FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«

9) Předurčenost světa06. 05. 2008

Dotaz: Přeji dobrý den. S kolegou se nemůžeme shodnout, zda je budoucnost vesmíru předem dána. Sice nelze změřit stav všech veličin a hmoty ve vesmíru, ale budoucí stav je podle principu kauzality dán vývojem ze současného stavu a nemůže spontánně vzniknout nový stav. To, že lidé nedokáží určit, jak bude vesmír vypadat v následujícím okamžiku, to je asi jasné. Mě by zajímalo, jestli je již předem dané v JAKÉM stavu bude hmota ve vesmíru v budoucnosti, i když to nemůžeme předpovědět? Je možné se svobodně rozhodnout, nebo je rozhodnutí již předem určeno a závisí sice na obrovském množství stavu elementárních částic, ale je "pevně" dané? Nám se rozhodnutí zdá "svobodné", protože jsme vyšší soustava, která tyto elementárních částic nevnímá jako jednotlivé části, ale jako větší celek. Je již teď předem určena pozice a stav každé elementární částice za 10 let (i když ji nedokážeme předpovědět - to nám ale nevadí)? Nemožnost předpovědět CO se stane neznamená, že nemůže být již předem určeno, že se to stane. I naše rozhodnutí a pokus "změřit stav vesmíru" (a tím pádem jej změnit) opět není svobodné rozhodnutí, protože vzniklo jako nutný vývoj z předchozího stavu a proto je součástí "budování nepředpověditelné budoucnosti". Děkuji za případnou odpověď (Vladimír Bušek)

Odpověď: Toto je spíše filozofická než fyzikální otázka, budu zde tedy prezentovat svůj osobní náhled na věc. Domnívám se, že jestliže není možné zjistit přesný stav nějakého systému (nikoli proto, že to neumíme, ale proto, že je to principiálně nemožné), pak otázka, zda je vývoj tohoto sytému dokonale předurčený, nemá smysl. Stejně pravdivé (resp. nerozhodnutelné) jsou potom totiž obě varianty, chcete-li obě interpretace. A vzhledem k tomu, že obě varianty dávají stejnou odpověď, tedy říkají, že stejně budoucnost nikdy dokonale nepředpovíme, nemusí nás to ani moc trápit. Prostě si vybereme tu, která je našemu pohledu na svět či světonázoru bližší, a s tou pracujeme.

(Jakub Jermář)   >>>  

10) Napětí v elektroplaxách rejnoků22. 04. 2008

Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké chemické reakce vznikají v elektroplaxách rejnoků a úhořů, díky kterým u nich vzniká elektrický proud.Děkuji. (Tereza Šťastná)

Odpověď: Nejsem na tuto problematiku odborník, takže má odpověď nebude možná přesná, ale z řady vědeckých článků k tomuto tématu pro mě vyplynulo, že proud nevzniká chemickou reakcí, ale na fyzikálním principu - cytoplazmatické membrány elektroplaxy jsou v klidovém stavu nabity z vnější strany kladně, z vnitřní záporně. To je umožněno omezením přenosu iontů přes membránu, tj. kationty a anionty nemohou volně procházet (pouze přes speciální kanály), jsou "násilím" drženy na jednotlivých stranách membrány a nemůže tedy dojít k vyrovnání jejich koncentrací a "vybití" elektrického potenciálu na membráně. Horní a dolní membrána elektroplaxy jsou v klidovém stavu nabity "proti sobě" (tj.: +/- -/+), na elektroplaxe není ve výsledku žádné napětí a proud neteče.

Spodní membrána je inervována a příslušný nervový signál otevře iontové kanály v membráně tak, aby došlo k výměně nábojů na této spodní membráně (například se otevřou kanály pro průchod kationtů dovnitř buňky, čímž se kladný náboj přesune z vnější strany na vnitřní stranu membrány) - nyní je spodní membrána nabita zvnějšku záporně, uvnitř kladně. Uspořádání potenciálů na horní a spodní membráně elektroplaxy je nyní +/- +/-, čímž se vytvoří na jedné elektroplaxe napětí ve výši zhruba 50 milivoltů a dochází k elektrickému výboji. Při současné aktivaci všech elektroplax, kterých mohou být stovky, je vzniklý výboj dostatečný k omráčení kořisti nebo zastrašení útočníka.

