Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
114) Balónek v autobuse
19. 12. 2006
Dotaz: Dobrý den, přeme se s kolegou o jedné úloze týkající se setrvačnosi. Mějme
autobus ve kterém je někde uprostřed na šňůrce přivázany nafukovací bálonek
naplněný heliem. Jak se tento balónek bude chovat, jestliže se autobus bude
rozjíždět respekt. brzdit. Kolega tvrdí, že balonek bude při rozjíždění
setrvávat v klidu, tudíž se nahne proti směru jízdy. Já tvrdím, že při rozjezdu
dojde k nahromadění vzduchu v zadní části autobusu a tedy rozdílu tlaku v přední
a zadní části. Následkem toho bude na část balonku, která je blíže k zadní části
působit větší tlaková síla než na přední část a balónek se pohne dopředu, tedy
ve směru jízdy? (Miroslav S.)
Odpověď: Máte pravdu, pokud bude mít balónek menší hustotu než okolní vzduch (což by při naplnění héliem mělo platit), bude se při rozjíždění vychylovat kupředu a při brždění autobusu zase dozadu. Bude-li autobus stát či pojede-li rovnoměrně přímočaře, bude balonek v klidu a bude mířit nahoru. V zatáčkách (kde se projevuje tečné zrychlení) se bude vychylovat ve směru zatáčení.
Pravdu máte i co se týče vysvětlení jevu. Vašemu kolegovi možná pomůže, když si představí, že autobus je vyplněn vodou (namísto vzduchu) a balónek je plněn vzduchem. Se vzduchem a vodou máme v tomto ohledu lepší životní zkušenosti, takže se nám pak i celý jev snadněji a přirozeněji chápe.
Dotaz: Proč je na Jižním polu nižší teplota ve srovnání se Severním? (Karin Klusova)
Odpověď: Na danou otazku lze zhruba odpovedet:
Podstatnou roli hraje to, ze Antarktida je kontinent, severni polarni
oblast je tvorena oceanem pokrytym ledem. Led meni vzdy uplne souvisly a i
pod vrstvou ledu se bude projevovet tepelna kapacita vody. Klima v oblastech
severniho polu ma spise maritimni charakter, kdezto klima zejmena uvnitr
antarktickeho kontinentu je vyrazne kontinentalni.
Dale - severni konec Golfskeho proude saha znacne vysoko (nad 70°N), a proto
more kolem Severniho mysu (nejsevernejsi misto Skandinavie), nezamrza.
Antarktida je kontinent s nejvyssi prumernou nadmorskou vyskou (bere se i
horni hranice ledoveho prikrovu) ze vsech kontinentu a dale, jak jsem uvedl,
je to kontinent. Take morske proudy v okoli Antarktidy jsou studene.
Odpověď: Mamografie slouží ke zobrazování nehomogenit a oblastí zvýšené hustoty tkáně v ženském prsu (některé typy nehomogenit jsou příznačné pro nádorové bujení). Prs bývá stlačen mezi dvěma kompresními deskami do vrstvy o tloušťce cca 7cm a je ozářen měkkými rentgenovými paprsky. Na druhé straně se pak nachází snímač či fotografická deska. Nehomogenity v prsu jsou pro rentgenové paprsky různě průhledné či neprůhledné (více záření pohlcují), což se objeví jako světlejší či tmavčí oblast na výsledné fotografii.
Podle informací uváděných na serveru 1. LF UK studie ukazují, že není vhodné mamografický screening provádět u žen pod 40 let. Žláza je u mladých žen většinou bohatá, mamografie méně přínosná a navíc je prs u těchto žen citlivější na záření.
Dotaz: Jak je to s tím, že 1 tuna olova není stejně těžká jako 1 tuna balzy?
Opravdu se připočítává i tíha vzduchu, kterou vytlačil onen objekt? Děkuji (Vojta)
Odpověď: Hmotnost obou objektů - železa i balzy je stejná, může se však trochu lišit to, co ukáže váha v pozemských podmínkách. I vzduch se totiž chová jako tekutina a uplatňuje se zde hydrostatický tlak (skrze něj se projevuje tíha vzduchu), tato vztlaková síla je však relativně malá díky nízké hustotě vzduchu (okolo 1,5g na litr při standardních podmínkách).
Tuna balzy bude mít také poněkud větší objem než tuna olova a proto bude poněkud větší i odopová síla vzduchu při pohybu (a tedy například při pádu, balza prostě dopadne o něco později).
Měl-li bych to tedy shrnout, oba objekty mají stejnou hmotnost, díky přítomnosti vzduchu se ale může při různých pokusech a měřeních stát, že dojdeme k různým číslům - přítomnost vzduchu proto nemůžeme při různých přesných měřeních zcela zanedbávat.
Dotaz: Chtěl bych vysvětlit podrobněji diletaci času zapříčiněnou odlišnou gravitací,
chápu proč a jak to je, ale má to nějaký vliv na stárnutí nebo jde čistě jen o
čas. Dalo by se toho nějak využít? Například ošidit smrt? Děkuji za odpověď... (Martin Svoboda)
Odpověď: Gravitační dilatace času je jev, kdy v poli se silnějším gravitačním polem (přesněji v místě s vyšším gravitačním potenciálem) je tok času zpomalen oproti okolnímu světu, kde je gravitační potenciál nižší. V praxi to znamená, že pozorovatel vně silného gravitačního pole bude pozorovat zpomalení všech dějů uvnitř oblasti se silným gravitačním polem a naopak pozorovatel uvnitř této oblasti bude pozorovat, že všechny děje vně jsou zrychlené. Ani jeden z pozorovatelů však nebude pozorovat zpomalení či zrychlení vlastního času - ten pro ně bude stálůe stejný a jevy v jejich okolí se budou odehrávat stále stejně rychle. Každý si tedy ve své soustavě užije přibližně stejně, jen ten vzdálenější svět okolo bude z jeho pohledu stárnout různě rychle.
Nějaké rozumné využití mne moc nenapadá. Pomineme-li destrukční účinky mohutné gravitační síly v silném gravitačním poli, které praktické využití v podstatě znemožňují, můžete teoreticky strčit rycheji se kazící potraviny do silného gravitačního pole a když je později vydáte, nebudou ještě tak zkažené. Kdybych si do oblasti silného gravitačního pole vlezl sám, v domnění, že si víc užiju, protože budu pomaleji stárnout, asi bych byl zklamán - bude totiž zpomaleno (z pohledu pozorovatele zvenku) nejenom moje stárnutí, ale také moje prožívání, můj tep, moje myšlení, zažívání... já na sobě ale nic neobvyklého pozorovat nebudu a budu stárnout zcela obvyklou "rychlostí". Možná se jen budu trochu podivovat, že svět vně silného gravitačního pole, v němž se nacházím, stárne rychleji než jsem zvyklý. Jediné, k čemu by se tedy dala gravitační dilatace času využít (kdyby mě nerozdrtily účinky silné gravitační síly), je doprava do budoucnosti - když budu stárnout pomaleji nebo rychleji než okolní svět, posouvám se vlastně v čase vůči tomuto světu. Zde je ale potřeba upozornit, že takto by nebylo možné cestovat do minulosti, vždy pouze a jen do budoucnosti.