Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«
94) MEG a testatika
16. 10. 2002
Dotaz: 1.Jaký máte názor a fungování MEGu 2. jaký máte názor na testatiku + princip (Marek)
Odpověď: Někteří všímaví čtenáři, kteří si přečtou popis MEG, nebo jiných
převratných zařízení, napr. přístrojů na magnetokinetické vysušování
zdiva, viz. http://www.aquapol.cz/aquapol/aquapol.htm, získají pocit, že je
na tom cosi divného. Vždyť to buď narušuje zákon zachování energie nebo se
mluví o vysílání velmi slabého, pravotočivého polarizovaného pole, podobného
elektromagnetickému (jakého tedy???). Jenomže to, že někdo nebo něco
narušuje zákony, se v našem světě stalo běžné. To že něco nesouhlasí s
moudrem nebo skoromoudrem, které jsme slyšeli ve škole, je také běžné.
Ve fyzice a přírodních vědách je situace trochu zvláštní v tom, že ony
"fyzikální zákony" nepřijal žádný fyzikální parlament, ale že jsou
koncentrovaným vyjádřením dosavadní zkušenosti lidstva, jak probíhají
přírodní děje. Tak zákon zachování energie neříká nic jiného, než že ve
všech procesech, které kdy lidstvo pozorovalo a studovalo, se energie
zachovávala, a že situace, kdy se energie jakoby nezachovávala, se
podařilo dříve nebo později vysvětlit.
Když někdo nerespektuje přírodní zákony, ohrožuje jenom sebe a zdar
svého konání, někdy i lidi okolo. Jak to dopadne, když budu prodávat s
perfektní reklamou magickou krabičku, která má odstínit gravitaci? Asi mi
v tom nikdo nezabrání, asi snadno získám atest, že má krabička je dokonale
neškodná (vzdyť bude úplně prázdná, akorát dovnitř natisknu magické
obrazce nebo tam smotám kus drátu). Když mi ale někdo uvěří a s krabičkou
v ruce vykročí z okna paneláku ve vyšším podlaží, poletí zcela jistě dolů.
Kdo za to může? Kdo ho měl uchránit před podmanivou reklamou?
Samozřejmě se objevují stále nové jevy a tak vědci nemohou zpravidla
apriori o nějakém jevu říci hned, že to úplná pitomost nebo podvod.
Věrohodné prokázání nebo zavržení některých jevů může být obtížné a trvat
velmi dlouho (Klasickým příkladem je hypotéza o obtížně zachytitelné
částici, která řeší "nezachování energie" v beta-rozpadu. Tato částice -
neutrino - byla objevena za 25 let poté, co si ji Pauli "vymyslel").
Právě v takových situacích velmi pomáhá pevná zkušenost, že nesplnění
fyzikálních zákonů je přinejmenším krajně málo pravděpodobné. To by si
měli občané v našem kulturním prostředí odnést ze školy, aby pak někomu
neplatili za iluze nebo nehynuli kvůli své neinformovanosti (nebo
blbosti?).
"Informace" o
MEGu najdete na stránkách: http://www.revprirody.cz/data/0402/meg.htm,http://jnaudin.free.fr/html/megv21.htm,...
Dotaz: Jakou teplotu má vakuum? Má vůbec nějakou teplotu? (Ensy)
Odpověď: V nejjednodušším přiblížení je vakuum prázdný prostor, "obsahuje" NIC. Teplota je charakteristická vlastnost "něčeho".. Tedy vakuum nemá teplotu.V některých složitějších fyzikálních teoriích se ale můžete setkat hodnotou 0 K pro teplotu vakua.
Odpověď: Fyzikální podstata je jednoduchá - kapilární síly působící na kapalinu vzlínající v úzkých mezerách mezi vlákny celulózy tvořícími papír. Projeví se samozřejmě vliv povrchu (mechanický - hladkost, i příp. chemický při impregnaci) vláken i vliv dalších přísad v papíru, povrchová úprava apod. Vlastní zkouška je technologickou záležitostí a je lépe ji hledat přímo v oblasti papírenského průmyslu.
Dotaz: Potřeboval bych vědět, jak závisejí tepelná vodivost, měrná kapacita a hustota na teplotě pro směs: písek (SiO2)+ jíl + voda v rozsahu teplot 20-1400°C? Jak se dají měřit termofyzikální data? (Libor Matula)
Odpověď: Je to dosti speciální otázka, doporučuji konsultaci spíše na Stavební fakultě, na Katedře silikátů. Samozřejmě blízko nad 100°C se podstatná část vody vypaří, malá část ale může zůstat chemicky vázána, při vyšších teplotách budou probíhat v materiálu (jílu + SiO2) jednak fázové přechody, jednak chemické reakce.
Termodynamická data lze měřit např. měřením závislosti teploty na čase při dodávání konstantního toku energie (vyhříváme elektrickým proudem při známém výkonu a s co nejdokonalejší izolací).
Dotaz: Dobrý den, dnes jsem dostal od své studentky dotaz, proč se rozpadová řada nazývá neptuniová, když začíná plutoniem?
Máme tady s kolegy dvě hypotézy, proč tomu tak je:
1) Protože název řady se volí podle prvku, který má v řadě největší poločas rozpadu?
2) Protože neptunium bylo objeveno v roce 1940, americium také v roce 1940 a plutonium 1944. Za války probíhal intenzivní vývoj v této oblasti a pokud třeba bylo neptunium objeveno hned začátkem roku 1940, mohl se začít užívat název neptuniová řada. Teprve potom bylo třeba objeveno Americium a název se již ponechal?
Je některý z těchto našich názorů správný nebo ne? Budu dál hledat informace, ale byl bych rád, kdyby jste mi mohli pomoci. (Vlastimil Havránek)
Odpověď: Pane kolego, potrebujete odpověď obratem a já to z fleku nevím. Otázka je samozřejme spíše historická než fyzikální, pro vznik názvu je většinou důležitější historický kontext a náhoda než logika věci.
Izotop, kterým řada začíná, je trochu vágně definovaný pojem - skutečně neptunium bylo objeveno dříve a po prozkoumání jeho rozpadových produktů bylo jasné, že se hodí jako další řada, i když neptunium není normálně v přírodě. Pu bylo objeveno později, snad na jaře 41, což může být skutečně důvodem k názvu neptuniová řada. Jinak když se objevují nové transuranové elementy, pak by se měly řady natahovat směrem k nim. Myslím si, že rozpadové řady je vhodné vnímat pouze jako ilustraci prostého faktu, že alfa-rozpad mění počet nukleonů o 4 a že beta a gama rozpad počet nukleonů nemění. To ostatní jsou pak konkretní vlastnosti jednotlivých izotopů, historie atd. Mimochodem zdá se mi to jako ideální téma na projekt, máte-li přijatelný přístup na www, jsou o tom mraky článků a dotyčná studentka by to mohla vysledovat sama a všem nám vysvětlit. Klíčová slova jsou "decay chain", "decay series", "transuranium elements", ...
Podrobnosti o testatice se doctete na stránce: