FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«

93) Antistatický sprej23. 10. 2002

Dotaz: 1) Existují spreje, které zabrání kondenzaci vody např. na zrcadle v koupelně, jak to z fyzikálního hlediska ten sprej dělá ? 2) Obdobné téma - antistatický sprej , jak funguje ten ? 3) Kde najdu (podrobnější) princip fungování tzv. "trubice bláznů" (maxvellův démon). (Martin Vích)

Odpověď: 1. Na studeném skle kondenzuje voda z teplého vlhkého vzduchu tak jako tak, je ovšem rozdíl, zda kondenzuje v kapičkách (když voda podložku nesmáčí) anebo v tenké víceméně souvislé vrstvě (když sklo smáčí). Sprej tedy vytvoří na skle tenkou vrstvu, která je smáčivá (voda na rozhraní voda-vzduch přichází ke skleněné desce pod ostrým úhlem) a tím se vznikající kapičky ihned roztékají.
2. Antistatický sprej - vytvoří vrstvu elektricky dostatečně vodivou (a nevysychající tak rychle, jako by vyschla samotná voda).
3. "Trubici bláznů" neznám. Maxwellova démona ano: ten by zlovolně narušoval rovnováhu systému přepaženého vrátky tím, že by otevíral vrátka pomalým molekulám a zavíral rychlým, čímž by v této části rostla teplota a ve druhé klesala. Fyzikálně vzato by tu klesala entropie. Jenomže na to, aby M.d. viděl částici, musí v systému být světlo, a to nikoli izotropní (jinak by neviděl nic). Když se pak počítá změna entropie, tak se vždycky ukáže, že v nějakých těchhle průvodních jevech naopak entropie roste, takže nakonec 2. zákon termodynamiky narušen není. Příklad: Kdybych tam dal otáčecí vrátka s "řehtačkou", která zabraňuje otáčení "proti srsti", pak musí řehtačka mít něco, co západku po dopadu utlumí (kdyby se odrazila a letěla zpátky, tak by v maximální poloze zase nebránila opačnému pohybu). Toto utlumení znamená prakticky přeměnu práce (kinetické energie západky) na její zahřátí - a západka bude mít tedy teplotu vyšší než okolí. Na mikroskopické úrovni by prostě takováto západka kmitala stejně, jako kmitá libovolná molekula pevné látky, jako Brownův pohyb, a její "usměrňující účinek" by tím byl - na mikroskopické úrovni - paralyzován.
(J.Obdržálek)   >>>  

94) MEG a testatika16. 10. 2002

Dotaz: 1.Jaký máte názor a fungování MEGu 2. jaký máte názor na testatiku + princip (Marek)

