Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 20 dotazů obsahujících »izotop«
14) Podmínky jaderného výbuchu
28. 06. 2006
Dotaz: Dobrý den, můj dotaz souvisí se sázkou, kterou jsem uzavřel při konzumaci
tekutého chleba v mé oblíbené „pekárně“ s kamarádem :-). Předem se
omlouvám za jeho položení, ale MMF UK je podle mě natolik prestižní zdroj
informací, že jistě nedojde k jejich zpochybnění z nějaké pokoutné stránky
nejlépe ekologických aktivistů. Dotaz: Je nadkritické množství štěpného
materiálu jedinou podmínkou vzniku nekontrolované štěpné reakce tzn. stačí k
sobě stačit (je li to vůbec nutné) dostatečné množství štěpného materiálu a
dojde k explozi (případně jaké asi řádově tlaky jsou k tomu potřeba a je zde
nějaké omezení okolním prostředím - vzduch)? Pokud ano, znamená to, že (jak
právě zněla sázka) stačí navážet štěpný materiál na hromadu a jednoho krásného
dne to bouchne? Za odpověď předem velice děkuji - pevně doufám, že bude z valné
části negativní :-) - a přeji hodně úspěchů a trpělivosti s touto bohulibou
aktivitou - zodpovídání zvídavých dotazů. S pozdravem Jiří Doležal (Jiří Doležal)
Odpověď: V podstatě ano, ke vzniku štěpné reakce opravdu může dojít i pouhým navršením hromady patřičného materiálu, jen je třeba dodat, že štěpný materiál musí být v náležitě koncentraci. Když totiž buďte vozit na hromadu přírodní uran, který obsahuje 0,7% štěpitelného izotopů U235 (zbytek je U238), tak asi kritického stavu nedosáhnete. Dá se tomu ale pomoci moderátorem, tj. materiálem, který zpomaluje neutrony a tak zvětšuje pravděpodobnost, že tyto pomaleji letící neutrony způsobí další štěpení, záleží má geometrii.
Dotaz: Dobrý den, rád bych se dozvěděl jak může při vzniku radioaktivního záření Beta+
vzniknot při rozbití protonu (1,6726485.10-27) těžší neutron (1,6749543.10-27,
kg.) Děkuji Vlachynský (Martin Vlachynský)
Odpověď: Správně soudíte, že rozpad samostatného volného protonu na neutron a pozitron (a neutrino) samovolně neprobíhá, neboť k tomu není dostatek energie (a energie souvisí s hmotností dle známého vztahu E=mc2). K β+ rozpadu dochází v jádrech některých radioaktivních izotopů, kde se chybějící energie získá na úkor zbytku jádra.
Dotaz: Rád bych se zeptal, jestli jsou dva atomy stejné látky úplně stejně velké? (Jakub G.)
Odpověď: Ano. Dva stejné atomy (tj. stejné izotopy se stejným počtem elektronů a stejnou energií) jsou zcela stejné a nejde jeden od druhého rozeznat - kdyby je někdo navzájem zaměnil, nepoznáte to.
Dotaz: Jaká je délka poločasu rozpadu Stroncia? (Rzach)
Odpověď: Nejdůležitější je asi Sr90 s poločasem 28 let, které je produktem
jaderných zkoušek resp. elektráren a které je pro nás potenciálně
nebezpečné tím, že je chemicky blízké vápníku a tak si ho ochotně
zabudováváme do kostí.
Stroncium má však i další izotopy. Pěkná stránka o stronciu je např.
http://www.nationmaster.com/encyclopedia/Strontium
Spoustu informací týkajících se jeho nebezpečí, najdete na stránce
http://www.epa.gov/radiation/radionuclides/strontium.htm
Na webu najdete i spoustu českých článků, napište do okénka hledače
stroncium ...
Dotaz: Jak určí archeologové stáří nálezů pomocí uhlíku? (Hanka)
Odpověď: Metoda využívající radioaktivní uhlík se používá v archeologii, paleontologii
i geologii. Stáří organických látek mohou vědci zjistit podle míry
rozpadu radioaktivního izotopu uhlíku 14C.
Ten vzniká v atmosféře přirozeně působením kosmického záření na dusík.
Při fotosyntéze využívají zelené rostliny uhlík ve formě oxidu uhličitého
a v rámci potravního řetězce ho předávají živočichům.
Organismy tak v průběhu celého života
vstřebávají kromě ostatních izotopů i uhlík 14C.
Poločas rozpadu uhlíku 14C je přibližně 5700 let,
to znamená, že za 5700
let se polovina uhlíku 14C přemění zpět na dusík.
Stáří organické hmoty lze proto stanovit, tak, že se změří podíl
uhlíku, který ještě ve vzorku zůstal. Stáří hornin se zjišťuje podobně
na základě poločasu rozpadu radioaktivního draslíku a argonu.
