Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«
88) Spalovací motor
08. 01. 2003
Dotaz: Chtěla bych Vás poprosit, jestli byste mi nemohli napsat něco o spalovacích
motorech-vznětových nebo zážehových. Mám mít totiž do školy referát a vůbec
nevím, kde mám sehnat nějakě infornace.
Prosím, máme mít do hodin fyzikální výuky referát o benzínovém motoru. Potřebovala bych
odkazy na nějaké www stránky. (Terezie V., Lenka D.)
Odpověď: Milá Terezie, srdcem každého automobilu je motor. Podstatnou činností motoru je
rozpínání horkého plynu. Hořením paliva se chemická energie mění v teplo,
tím se plyn ohřívá a jeho rozpínání je využito k pohonu stroje.
Během let vznikly různé typy motorů - parní, plynové a elektrické.
Spalovací motor je tepelný stroj, ve kterém se spaluje palivo uvnitř stroje,
narozdíl od strojů s vnějším spalováním (např. parní stroj.). Další informace
potřebné pro Váš referát se dočtete například na stránkách: vývoj spalovacích motorů -
http://doprava.odpady.cz/pisprace/starsi/prejzova.doc,
simulace pohybu spalovaciho motoru - http://home.pf.jcu.cz/~vanicek/vyuka/cabrisemp/motorbig.htm
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, zda je dnes považován za fyzikálnío
negramota někdo, kdo uznává hypotetický éter, který by
vysvětloval jak relativistické jevy (dilataci času a přírůstek
hmotnosti v závislosti na rychlosti atd), tak problém tzv.
zánikového rudého posuvu, kdy se kvasar vzdaluje rychlostí
4,3c a není třeba složitě měnit Hubbleovy rovnice.
Že se nepodařilo éter experimentálně prokázat, může být také
tím, že hmotnost jeho částice je řádově 10^-24. (Ondřej Loptar)
Odpověď: Za správnou otázku nepovažuju to, kdo je fyzikální negramot,
ale jaké hypotézy byly již ověřeny či vyvráceny. Éter ve
smyslu konce předminulého století asi vyvrácen byl, vákuum
má ovšem netriviální vlastnosti a do jisté míry se na ně
můžete dívat jako na "éter". Upřesněte, jaké
teorie máte přesně na mysli a obrátíme se na kolegy, kteří
mají k relativitě a astrofyzice blíže.
Dotaz: Zodpovídali jste dotaz, z jakých slov pocházejí zkratky
pro označení fyzikálních veličin. Zajímaly by mě i jiné,
například: dráha, elektrický proud, el. napětí, odpor.
(Alena Nováková)
Odpověď: Milá Aleno,
pro dráhu se ve fyzice používá více značek, s, l, d apod. d - by mohlo
být z názvu "distance", ale jistě to nevím. El. proud je angl. electric
current, napětí - voltage, odpor - rezistance - R. Někdy značka neodpovídá
názvu, záleží na tom, kdo začal označení první používat. Někdy už bylo
odpovídající písmenko používáno pro označení jiné fyzikální veličiny, tak
se muselo vybrat jiné. Nemusíte v tom hledat žádnou přesnou normu.
Snad Vám toto vysvětlení stačí, ale ještě se poptám, jestli v tom opravdu
není nějaky fígl a dám Vám vědět.
Dotaz: Na jakém principu funguje ukazatel rychlosti v letadle, tj. na základě čeho (vzdáleností, otáček, ...) ukazuje ručička tachometru správnou okamžitou rychlost? (Jiří Janda)
Odpověď: Klasický ukazatel je napojen na tzv. Pitotovu trubici a ukazuje
relativní rychlost letadla vůči okolnímu vzduchu.
(Samozřejmě že v případě větru to není rychlost vůči
Zemi, ale zato je to to podstatné pro sílu, která letadlo
nese.) Pitotova trubice je vlastně manometr ukazující rozdíl
tlaků na dvou koncích trubice - jeden vyúsťuje na špici
letadla tak, že ústí je v rovině kolmé ke směru letu,
druhé ústí je "tečné" - v rovině, která obsahuje
směr letu letadla. Podrobnější fyzikální výklad si najdete
v každé učebnici fyziky v partii o aerodynamice nebo
hydrodynamice.
Moderní ukazatele měří polohu a rychlost letadla elektronicky
- přijímá se signál pozemských radiolokačních stanic resp.
se vysílá signál vlastní a měří se signál odražený.
Jeho frekvence je vlivem Dopplerova jevu posunuta v závislosti
na vzájemné rychlosti letadla a odrážejícího objektu. Za
zmínku stojí, že moderní navigační systémy už musejí
používat při výpočtu teorii relativity, aby měření
rychlosti a zjištění polohy letadle bylo po delším letu tak
přesné, jak vyžaduje bezpečnost provozu.
Dotaz: Nejprve se omlouvám, že tento dotaz je spíše matematický, než fyzikální. Ale myslím, že hranice mezi fyzikou a matematikou je dost neurčitá a snadno mi odpovíte.
Tedy: jak spočítat délku sinusovky? Výpočet délky křivky se učí na středních školách, problém je v tom, že v tomto případě vede k obtížně řešitelnému integrálu. Schůdnější cesta se zdá být přes funkci arcsin, délka musí být stejné jako u sin, nicméně se mi to nepodařilo spočítat. Numerické metody nasvědčují, že délka sinusovky v intervalu <0-2pi> je 24/pi, ale analyticky se mi to nepodařilo vyřešit. (ani můj učitel matematiky před 25 lety to nespočítal, tenkrát ještě nebyly dostupné počítače, tak mě nenapadlo to počítat numericky).
(Roman Nádhera)
Odpověď: Milý kolego, integrál, který řeší tento problém, se
nepočítá úplně snadno, výsledek, který mi vypadl z
Mathematicy je 4.Sqrt(2). Eliptický integrál (1/2), numericky
to lze spočítat samozřejmě s libovolnou přesností ..např.
7.6404. Bohužel to není 24/p, ale je to tomu
blízko.
