Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«
89) Éter?
18. 11. 2002
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, zda je dnes považován za fyzikálnío
negramota někdo, kdo uznává hypotetický éter, který by
vysvětloval jak relativistické jevy (dilataci času a přírůstek
hmotnosti v závislosti na rychlosti atd), tak problém tzv.
zánikového rudého posuvu, kdy se kvasar vzdaluje rychlostí
4,3c a není třeba složitě měnit Hubbleovy rovnice.
Že se nepodařilo éter experimentálně prokázat, může být také
tím, že hmotnost jeho částice je řádově 10^-24. (Ondřej Loptar)
Odpověď: Za správnou otázku nepovažuju to, kdo je fyzikální negramot,
ale jaké hypotézy byly již ověřeny či vyvráceny. Éter ve
smyslu konce předminulého století asi vyvrácen byl, vákuum
má ovšem netriviální vlastnosti a do jisté míry se na ně
můžete dívat jako na "éter". Upřesněte, jaké
teorie máte přesně na mysli a obrátíme se na kolegy, kteří
mají k relativitě a astrofyzice blíže.
Dotaz: Zodpovídali jste dotaz, z jakých slov pocházejí zkratky
pro označení fyzikálních veličin. Zajímaly by mě i jiné,
například: dráha, elektrický proud, el. napětí, odpor.
(Alena Nováková)
Odpověď: Milá Aleno,
pro dráhu se ve fyzice používá více značek, s, l, d apod. d - by mohlo
být z názvu "distance", ale jistě to nevím. El. proud je angl. electric
current, napětí - voltage, odpor - rezistance - R. Někdy značka neodpovídá
názvu, záleží na tom, kdo začal označení první používat. Někdy už bylo
odpovídající písmenko používáno pro označení jiné fyzikální veličiny, tak
se muselo vybrat jiné. Nemusíte v tom hledat žádnou přesnou normu.
Snad Vám toto vysvětlení stačí, ale ještě se poptám, jestli v tom opravdu
není nějaky fígl a dám Vám vědět.
Dotaz: Na jakém principu funguje ukazatel rychlosti v letadle, tj. na základě čeho (vzdáleností, otáček, ...) ukazuje ručička tachometru správnou okamžitou rychlost? (Jiří Janda)
Odpověď: Klasický ukazatel je napojen na tzv. Pitotovu trubici a ukazuje
relativní rychlost letadla vůči okolnímu vzduchu.
(Samozřejmě že v případě větru to není rychlost vůči
Zemi, ale zato je to to podstatné pro sílu, která letadlo
nese.) Pitotova trubice je vlastně manometr ukazující rozdíl
tlaků na dvou koncích trubice - jeden vyúsťuje na špici
letadla tak, že ústí je v rovině kolmé ke směru letu,
druhé ústí je "tečné" - v rovině, která obsahuje
směr letu letadla. Podrobnější fyzikální výklad si najdete
v každé učebnici fyziky v partii o aerodynamice nebo
hydrodynamice.
Moderní ukazatele měří polohu a rychlost letadla elektronicky
- přijímá se signál pozemských radiolokačních stanic resp.
se vysílá signál vlastní a měří se signál odražený.
Jeho frekvence je vlivem Dopplerova jevu posunuta v závislosti
na vzájemné rychlosti letadla a odrážejícího objektu. Za
zmínku stojí, že moderní navigační systémy už musejí
používat při výpočtu teorii relativity, aby měření
rychlosti a zjištění polohy letadle bylo po delším letu tak
přesné, jak vyžaduje bezpečnost provozu.
Dotaz: Nejprve se omlouvám, že tento dotaz je spíše matematický, než fyzikální. Ale myslím, že hranice mezi fyzikou a matematikou je dost neurčitá a snadno mi odpovíte.
Tedy: jak spočítat délku sinusovky? Výpočet délky křivky se učí na středních školách, problém je v tom, že v tomto případě vede k obtížně řešitelnému integrálu. Schůdnější cesta se zdá být přes funkci arcsin, délka musí být stejné jako u sin, nicméně se mi to nepodařilo spočítat. Numerické metody nasvědčují, že délka sinusovky v intervalu <0-2pi> je 24/pi, ale analyticky se mi to nepodařilo vyřešit. (ani můj učitel matematiky před 25 lety to nespočítal, tenkrát ještě nebyly dostupné počítače, tak mě nenapadlo to počítat numericky).
(Roman Nádhera)
Odpověď: Milý kolego, integrál, který řeší tento problém, se
nepočítá úplně snadno, výsledek, který mi vypadl z
Mathematicy je 4.Sqrt(2). Eliptický integrál (1/2), numericky
to lze spočítat samozřejmě s libovolnou přesností ..např.
7.6404. Bohužel to není 24/p, ale je to tomu
blízko.
Dotaz: 1) Existují spreje, které zabrání kondenzaci vody např.
na zrcadle v koupelně, jak to z fyzikálního hlediska ten
sprej dělá ?
2) Obdobné téma - antistatický sprej , jak funguje ten ?
3) Kde najdu (podrobnější) princip fungování tzv.
"trubice bláznů" (maxvellův démon).
(Martin Vích)
Odpověď: 1. Na studeném skle kondenzuje voda z teplého vlhkého vzduchu
tak jako tak, je ovšem rozdíl, zda kondenzuje v kapičkách
(když voda podložku nesmáčí) anebo v tenké víceméně
souvislé vrstvě (když sklo smáčí). Sprej tedy vytvoří na
skle tenkou vrstvu, která je smáčivá (voda na rozhraní
voda-vzduch přichází ke skleněné desce pod ostrým úhlem) a
tím se vznikající kapičky ihned roztékají.
2. Antistatický sprej - vytvoří vrstvu elektricky dostatečně
vodivou (a nevysychající tak rychle, jako by vyschla samotná
voda).
3. "Trubici bláznů" neznám. Maxwellova démona ano:
ten by zlovolně narušoval rovnováhu systému přepaženého
vrátky tím, že by otevíral vrátka pomalým molekulám a
zavíral rychlým, čímž by v této části rostla teplota a ve
druhé klesala. Fyzikálně vzato by tu klesala entropie.
Jenomže na to, aby M.d. viděl částici, musí v systému být
světlo, a to nikoli izotropní (jinak by neviděl nic). Když se
pak počítá změna entropie, tak se vždycky ukáže, že v
nějakých těchhle průvodních jevech naopak entropie roste,
takže nakonec 2. zákon termodynamiky narušen není. Příklad:
Kdybych tam dal otáčecí vrátka s "řehtačkou",
která zabraňuje otáčení "proti srsti", pak musí
řehtačka mít něco, co západku po dopadu utlumí (kdyby se
odrazila a letěla zpátky, tak by v maximální poloze zase
nebránila opačnému pohybu). Toto utlumení znamená prakticky
přeměnu práce (kinetické energie západky) na její
zahřátí - a západka bude mít tedy teplotu vyšší než
okolí. Na mikroskopické úrovni by prostě takováto západka
kmitala stejně, jako kmitá libovolná molekula pevné látky,
jako Brownův pohyb, a její "usměrňující účinek"
by tím byl - na mikroskopické úrovni - paralyzován.
