Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 125 dotazů obsahujících »fyzikální«
100) Označení fyzikálních veličin
25. 09. 2002
Dotaz: Proč jsou fyzikální veličiny označovány písmeny, která neodpovídají názvům např.rychlost v, čas t, síla F, tlak p apod.?
(Zlatu±e Janovská)
Odpověď: Milá Zlatuše, zkratky fyzikálních velicin pocházejí z
anglictiny, rychlost - velocity - v, cas - time - t, síla
- force - F, tlak - pressure - p, hmotnost - mass - m, zrychlení
- acceleration - a, atd. Pokud Vám budou vrtat hlavou
další zkratky, dejte nám vedet.
Dotaz: 1. a) budu-li znát nadmořskou výšku v lokalitě A, čas, teplotu, azimut slunce v tento čas a ve stejný okamžik nebo i později se přesunu do bodu B, kde budu znát tyto stejné informace nebo za
b)v bodě A budu znát nadmořskou výšku, budu mít stopky a kyvadlo (s 26cm závěsem) a v bodě B jen to kyvadlo potom:dá se nějak vypočítat(odvodit vzorec) co nejpřesněji nadmořská výška v bodě B? Nejvíce by mě zajímala varianta b).
2. Nemohu najít vzorec (krom obecného) pro výpočet vzdálenosti mezi body A a B ze souřadnic WGS-84, S-42. Jaké jsou přesné rozměry pomyslného obdelníka 1 stupeň sev.š krát 1 stupeň vých.délky?
(Honza)
Odpověď: Díky
za komplimenty, první dotaz vypadá jak z nejakého kvízu pro
mladé fyzikální génie. Ježto mám momentálne inteligenci
na nule, nic duchaplného mne nenapadá, g meritelné kyvadlem
sice na výšce závisí, ale ne tak dramaticky, abyste reálne
neco zmeril (zkuste si to spocítat). Teplota také závisí
na výšce, jiste víte, že v suchém vzduchu klesá zhruba o
1° na 100 m a ve vlhkém o 0,6°/100 m, ale to je na reálné
merení výšky stejne nepraktické, nebot teplota je silne
ovlivnena místem, kde ji meríte a konkrétním pocasím.
Pro výpocet vzdálenosti mužete mít bud obecný vzorec,
který pocítá vzdálenost na kouli (délka úseku kružnice,
který spojuje ony body), ten je ohavný. Nebo vám stací
vzdálenost v menších merítkách, kde mužete zanedbat
zakrivení zemského povrchu. Pak jednoduše podle Pythagorovy
vety sectete vzdálenost po poledníku (polomer Zeme ×
rozdíl šírek v radiánech) a vzdálenost po rovnobežce
(polomer Zeme × cos(šírky) × rozdíl délek v radiánech).
Tohle je Vám jiste jasné jenom ze znalosti toho, co je
zemepisná šírka a délka. Speciálne si mužete vzít jako
rozdíl šírek i délek jeden stupen. V systému S-42 je to
ješte jednodušší, protože systém je kilometrový a tak jen
používáte Pythagorovu vetu (zase za predpokladu, že
zakrivení Zeme nehraje podstatnou roli).
Další informace najdete i na webu, stací do hledace dát
klícová slova jako souradnice, WGS84, S42...
Dotaz: Pyramida je považová za akumulátor na výrobu univerzální energie. Ohnisko pyramidy,
kde dochází k největší kumulaci univerzální energie je považována 1/3 její výšky.
Chystám si zhotovit zlatou pyramidu, ale mám stále několik nevyřešených otázek a to jsou:
1.Je pravda, že k největší kumulaci energie dochází v 1/3 její výšky?
2.Jakým způsobem ovlivní šířka a druh materiálu plátu stěny pyramidy částice, které přes ní prochází?
3.Jakou mám zvolit šířku plátu(zlato), aby vydržela pád z cca 50cm a nepoškodila se?
(Jan Achac)
Odpověď: Vážený
pane, obávám se, že z hlediska svého fyzikálního pohledu na
svět nevím, co znamená Vaše univerzální energie, jaké jsou
její projevy, jak ji získávat a koncentrovat, a tak Vám
nemohu ani trochu poradit, jak stavět onu pyramidu.
Pokud jste si o věci někde četl nebo jste někde něco
slyšel, hledejte odpovědi u autorů. Při té příležitosti
se starejte o odpovědi na otázku, jak se dají projevy oné
univerzální energie prokazatelně pozorovat a uvést do
souvislosti s ostatním věděním lidstva, které je ověřené
a funguje v mnoha podobách v každodenním životě.
Dotaz: Jak daleko má být vysoké napětí daleko od panelového domu? Škodí vysoké napětí organismu člověka? (Petra Bláhová)
Odpověď: 1. To je problém konstruktivně-technický, nikoli fyzikální.
Záleží především na tom, o jak vysoké napětí jde.
Vzdálenosti jsou upraveny technickými normami hlavně proto,
aby např. při vichřici a nehodě nemohlo snadno dojít k
sekundárním ±kodám.
2. Přímý dotek může člověku ublížit různým způsobem:
proud srdcem může narušit pravidelné tepy (anebo naopak
obnovit při arytmii formou šoku!), proud protékající tkání
ji poškozuje hlavně elektrolýzou. Samotné elektrické pole
(nehrozí-li v bezpúrostřední blízkosti přeskok jiskry) by
nemělo být nijak škodlivé - alespoň nevím, že by byl
škodlivý vliv prokázán, i když jistě je to ve středu
zájmu různých organizací (Zelení apod.) (JO - 26.7.2002)
Ohlas
čtenářů: (od Ondřeje Hájka ondrej@hajek.net): V extrémních případech neplatí
"bezpečnost" vysokého napětí. Stříidavé pole
vyvolává elektromagnetickou indukci, v jejímž důsledku
může vzniknout spád potenciálu - jev nebezpečný při
indukci mj. do zemského povrchu. Z dřívějších dob jsou
známy i případy úmrtí koňů pod vedením VVN. V extrémně
malé vzdálenosti od vedení je smrtelně nebezpečná i
samotná indukce do těla (pokud tělo není rovnoběžné s
vedením). Takže nejde pouze o nebezpečí přímého dotyku
nebo konstrukční bezpečnost.
Dotaz: Co je to měrná tepelná kapacita válce? (Vera Krepelova)
Odpověď: Mezi předměty s různou teplotou dochází k tepelné výměně. Množství předané energie závisí na druhu materiálu, hmotnosti a změně jeho teploty. Abychom mohli porovnávat schopnost různých látek jímat teplo, používáme fyzikální veličinu zvanou měrná tepelná kapacita. Udává, kolik tepla je potřeba na ohřátí 1 kg dané látky o 1°C. Značíme ji c a definujeme ji vztahem: c = Q/(m.Dt), kde m je hmotnost tělesa, Q je teplo, které těleso přijme od okolí a Dt je přírůstek teploty. Jednotkou je J/kg.°C. Hodnoty měrných tepelných kapacit různých látek (při teplotě 20°C) naleznete v tabulkách.
