Dnes už je technologicky možné malé vzorky hmoty zmrazit na teplotu jen několik tisícin K.
Dotaz: Muze byt moment setrvacnosti záporný? (vlada)
Odpověď: Moment setrvačnosti tělesa je jakýmsi součinem hmotností jednotlivých částí tělesa a kvadrátů jejich vzdáleností od středu rotace. Jelikož hmotnost ani vzdálenost (natož pak její druhá mocnina) nemohou být záporné, nemůže být záporný ani takto chápaný moment setrvačnosti.
To je matematický důvod. Můžeme se ale na celou věc podívat i fyzikálním pohledem - moment setrvačnosti je jakási obdoba hmotnosti. Hmotnost tělesa nám udává, jaký bude klást těleso "odpor" vůči urychlení. Vzpomeňme druhý Newtonův zákon F = m·a. Obdobně moment setrvačnosti nám říká, jak moc se těleso brání svému roztáčení (okolo konkrétní osy). Záporná hmotnost by tedy znamenala, že těleso nám bude pomáhat urychlovat samo sebe a záporný moment setrvačnosti by říkal, že těleso nám bude pomáhat se samo roztáčet - obojí je samozřejmě fyzikální nesmysl, nic takového v přírodě nepozorujeme.
Dotaz: Je možné jednotku informace "bit" odvodit od základních fyzikálních jednotek nebo se nejedná o fyzikální jednotku? (Ing.Lubomír Nechanický)
Odpověď: Jednotka bit (udávající množství informace), není odvozena od základních fyzikálních jednotek. Je definována v IEC (International
Electrotechnical Commission). Jeden bit je množtví informace ekvivalentní znalosti, která ze dvou nějakých stejně pravděpodobných možností nastane (případně nastala).
Dotaz: Dobrý den, po zadání klíčového slova "Philadelphia Experiment" (nebo
"filadelfský experiment" pro českou mutaci webu) vyhledávač vrátí poměrně značné
množství odkazů, jedná se o fikci, mýtus nebo skutečnost? Za odpověď předem
děkuji (Pavel Novotný)
Odpověď: O tzv. filadelfském experimentu, kdy mělo - jak jsem se právě dočetl na různých webových stránkách - údajně dojít v době druhé světové války ke zneviditelnění lodi (či dokonce její teleportaci do jiného přístavu), jsem nikdy dříve neslyšel. Jevy zde popisované neodpovídají současnému fyzikálnímu poznání světa a tak nezbývá než konstatovat, že jde nepochybně fikci.
roztočím kruh(teoreticky)na takovou rychlost, kdy body nejblíže
středu budou mít obvodovou rychlost rovnu rychlosti světla. Jakou tedy budou mít
potom obvodovou rychlost body nejdále od středu kruhu a proč?
Raketa se
pohybuje od Země rychlostí světla. Vystřelíme-li z rakety střelu, která se bude
vůči raketě pohybovat rovněž rychlostí světla (také směrem od Země), jaká bude
tedy rychlost střely vůči Zemi a proč?
Odpověď: Teorie relativity vylučuje možnost, aby hmotné těleso získalo světelnou rychlost či dokonce rychlost nadsvětelnou. Bude-li tedy onen kruh tvořen nějakou hmotou, nepodaří se vám jej roztočit ani tak, aby jeho okraj (nejrychleji se pohybující body) získaly rychlost světla. Těleso bude vůči urychlování klást čím dál větší odpor, takže na další urychlování časem přestanete mít dost sil (nebo spíše energie), případně se těleso vlivem obrovských na něj působících sil rozpadne.
Ani raketa se nemůže pohybovat rychlostí světla - předpokládejme tedy, že se pohybuje téměř rychlostí světla a svítí si dopředu. Přístroje v raketě by tedy naměřily, že fotony se od rakety vzdalují rychlostí světla. Tutéž rychlost by pak naměřily i přístroje na Zemi. Ač to může vypadat podivně, přičtete-li k rychlosti světla jakoukoli podsvětelnou či světelnou rychlost, výsledkem bude opět jen a pouze rychlost světla. Tak praví teorie a (a to je ještě důležitější) vycházejí tak i v podstatě všechna fyzikální měření.
