Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«
46) Filadelfský experiment
20. 03. 2006
Dotaz: Dobrý den, po zadání klíčového slova "Philadelphia Experiment" (nebo
"filadelfský experiment" pro českou mutaci webu) vyhledávač vrátí poměrně značné
množství odkazů, jedná se o fikci, mýtus nebo skutečnost? Za odpověď předem
děkuji (Pavel Novotný)
Odpověď: O tzv. filadelfském experimentu, kdy mělo - jak jsem se právě dočetl na různých webových stránkách - údajně dojít v době druhé světové války ke zneviditelnění lodi (či dokonce její teleportaci do jiného přístavu), jsem nikdy dříve neslyšel. Jevy zde popisované neodpovídají současnému fyzikálnímu poznání světa a tak nezbývá než konstatovat, že jde nepochybně fikci.
roztočím kruh(teoreticky)na takovou rychlost, kdy body nejblíže
středu budou mít obvodovou rychlost rovnu rychlosti světla. Jakou tedy budou mít
potom obvodovou rychlost body nejdále od středu kruhu a proč?
Raketa se
pohybuje od Země rychlostí světla. Vystřelíme-li z rakety střelu, která se bude
vůči raketě pohybovat rovněž rychlostí světla (také směrem od Země), jaká bude
tedy rychlost střely vůči Zemi a proč?
Odpověď: Teorie relativity vylučuje možnost, aby hmotné těleso získalo světelnou rychlost či dokonce rychlost nadsvětelnou. Bude-li tedy onen kruh tvořen nějakou hmotou, nepodaří se vám jej roztočit ani tak, aby jeho okraj (nejrychleji se pohybující body) získaly rychlost světla. Těleso bude vůči urychlování klást čím dál větší odpor, takže na další urychlování časem přestanete mít dost sil (nebo spíše energie), případně se těleso vlivem obrovských na něj působících sil rozpadne.
Ani raketa se nemůže pohybovat rychlostí světla - předpokládejme tedy, že se pohybuje téměř rychlostí světla a svítí si dopředu. Přístroje v raketě by tedy naměřily, že fotony se od rakety vzdalují rychlostí světla. Tutéž rychlost by pak naměřily i přístroje na Zemi. Ač to může vypadat podivně, přičtete-li k rychlosti světla jakoukoli podsvětelnou či světelnou rychlost, výsledkem bude opět jen a pouze rychlost světla. Tak praví teorie a (a to je ještě důležitější) vycházejí tak i v podstatě všechna fyzikální měření.
Dotaz: Mám takový dotaz. Když se těleso pohybuje pomalu nebo je v klidu, čas pro něj
plyne obyčejnou rychlostí. Když se ale těloso blíží rychlosti světla tak se čas
rapidně spomaluje (samozdřejmě vůči okolí). Není tedy pravda, že kdyby se to
těleso, čistě teoreticky dostalo, na rychlost světla, že by se čas úplně
zastavil. A kdyby cestovalo ještě větší rychlostí než C neměl by čas jít
pospátku a tak by se to těleso dostalo do minulosti. Vím, že níc nemůže cestovat
rychlostí světla natož rychleji (snad kromě tachyonů) ale jen mě to tak napadlo,
tak sem zvědav jestli mám pravdu. (Martin Taichl)
Odpověď: Dosahuje-li nějaké těleso (například hodiny) vůči nám rychlosti blízké rychlosti světla, budeme pozorovat, že jeho čas plyne pomaleji (hodiny se zpožďují). Z matematických vztahů popisujících teorii relativity skutečně vyplývá, že hodiny letící rychlostí světla by se měly zastavit (přesněji my budeme pozorovat, že stojí). Uvedomme si ale, že jde pouze o matematickou interpretaci vzorců v oblasti, kde již nemají žádný reálný fyzikální smysl. Hodiny se nám nikdy nepodaří takto urychlit (například proto, že bychom k tomu potřebovali nekonečně mnoho energie). Jde tedy o pouhé hraní si se vzorci. Ještě zjevnější to pak bude, když se do těchto vzorců pokusíme dosadit rychlost větší, než je rychlost světla - začnou totiž vycházet komplexní (ryze imaginární) hodnoty některých veličin. Včetně času. Matematicky není žádný problém zapsat např. 3i sekund nebo 5i metrů, ale fyzikálně takové hodnoty neumíme interpretovat - nemají žádný rozumný význam v reálném světě.
Dotaz: Prosím vás, moc ráda bych se dozvěděla co je přesně entalpie,čím je dána a jak
se vypočítá. Děkuji Hájková (Radka Hájková)
Odpověď: Entalpie (dříve tepelný obsah, anglicky enthalpy) je fyzikální veličina vyjadřující množství tepelné energie uložené v látce. Značí se H a jednotkou je J (joule). Platí:
H = U + pV
kde U je vnitřní energie, p tlak a V objem látky. Přírustek entalpie odpovídá teplu, které látka přijme při změně stavu za stálého tlaku.
Dotaz: Dost dlouho mne trápí tento problém: nechápu, proč jsou v učebnicích pro ZŠ
kolem trvalého magnetu znázorňovány indukční čáry magnetického pole, když toto
pole evidentně není indukované. Není lepší je nazývat magnetické siločáry?
Podobně jako máme elektrické siločáry? Děkuji (Svatava Odložilíková)
Odpověď: Pojmenování různých fyzikálních veličin, modelů a teorií je do značné míry ovlivněno historií a tradicí, proto ne vždy je zcela intuitivní. Magnetické indukční čáry získaly své označení podle veličiny zvané magnetická indukce (obvykle se značí B). Zaměňovat magnetické indukční čáry a magnetické siločáry není možné, je mezi nimi (pro laika na první pohled ne zcela patrný) rozdíl:
Magnetické siločáry (též čáry pole vektoru megnetické intenzity; field lines of H) jsou orientované křivky mající ve všech bodech (kde H≠0) tečnu ve směru vektoru H. Odpovídá-li hustota siločar v každém bodě velikosti vektoru H, jsou magnetické siločáry modelem magnetického pole.
Magnetické indukční čáry (též čáry pole vektoru megnetické indukce; field lines of B) jsou orientované křivky mající ve všech bodech (kde B≠0) tečnu ve směru vektoru B. Odpovídá-li hustota indukčních čar v každém bodě velikosti vektoru B, jsou magnetické indukční čáry modelem silových účinků magnetického pole.
