Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«
82) Vzlet a přistání letadla
14. 03. 2003
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jak probíhá vzlet a přistání dopravního letadla z
fyzikálního hlediska? (Tomáš Kohout)
Odpověď: Standardní letadlo je zkonstruované tak, že při letu dostatečnou rychlostí
jeho křídla při vhodném úhlu mezi tětivou křídla a nabíhajícím vzduchem
vyvozují dostatečný vztlak pro to, aby se letadlo udrželo ve vzduchu.
Větší vztlak má "křivější" křídlo s větší plochou více vztyčené proti
nabíhajícímu vzduchu. Proto se letadlo rozjíždí s vysunutými vztlakovými
klapkami (zvětší plochu i zakřivení křídla), při dostatečné rychlosti
pilot zvedne nos letadla, čímž mají křídla větší úhel náběhu a celé
letadlo se vznese. Poté, co rychlost stoupne, je možné klapky zasunout a
podélným sklonem letadla a tahem motoru regulovat rychlost letu a
stoupání. Vydejte se na letiště a pozorujte, pak si doma nainstalujte
letový simulátor a cvičte to sám. Přistání probíhá obráceně - uberete
plyn, klesáte, vytáhnete klapky a podvozek, nad dráhou zastavíte
klesání tak, že zvětšíte úhel náběhu a s vytrácející se rychlosti
dosednete. Opět to chce cvičení.
Dotaz: Rád bych se dozvěděl o tom, jak funguje na fyzikální úrovní chip a jak
funguje celý počítač. (Josef Pugner)
Odpověď: Milý kolego,
cesta je zřejmá, ale dlouhá: nejdřív je potřeba pochopit, jak fungují
jednotlivé polovodičové součástky, posléze jak z polovodičových součástek
sestavit logické obvody, jak to realizovat na jedné placičce křemíku, co
všechno potřebuje mít v sobě počítač a jak to všechno realizovat. Celé
lidstvo se to učilo dost dlouho, takže jistě nepředpokládáte, že Vám to v
pár větách vysvětlíme. Nejpřímovatější cesta je asi přihlásit se ke studiu
na nějaký vhodný obor na FEL ČVUT, po absolvování studia budete vědět víc,
ale zdaleka ne všechno... Zkuste se pro začátek podívat například na
adresu
http://lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/ .
Dotaz: Chtěl jsem se zeptat na Lambert-Beerův zákon. Ten zní A = log Io/I = kcd,
kde c je udáváno jako extikční koeficient a právě tento koeficient mě zajímá.
Zajímalo by mě, zda má nějakou jednotku a jestli absorbance (A) má také
nějakou jednotku a konkrétně kterou. Toto znění zákona mi totiž nepřipadá
správné s ohledem na jednotky! (Petr Stohwasser)
Odpověď: Převezmu-li Vaše označení, tj. A = log Io/I = kcd, pak
A je absorbance, bezrozměrová veličina, tedy rozměr 1; jednotkou je v tomto
případě bel B (či častěji decibel dB), protože jde o dekadické logaritmy,
jinak by to byl pro přirozené logaritmy neper, Np.
k je molární koncentrace látky v roztoku, tedy jednotkou je mol.m-3,
c je molární absorbivita (extinkční koeficient), jednotkou je m2.mol-1
d je délka - dráha, kterou světlo projde v roztoku, jednotkou je m.
Musíte ovšem dát pozor: podle svého původu se dříve užívaly různé jiné
jednotky, související s tím, že bylo např. zvykem měřit objem na litry L,
optickou dráhu na cm apod., tedy typu
[k]=mol/L,
[c]= L.mol-1.cm-1,
[d]=cm,
čímž příslušné udávané číselné hodnoty se lišily od hodnot v SI vynásobením
mocninami deseti.
Pokud zákonem míníme nikoli definice veličin, ale fyzikální obsah, tedy to,
že "c" je vlastností látky (asi jako u Ohmova zákona nikoli to, že R=U/I,
ale že R je vlastnost příslušného objektu), má Lambertův - Beerův zákon
samozřejmě také jen omezenou platnost. Pro příliš vysoké koncentrace nebude
již možno užít téhož c jako pro nízké; tedy c=c(k), asi jako pro extrémně
silné proudy je R=R(I).
Stručně řečeno, zákon vystihuje jednak to, že molární absorbivita nezávisí
na koncentraci (při "běžných mírných" koncentracích), a že jistý daný
vzorek tlumí procházející světlo nikoli O KOUSEK, ale NA JISTÝ DÍL (na
polovinu, na dvě třetiny apod. toho, co je na vstupu).
Dotaz: Kolem smutné události - pádu Challengreru mi vrtá hlavou pár otázek.
Vždy ve filmech jsem viděl, jak je sestup do atmosféry signalizován
napjatým očekáváním cca 5. minut než znovu naváže loď kontakt např. film Appolo 13)
V čem má původ toto rušení signálu, v ionizaci vzduchu? => Měl Challanger
neustálý kontakt s centrem, pokud ano, jak to dělají?
Existuje jen tato varianta sestupu pro raketoplány? Nemohli teoreticky
sestupovat "jemněji"?
(Martin Vích)
Odpověď: Ano, vzduch (resp. ty stopy plynů, co v té výšce jsou) se srážkou s lodí
ionizuje, a tím se stává vodivým. To způsobuje větší odrážení i pohlcování
elektromagnetických vln všeobecně - ovšem ne úplně stejně na různých
vlnových délkách. Ostatní otázky jsou spíše specificky "technické" než
všeobecně fyzikální, a chtěly by zcela konkrétní technická data z této lodi
a tohoto plánu sestupu.
Dotaz: Jaký je tlak zkapalněného propan-butanu v poměru 20:80 a 30:70 za teploty
0°C a 20°C? (Petr Hubatka)
Odpověď: Tlak par propanu.........770 kPa při 20°C
Tlak par butanu..........215 kPa při 21°C
Hodnoty odpovídají ideálnímu stavu plynu.
Směs plynu (20% propan, 80% butan) tlak par okolo 315 kPa při 20°C.
Směs plynů (30% propan, 70% butan) tlak par okolo 400 kPa při 20°C.
Tyto hodnoty jsou přibližné, opět se jedná o idelní stav plynu. V reálu je
nutné brát v úvahu, že směs plynů obsahuje jiné příměsi, které mají vliv
na fyzikální vlastnosti reálné směsi.
Použitá literatura: firemní materiály společnosti Český plyn k.s.,
bezpečnostní listy propanu a butanu dle příslušných ČSN.
