Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«
48) Rychlost světla a tok času
10. 02. 2006
Dotaz: Mám takový dotaz. Když se těleso pohybuje pomalu nebo je v klidu, čas pro něj
plyne obyčejnou rychlostí. Když se ale těloso blíží rychlosti světla tak se čas
rapidně spomaluje (samozdřejmě vůči okolí). Není tedy pravda, že kdyby se to
těleso, čistě teoreticky dostalo, na rychlost světla, že by se čas úplně
zastavil. A kdyby cestovalo ještě větší rychlostí než C neměl by čas jít
pospátku a tak by se to těleso dostalo do minulosti. Vím, že níc nemůže cestovat
rychlostí světla natož rychleji (snad kromě tachyonů) ale jen mě to tak napadlo,
tak sem zvědav jestli mám pravdu. (Martin Taichl)
Odpověď: Dosahuje-li nějaké těleso (například hodiny) vůči nám rychlosti blízké rychlosti světla, budeme pozorovat, že jeho čas plyne pomaleji (hodiny se zpožďují). Z matematických vztahů popisujících teorii relativity skutečně vyplývá, že hodiny letící rychlostí světla by se měly zastavit (přesněji my budeme pozorovat, že stojí). Uvedomme si ale, že jde pouze o matematickou interpretaci vzorců v oblasti, kde již nemají žádný reálný fyzikální smysl. Hodiny se nám nikdy nepodaří takto urychlit (například proto, že bychom k tomu potřebovali nekonečně mnoho energie). Jde tedy o pouhé hraní si se vzorci. Ještě zjevnější to pak bude, když se do těchto vzorců pokusíme dosadit rychlost větší, než je rychlost světla - začnou totiž vycházet komplexní (ryze imaginární) hodnoty některých veličin. Včetně času. Matematicky není žádný problém zapsat např. 3i sekund nebo 5i metrů, ale fyzikálně takové hodnoty neumíme interpretovat - nemají žádný rozumný význam v reálném světě.
Dotaz: Prosím vás, moc ráda bych se dozvěděla co je přesně entalpie,čím je dána a jak
se vypočítá. Děkuji Hájková (Radka Hájková)
Odpověď: Entalpie (dříve tepelný obsah, anglicky enthalpy) je fyzikální veličina vyjadřující množství tepelné energie uložené v látce. Značí se H a jednotkou je J (joule). Platí:
H = U + pV
kde U je vnitřní energie, p tlak a V objem látky. Přírustek entalpie odpovídá teplu, které látka přijme při změně stavu za stálého tlaku.
Dotaz: Dost dlouho mne trápí tento problém: nechápu, proč jsou v učebnicích pro ZŠ
kolem trvalého magnetu znázorňovány indukční čáry magnetického pole, když toto
pole evidentně není indukované. Není lepší je nazývat magnetické siločáry?
Podobně jako máme elektrické siločáry? Děkuji (Svatava Odložilíková)
Odpověď: Pojmenování různých fyzikálních veličin, modelů a teorií je do značné míry ovlivněno historií a tradicí, proto ne vždy je zcela intuitivní. Magnetické indukční čáry získaly své označení podle veličiny zvané magnetická indukce (obvykle se značí B). Zaměňovat magnetické indukční čáry a magnetické siločáry není možné, je mezi nimi (pro laika na první pohled ne zcela patrný) rozdíl:
Magnetické siločáry (též čáry pole vektoru megnetické intenzity; field lines of H) jsou orientované křivky mající ve všech bodech (kde H≠0) tečnu ve směru vektoru H. Odpovídá-li hustota siločar v každém bodě velikosti vektoru H, jsou magnetické siločáry modelem magnetického pole.
Magnetické indukční čáry (též čáry pole vektoru megnetické indukce; field lines of B) jsou orientované křivky mající ve všech bodech (kde B≠0) tečnu ve směru vektoru B. Odpovídá-li hustota indukčních čar v každém bodě velikosti vektoru B, jsou magnetické indukční čáry modelem silových účinků magnetického pole.
Odpověď: Perpetuum mobile prvního druhu (perpetual motion machine of the first kind) je definováno jako zařízení, které by trvale či periodicky konalo práci bez toho, že by mu byla dodávána tomu odpovídající energie zvenčí - představte si tedy třeba automobil, který by jezdil, aniž by spotřebovával polivo. Šlo by zjevně o porušení zákona zachování energie (nebo též první věty termodynamické) a proto nás nepřekvapí, že takové zařízení nemůže existovat.
Perpetuum mobile druhého druhu (perpetual motion machine of the second kind) je zařízení, které bezestráty (bez potřeby dodávat energii zvenčí) přeměňuje tepelnou energii na energii jiného druhu, případně na práci - to si můžeme představit jako ledničku, která elektřinu vůbec nespotřebovává, ale zmrazováním potravin (na teplotu nižší než okolí) ji vyrábí. Ani takovéto zařízení nemůže existovat, porušuje totiž fyzikální zákon zvaný druhá věta termodynamická.
Obvykle se za perpetuum mobile považuje i stroj, který sice nekoná žádnou práci, setrvává však stále v pohybu. Takové zařízení by dle fyzikálních zákonů mohlo fungovat, pokud by neexistovalo žádné tření (resp. disipace).
Lingvistická poznámka: správný tvar je PERPETUUM MOBILE, tedy se 2 písmenky "u" ve slově perpetuum.
Dotaz: Jakou teplotu musí mít železo aby se dostalo do tekoucího stavu? (Magda)
Odpověď: Železo se dostane do tekutého stavu, bude-li jeho teplota vyšší, než je jeho teplota tání. Ta je dle matematicko-fyzikálních tabulek za normálního tlaku rovna 1535 °C.
