Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«
84) Lambert-Beerův zákon
05. 02. 2003
Dotaz: Chtěl jsem se zeptat na Lambert-Beerův zákon. Ten zní A = log Io/I = kcd,
kde c je udáváno jako extikční koeficient a právě tento koeficient mě zajímá.
Zajímalo by mě, zda má nějakou jednotku a jestli absorbance (A) má také
nějakou jednotku a konkrétně kterou. Toto znění zákona mi totiž nepřipadá
správné s ohledem na jednotky! (Petr Stohwasser)
Odpověď: Převezmu-li Vaše označení, tj. A = log Io/I = kcd, pak
A je absorbance, bezrozměrová veličina, tedy rozměr 1; jednotkou je v tomto
případě bel B (či častěji decibel dB), protože jde o dekadické logaritmy,
jinak by to byl pro přirozené logaritmy neper, Np.
k je molární koncentrace látky v roztoku, tedy jednotkou je mol.m-3,
c je molární absorbivita (extinkční koeficient), jednotkou je m2.mol-1
d je délka - dráha, kterou světlo projde v roztoku, jednotkou je m.
Musíte ovšem dát pozor: podle svého původu se dříve užívaly různé jiné
jednotky, související s tím, že bylo např. zvykem měřit objem na litry L,
optickou dráhu na cm apod., tedy typu
[k]=mol/L,
[c]= L.mol-1.cm-1,
[d]=cm,
čímž příslušné udávané číselné hodnoty se lišily od hodnot v SI vynásobením
mocninami deseti.
Pokud zákonem míníme nikoli definice veličin, ale fyzikální obsah, tedy to,
že "c" je vlastností látky (asi jako u Ohmova zákona nikoli to, že R=U/I,
ale že R je vlastnost příslušného objektu), má Lambertův - Beerův zákon
samozřejmě také jen omezenou platnost. Pro příliš vysoké koncentrace nebude
již možno užít téhož c jako pro nízké; tedy c=c(k), asi jako pro extrémně
silné proudy je R=R(I).
Stručně řečeno, zákon vystihuje jednak to, že molární absorbivita nezávisí
na koncentraci (při "běžných mírných" koncentracích), a že jistý daný
vzorek tlumí procházející světlo nikoli O KOUSEK, ale NA JISTÝ DÍL (na
polovinu, na dvě třetiny apod. toho, co je na vstupu).
Dotaz: Kolem smutné události - pádu Challengreru mi vrtá hlavou pár otázek.
Vždy ve filmech jsem viděl, jak je sestup do atmosféry signalizován
napjatým očekáváním cca 5. minut než znovu naváže loď kontakt např. film Appolo 13)
V čem má původ toto rušení signálu, v ionizaci vzduchu? => Měl Challanger
neustálý kontakt s centrem, pokud ano, jak to dělají?
Existuje jen tato varianta sestupu pro raketoplány? Nemohli teoreticky
sestupovat "jemněji"?
(Martin Vích)
Odpověď: Ano, vzduch (resp. ty stopy plynů, co v té výšce jsou) se srážkou s lodí
ionizuje, a tím se stává vodivým. To způsobuje větší odrážení i pohlcování
elektromagnetických vln všeobecně - ovšem ne úplně stejně na různých
vlnových délkách. Ostatní otázky jsou spíše specificky "technické" než
všeobecně fyzikální, a chtěly by zcela konkrétní technická data z této lodi
a tohoto plánu sestupu.
Dotaz: Jaký je tlak zkapalněného propan-butanu v poměru 20:80 a 30:70 za teploty
0°C a 20°C? (Petr Hubatka)
Odpověď: Tlak par propanu.........770 kPa při 20°C
Tlak par butanu..........215 kPa při 21°C
Hodnoty odpovídají ideálnímu stavu plynu.
Směs plynu (20% propan, 80% butan) tlak par okolo 315 kPa při 20°C.
Směs plynů (30% propan, 70% butan) tlak par okolo 400 kPa při 20°C.
Tyto hodnoty jsou přibližné, opět se jedná o idelní stav plynu. V reálu je
nutné brát v úvahu, že směs plynů obsahuje jiné příměsi, které mají vliv
na fyzikální vlastnosti reálné směsi.
Použitá literatura: firemní materiály společnosti Český plyn k.s.,
bezpečnostní listy propanu a butanu dle příslušných ČSN.
Dotaz: Potřebovala bych zjistit nějaké zajímavosti o vodičích tepla. (Michaela)
Odpověď: Milá Michaelo, tak jako jistě znáte elektrické vodiče a izolanty, jsou i tepelné
vodiče a
izolanty. Pro porovnání různých materiálů z hlediska jejich
tepelné vodivosti, používáme jednu fyzikální veličinu tzv. tepelnou vodivost. V následující
tabulce ji máte uvedenu pro několik materiálů. Čím vyšší je číslo u tep. vodivosti, tím lépe vedou materiály teplo.
materiál
tep. vodivost [W/m.K]
beton
1,5
cihla
0,7
dřevo
0,2
měď
395
mosaz
106
ocel
50
olej
0,16
oxid uhličitý
0,014
pěnový polystyrén
0,06
sklo
0,8
voda
0,6
vodík
0,174
vzduch
0,024
Nebo si můžete sama vyzkoušet tepelné vodivosti některých materiálů.
Vezměte si kus měděného nebo ocelového drátu, kousek hliníku (např. lžičku) a skleněnou trubičku. Jeden konec vemte do ruky a druhý strčte do plamene svíčky. Co Vás začne hřát do prstů nejdřív?
Na webu můžete najít spoustu zajímavých článků, stačí do vyhledávače napsat příslušné heslo, které Vás zajímá.
Nebo mi upřesněte, co Vás zajímá.
Dotaz: Chtěla bych Vás poprosit, jestli byste mi nemohli napsat něco o spalovacích
motorech-vznětových nebo zážehových. Mám mít totiž do školy referát a vůbec
nevím, kde mám sehnat nějakě infornace.
Prosím, máme mít do hodin fyzikální výuky referát o benzínovém motoru. Potřebovala bych
odkazy na nějaké www stránky. (Terezie V., Lenka D.)
Odpověď: Milá Terezie, srdcem každého automobilu je motor. Podstatnou činností motoru je
rozpínání horkého plynu. Hořením paliva se chemická energie mění v teplo,
tím se plyn ohřívá a jeho rozpínání je využito k pohonu stroje.
Během let vznikly různé typy motorů - parní, plynové a elektrické.
Spalovací motor je tepelný stroj, ve kterém se spaluje palivo uvnitř stroje,
narozdíl od strojů s vnějším spalováním (např. parní stroj.). Další informace
potřebné pro Váš referát se dočtete například na stránkách: vývoj spalovacích motorů -
http://doprava.odpady.cz/pisprace/starsi/prejzova.doc,
simulace pohybu spalovaciho motoru - http://home.pf.jcu.cz/~vanicek/vyuka/cabrisemp/motorbig.htm
