Odpověď: Fyzikální podstata je jednoduchá - kapilární síly působící na kapalinu vzlínající v úzkých mezerách mezi vlákny celulózy tvořícími papír. Projeví se samozřejmě vliv povrchu (mechanický - hladkost, i příp. chemický při impregnaci) vláken i vliv dalších přísad v papíru, povrchová úprava apod. Vlastní zkouška je technologickou záležitostí a je lépe ji hledat přímo v oblasti papírenského průmyslu.
Dotaz: Potřeboval bych vědět, jak závisejí tepelná vodivost, měrná kapacita a hustota na teplotě pro směs: písek (SiO2)+ jíl + voda v rozsahu teplot 20-1400°C? Jak se dají měřit termofyzikální data? (Libor Matula)
Odpověď: Je to dosti speciální otázka, doporučuji konsultaci spíše na Stavební fakultě, na Katedře silikátů. Samozřejmě blízko nad 100°C se podstatná část vody vypaří, malá část ale může zůstat chemicky vázána, při vyšších teplotách budou probíhat v materiálu (jílu + SiO2) jednak fázové přechody, jednak chemické reakce.
Termodynamická data lze měřit např. měřením závislosti teploty na čase při dodávání konstantního toku energie (vyhříváme elektrickým proudem při známém výkonu a s co nejdokonalejší izolací).
Dotaz: Dobrý den, dnes jsem dostal od své studentky dotaz, proč se rozpadová řada nazývá neptuniová, když začíná plutoniem?
Máme tady s kolegy dvě hypotézy, proč tomu tak je:
1) Protože název řady se volí podle prvku, který má v řadě největší poločas rozpadu?
2) Protože neptunium bylo objeveno v roce 1940, americium také v roce 1940 a plutonium 1944. Za války probíhal intenzivní vývoj v této oblasti a pokud třeba bylo neptunium objeveno hned začátkem roku 1940, mohl se začít užívat název neptuniová řada. Teprve potom bylo třeba objeveno Americium a název se již ponechal?
Je některý z těchto našich názorů správný nebo ne? Budu dál hledat informace, ale byl bych rád, kdyby jste mi mohli pomoci. (Vlastimil Havránek)
Odpověď: Pane kolego, potrebujete odpověď obratem a já to z fleku nevím. Otázka je samozřejme spíše historická než fyzikální, pro vznik názvu je většinou důležitější historický kontext a náhoda než logika věci.
Izotop, kterým řada začíná, je trochu vágně definovaný pojem - skutečně neptunium bylo objeveno dříve a po prozkoumání jeho rozpadových produktů bylo jasné, že se hodí jako další řada, i když neptunium není normálně v přírodě. Pu bylo objeveno později, snad na jaře 41, což může být skutečně důvodem k názvu neptuniová řada. Jinak když se objevují nové transuranové elementy, pak by se měly řady natahovat směrem k nim. Myslím si, že rozpadové řady je vhodné vnímat pouze jako ilustraci prostého faktu, že alfa-rozpad mění počet nukleonů o 4 a že beta a gama rozpad počet nukleonů nemění. To ostatní jsou pak konkretní vlastnosti jednotlivých izotopů, historie atd. Mimochodem zdá se mi to jako ideální téma na projekt, máte-li přijatelný přístup na www, jsou o tom mraky článků a dotyčná studentka by to mohla vysledovat sama a všem nám vysvětlit. Klíčová slova jsou "decay chain", "decay series", "transuranium elements", ...
Odpověď: Milý Martine, z vašeho dotazu není zřejmé, co přesně
chcete o této trojici vědět. Nabízí se tedy
"definice" uvedených pojmů. V různých knihách ale
najdete ruzné "definice". Čas:
jedna ze dvou základních forem existence hmoty, druhou je
prostor. Čas je základní fyzikální veličina soustavy SI,
označuje se t a její jednotkou je sekunda [s].
Místo (poloha) předmětu je
prostorové umístění daného předmětu vzhledem k nějaké
vztažné soustavě. Pohyb: změna polohy
daného tělesa v čase vzhledem ke zvolené vztažné soustavě.
Dotaz: Proč jsou fyzikální veličiny označovány písmeny, která neodpovídají názvům např.rychlost v, čas t, síla F, tlak p apod.?
(Zlatu±e Janovská)
Odpověď: Milá Zlatuše, zkratky fyzikálních velicin pocházejí z
anglictiny, rychlost - velocity - v, cas - time - t, síla
- force - F, tlak - pressure - p, hmotnost - mass - m, zrychlení
- acceleration - a, atd. Pokud Vám budou vrtat hlavou
další zkratky, dejte nám vedet.