(Hanka Böhmová)   >>>  

11) Vypařování oleje31. 03. 2008

Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, jak je to s vypařováním oleje. Děkuji (hana vyroubalová)

Odpověď: S vypařováním oleje je to tak, že k němu dochází - stejně jako u všech ostatních kapalin. Díky velikosti molekul oleje (jde-li nám o stolní olej, jedna jeho molekula je zhruba 50x těžší než molekula vody) dochází k přechodu do plynného skupenství poměrně obtížně, což se odráží na nízké hodnotě fyzikální veličiny zvané tenze par či tlak sytých par nad hladinou kapaliny při dané teplotě. Různá ochota k vypařování u různých kapalin se projeví různým počtem molekul v plynném skupenství nad hladinou kapaliny, a čím více molekul, tím větší tlak.

Vyjádřeno číselně: slunečnicový olej má při pokojové teplotě tenzi par pod 100 Pa, což je 25x méně než voda. Vyjádřeno zkušenostně: pokud olej dokážete ucítit, je to jasný důkaz jeho vypařování, tj. putování jeho molekul v plynném skupenství na Vaši nosní sliznici. Že kapalinu necítíte, to však ještě nic neznamená - příčina může být také v chybějících čichových receptorech, například pro všudypřítomnou vodu, dusík či kyslík jsou receptory skutečně zbytečné.

(Hanka Böhmová)   >>>  

12) Čerpání vody z hloubky29. 03. 2008

Dotaz: Prosim o radu z jake nejvetsi hloubky dokaze vysat vodu cerpadlo (atmosferické) a cim je to dano... prosim hlavne o fyzikalni vysvetleni...dekuji (oldrich)

Odpověď: Klasické vodní čerpadlo využívající tlaku atmosféry dokáže nasát vodu z hloubky okolo 10 m. Zezpoda je do trubky je voda tlačena atmosférickým tlakem působícím na hladinu vody, nahoře je čerpadlem nasávána, t.j. je tam snižován tlak (a takto snížit tlak můžeme maximálně na hodnoty blízké 0 Pa). Rozdíl tlaků (cosi jako "síla nasávání") je tedy maximálně jedna atmosféra. Proti této "síle" ale působí hydrostatický tlak v nasávací hadici/trubce. Při výšce nad 10 m je už tento tlak větší než ona "síla nasávání" a čerpadlo tedy nemůže nasávat.

Toto fyzikální omezení lze ale snadno obejít pomocí ponorného čerpadla, které je umístěno dole u nasávacího otvoru a vodu vytlačuje. Dosáhnout pak lze prakticky libovolného tlaku, který snesou použité materiály (trubky, vladtní čerpadlo, ...) a čerpat tedy z libovolné hloubky.

(Jakub Jermář)   >>>  

13) Vážení bedny s ptákem08. 02. 2008

Dotaz: Vážení, vzhledem k tomu, že mé fyzikální vzdělávání skončilo absolvováním gymnázia, chtěla bych vás poprosit o odpověď na tuto úlohu: Bedna je zavěšena nad zemí na citlivých vahách. Do bedny vletí otvorem pták, který se nedotýká stěn ani si nikde nesedá. Zůstane po celou dobu ve vzduchu (poletuje). Ukáží váhy nějakou změnu a proč? Za Vaši odpověď i věnovaný čas Vám předem děkuji. M.Nesporá (Milena Nespora)

Odpověď: Bedna sama o sobě svou tíhu nezvětší. Je ale pravděpodobné, že pták máváním křídly zvíří vzduch tak, že tento vzduch bude narážet do stěn či dna bedny, podobně, jako kdyby někdo příslušným směrem foukal. Pak se může nějaká měřitelná změna způsobená tímto "foukáním" při vážení bedny projevit.

(Jakub Jermář)   >>>