Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«
72) Vlastnosti vakua
09. 05. 2003
Dotaz: Rád bych věděl, jak je možné, že vakuum (tedy prázdnota) má nějaké vlastnosti:
permitivitu a permeabilitu. Prázdnota by přece měla být bez charakteristik.
Nebo je permitivita vakua spíš vlastnost elektromagnetického pole, které se
vakuem šíří? (Honza)
Odpověď: Souhlasím s názorem, že permitivita a permeabilita vakua jsou vlastnosti
elektromagnetického pole, které se nějak modifikuji v
přítomnosti látky. Jinak jedna věc je fyzikální realita, druhá naše pojmy
a chápání skutečnosti, obvykle s pomocí nějaké teorie. V kvantové teorii
pole se například pohled na vakuum poněkud zkomplikuje, protože se např.
objeví možnost, aby foton na chvilku přešel na virtuální
elektron-pozitronový pár a za chvilku se zase vrátil. Tak máte najednou v
"prázdnotě", kterou se šíří elektromagnetické pole, další částice...
Dotaz: Chtěl bych vědět, jak závisí viskozita kapaliny na teplotě.
Existuje na to nějaký vzorec? Pokud ano, chtěl bych znát jeho odvození. (Vladimír Sommer)
Odpověď: Dynamická i statická viskozita závisejí na teplotě, a to různě (protože i
hustota kapaliny, která se v definici viskozit projeví, se s teplotou
mění). Obecně vzato s rostoucí teplotou viskozita klesá, ovšem obecný
vzorec by asi byl málo platný, protože teplotní závislosti fyzikálních
vlastností se u konkrétních kapalin mění případ od případu mění různě.
Zejména u kapalin s dlouhými molekulami se statistika a geometrie uplatní
podstatně víc, než v případě molekul spíše kulových. A voda, výjimka snad
ve všem všudy, má molekuly zdánlivě krajně jednoduché! Nezapomeňte ani na
to, že některé molekuly se mohou při vyšších teplotách vratně i nevratně
měnit (např. rozpad dimerů).
Odvození je vždy vázáno na více či méně vhodný model kapaliny, na
síly působící mezi jejími molekulami a na "statistické zpracování" těchto
mezimolekulárních sil.
Pro praxi je ovšem nejjednodušší experimentálně změřit viskozitu
kapaliny při různých teplotách a standardními prostředky "nafitovat" na
zjištěnou závislost vhodnou jednoduchou křivku; její výběr (případně
inspirovaný modelem) pak určuje "složitost" a přesnost aproximace.
Dotaz: Chtěl bych se zeptat kolik voltů je 0,1 ampéru? (Jiří Honzík)
Odpověď: Milý Jirko,
jde o jednotky různých fyzikálních veličin, nemůžete převádět jednu na
druhou. Volt je jednotkou elektrického napětí, ampér je zase jednotkou
elektrického proudu. Záleží na tom, jak velký odpor máte v elektrickém
obvodu zapojený. Podle Ohmova zákona si pak můžete jednoduše dopočítat,
jaké napětí je na daném odporu, když jím prochází daný proud.
U = R . I, kde U je napětí, R je odpor (rezistoru), I je proud, který jím
teče.
Dotaz: Jaká je hranice mezi rozfoukáváním ohně a jeho sfouknutím? A jaká je
fyzikální příčina sfouknutí ohně? (Radek Kottner)
Odpověď: No to je krásná otázka,
vůbec netuším, mohu jen spekulovat: Když si vezmu třeba jako modelový
příklad kus již hořícího dřeva, pak rozfoukávání ohně, resp. dmýchání
znamená, že k dostatečně zahřátému materiálu přivádím vzduch obsahující
kyslík potřebný k hoření. Kdyby byl tento vzduch horký, jednoznačně by
hoření podporoval. Když má pokojovou teplotu, pak bude kromě přinášení
kyslíku oblast hoření ochlazovat a tento efekt asi při nějaké rychlosti
převáží. Navíc u mnoha materiálů hoří páry, které dostečný přívod vzduchu
může odfouknutím rozředit a ochladit tak, že se nezapálí. Navrhuji zkoumat
podobné efekty u táboráku. Jinak se podívejte na stránky profesionálních
hasičů, např. http://www.mvcr.cz/hasici/ aj. případně zkuste hasiče
kontaktovat. To jsou experti na dané otázky.
Dotaz: Do turbíny proudí pára, která se získává ohřevem vody ve dvou kotlích. Jeden
je vytápěn uhlím a druhý biomasou. Turbína roztáčí generátor a ten vyrábí
elektřinu a ztrátové teplo se odvádí do chladicí věže. Umíme říci, z jaké
energie (uhelné nebo z biomasy) je vyrobena elektřina a z jaké teplo. Je
nějaký fyzikální zákon, který nám říká jak se vyrobená energie dělí? (Bruner)
Odpověď: Neumíme. Na energii není stopa po tom, jak vznikla. Konvertujete-li teplo
na mechanickou práci (a posléze na elektřinu), pak jen víte, jaká je
maximální účinnost.