Odpověď: Někteří všímaví čtenáři, kteří si přečtou popis MEG, nebo jiných převratných zařízení, napr. přístrojů na magnetokinetické vysušování zdiva, viz. http://www.aquapol.cz/aquapol/aquapol.htm, získají pocit, že je na tom cosi divného. Vždyť to buď narušuje zákon zachování energie nebo se mluví o vysílání velmi slabého, pravotočivého polarizovaného pole, podobného elektromagnetickému (jakého tedy???). Jenomže to, že někdo nebo něco narušuje zákony, se v našem světě stalo běžné. To že něco nesouhlasí s moudrem nebo skoromoudrem, které jsme slyšeli ve škole, je také běžné.
Ve fyzice a přírodních vědách je situace trochu zvláštní v tom, že ony "fyzikální zákony" nepřijal žádný fyzikální parlament, ale že jsou koncentrovaným vyjádřením dosavadní zkušenosti lidstva, jak probíhají přírodní děje. Tak zákon zachování energie neříká nic jiného, než že ve všech procesech, které kdy lidstvo pozorovalo a studovalo, se energie zachovávala, a že situace, kdy se energie jakoby nezachovávala, se podařilo dříve nebo později vysvětlit.
Když někdo nerespektuje přírodní zákony, ohrožuje jenom sebe a zdar svého konání, někdy i lidi okolo. Jak to dopadne, když budu prodávat s perfektní reklamou magickou krabičku, která má odstínit gravitaci? Asi mi v tom nikdo nezabrání, asi snadno získám atest, že má krabička je dokonale neškodná (vzdyť bude úplně prázdná, akorát dovnitř natisknu magické obrazce nebo tam smotám kus drátu). Když mi ale někdo uvěří a s krabičkou v ruce vykročí z okna paneláku ve vyšším podlaží, poletí zcela jistě dolů. Kdo za to může? Kdo ho měl uchránit před podmanivou reklamou?
Samozřejmě se objevují stále nové jevy a tak vědci nemohou zpravidla apriori o nějakém jevu říci hned, že to úplná pitomost nebo podvod. Věrohodné prokázání nebo zavržení některých jevů může být obtížné a trvat velmi dlouho (Klasickým příkladem je hypotéza o obtížně zachytitelné částici, která řeší "nezachování energie" v beta-rozpadu. Tato částice - neutrino - byla objevena za 25 let poté, co si ji Pauli "vymyslel"). Právě v takových situacích velmi pomáhá pevná zkušenost, že nesplnění fyzikálních zákonů je přinejmenším krajně málo pravděpodobné. To by si měli občané v našem kulturním prostředí odnést ze školy, aby pak někomu neplatili za iluze nebo nehynuli kvůli své neinformovanosti (nebo blbosti?). "Informace" o MEGu najdete na stránkách: http://www.revprirody.cz/data/0402/meg.htm, http://jnaudin.free.fr/html/megv21.htm,...

Podrobnosti o testatice se doctete na stránce: http://www.gewo.cz/ve/Testatika-FED/Testatika.htm, fotografie najdete na adrese: http://www.gewo.applet.cz/ve/Testatika-FED/testatica_pictures.htm.


(J.Dolejší)   >>>  

95) Teplota vakua16. 10. 2002

Dotaz: Jakou teplotu má vakuum? Má vůbec nějakou teplotu? (Ensy)

Odpověď: V nejjednodušším přiblížení je vakuum prázdný prostor, "obsahuje" NIC. Teplota je charakteristická vlastnost "něčeho".. Tedy vakuum nemá teplotu.V některých složitějších fyzikálních teoriích se ale můžete setkat hodnotou 0 K pro teplotu vakua.
(M.Urbanová)   >>>  

96) Nasákavost papíru04. 10. 2002

Dotaz: Prosím o vysvětlení podstaty fyzikální zkoušky papíru - zkouška nasákavosti. (Zkouška Cobb - jednotky, postup). (Pavel Popovič)

Odpověď: Fyzikální podstata je jednoduchá - kapilární síly působící na kapalinu vzlínající v úzkých mezerách mezi vlákny celulózy tvořícími papír. Projeví se samozřejmě vliv povrchu (mechanický - hladkost, i příp. chemický při impregnaci) vláken i vliv dalších přísad v papíru, povrchová úprava apod. Vlastní zkouška je technologickou záležitostí a je lépe ji hledat přímo v oblasti papírenského průmyslu.
(J.Obdržálek)   >>>  

97) Měření termofyzikálních dat03. 10. 2002

Dotaz: Potřeboval bych vědět, jak závisejí tepelná vodivost, měrná kapacita a hustota na teplotě pro směs: písek (SiO2)+ jíl + voda v rozsahu teplot 20-1400°C? Jak se dají měřit termofyzikální data? (Libor Matula)

Odpověď: Je to dosti speciální otázka, doporučuji konsultaci spíše na Stavební fakultě, na Katedře silikátů. Samozřejmě blízko nad 100°C se podstatná část vody vypaří, malá část ale může zůstat chemicky vázána, při vyšších teplotách budou probíhat v materiálu (jílu + SiO2) jednak fázové přechody, jednak chemické reakce. Termodynamická data lze měřit např. měřením závislosti teploty na čase při dodávání konstantního toku energie (vyhříváme elektrickým proudem při známém výkonu a s co nejdokonalejší izolací).
(J.Obdržálek)   >>>