Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«
44) Může být moment setrvačnosti záporný?
18. 04. 2006
Dotaz: Muze byt moment setrvacnosti záporný? (vlada)
Odpověď: Moment setrvačnosti tělesa je jakýmsi součinem hmotností jednotlivých částí tělesa a kvadrátů jejich vzdáleností od středu rotace. Jelikož hmotnost ani vzdálenost (natož pak její druhá mocnina) nemohou být záporné, nemůže být záporný ani takto chápaný moment setrvačnosti.
To je matematický důvod. Můžeme se ale na celou věc podívat i fyzikálním pohledem - moment setrvačnosti je jakási obdoba hmotnosti. Hmotnost tělesa nám udává, jaký bude klást těleso "odpor" vůči urychlení. Vzpomeňme druhý Newtonův zákon F = m·a. Obdobně moment setrvačnosti nám říká, jak moc se těleso brání svému roztáčení (okolo konkrétní osy). Záporná hmotnost by tedy znamenala, že těleso nám bude pomáhat urychlovat samo sebe a záporný moment setrvačnosti by říkal, že těleso nám bude pomáhat se samo roztáčet - obojí je samozřejmě fyzikální nesmysl, nic takového v přírodě nepozorujeme.
Dotaz: Je možné jednotku informace "bit" odvodit od základních fyzikálních jednotek nebo se nejedná o fyzikální jednotku? (Ing.Lubomír Nechanický)
Odpověď: Jednotka bit (udávající množství informace), není odvozena od základních fyzikálních jednotek. Je definována v IEC (International
Electrotechnical Commission). Jeden bit je množtví informace ekvivalentní znalosti, která ze dvou nějakých stejně pravděpodobných možností nastane (případně nastala).
Dotaz: Dobrý den, po zadání klíčového slova "Philadelphia Experiment" (nebo
"filadelfský experiment" pro českou mutaci webu) vyhledávač vrátí poměrně značné
množství odkazů, jedná se o fikci, mýtus nebo skutečnost? Za odpověď předem
děkuji (Pavel Novotný)
Odpověď: O tzv. filadelfském experimentu, kdy mělo - jak jsem se právě dočetl na různých webových stránkách - údajně dojít v době druhé světové války ke zneviditelnění lodi (či dokonce její teleportaci do jiného přístavu), jsem nikdy dříve neslyšel. Jevy zde popisované neodpovídají současnému fyzikálnímu poznání světa a tak nezbývá než konstatovat, že jde nepochybně fikci.
roztočím kruh(teoreticky)na takovou rychlost, kdy body nejblíže
středu budou mít obvodovou rychlost rovnu rychlosti světla. Jakou tedy budou mít
potom obvodovou rychlost body nejdále od středu kruhu a proč?
Raketa se
pohybuje od Země rychlostí světla. Vystřelíme-li z rakety střelu, která se bude
vůči raketě pohybovat rovněž rychlostí světla (také směrem od Země), jaká bude
tedy rychlost střely vůči Zemi a proč?
Odpověď: Teorie relativity vylučuje možnost, aby hmotné těleso získalo světelnou rychlost či dokonce rychlost nadsvětelnou. Bude-li tedy onen kruh tvořen nějakou hmotou, nepodaří se vám jej roztočit ani tak, aby jeho okraj (nejrychleji se pohybující body) získaly rychlost světla. Těleso bude vůči urychlování klást čím dál větší odpor, takže na další urychlování časem přestanete mít dost sil (nebo spíše energie), případně se těleso vlivem obrovských na něj působících sil rozpadne.
Ani raketa se nemůže pohybovat rychlostí světla - předpokládejme tedy, že se pohybuje téměř rychlostí světla a svítí si dopředu. Přístroje v raketě by tedy naměřily, že fotony se od rakety vzdalují rychlostí světla. Tutéž rychlost by pak naměřily i přístroje na Zemi. Ač to může vypadat podivně, přičtete-li k rychlosti světla jakoukoli podsvětelnou či světelnou rychlost, výsledkem bude opět jen a pouze rychlost světla. Tak praví teorie a (a to je ještě důležitější) vycházejí tak i v podstatě všechna fyzikální měření.
Dotaz: Mám takový dotaz. Když se těleso pohybuje pomalu nebo je v klidu, čas pro něj
plyne obyčejnou rychlostí. Když se ale těloso blíží rychlosti světla tak se čas
rapidně spomaluje (samozdřejmě vůči okolí). Není tedy pravda, že kdyby se to
těleso, čistě teoreticky dostalo, na rychlost světla, že by se čas úplně
zastavil. A kdyby cestovalo ještě větší rychlostí než C neměl by čas jít
pospátku a tak by se to těleso dostalo do minulosti. Vím, že níc nemůže cestovat
rychlostí světla natož rychleji (snad kromě tachyonů) ale jen mě to tak napadlo,
tak sem zvědav jestli mám pravdu. (Martin Taichl)
Odpověď: Dosahuje-li nějaké těleso (například hodiny) vůči nám rychlosti blízké rychlosti světla, budeme pozorovat, že jeho čas plyne pomaleji (hodiny se zpožďují). Z matematických vztahů popisujících teorii relativity skutečně vyplývá, že hodiny letící rychlostí světla by se měly zastavit (přesněji my budeme pozorovat, že stojí). Uvedomme si ale, že jde pouze o matematickou interpretaci vzorců v oblasti, kde již nemají žádný reálný fyzikální smysl. Hodiny se nám nikdy nepodaří takto urychlit (například proto, že bychom k tomu potřebovali nekonečně mnoho energie). Jde tedy o pouhé hraní si se vzorci. Ještě zjevnější to pak bude, když se do těchto vzorců pokusíme dosadit rychlost větší, než je rychlost světla - začnou totiž vycházet komplexní (ryze imaginární) hodnoty některých veličin. Včetně času. Matematicky není žádný problém zapsat např. 3i sekund nebo 5i metrů, ale fyzikálně takové hodnoty neumíme interpretovat - nemají žádný rozumný význam v reálném světě.
