FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«

115) Rozdílné teploty na pólech04. 12. 2006

Dotaz: Proč je na Jižním polu nižší teplota ve srovnání se Severním? (Karin Klusova)

Odpověď: Na danou otazku lze zhruba odpovedet:
  1. Podstatnou roli hraje to, ze Antarktida je kontinent, severni polarni oblast je tvorena oceanem pokrytym ledem. Led meni vzdy uplne souvisly a i pod vrstvou ledu se bude projevovet tepelna kapacita vody. Klima v oblastech severniho polu ma spise maritimni charakter, kdezto klima zejmena uvnitr antarktickeho kontinentu je vyrazne kontinentalni. Dale - severni konec Golfskeho proude saha znacne vysoko (nad 70°N), a proto more kolem Severniho mysu (nejsevernejsi misto Skandinavie), nezamrza.

  2. Antarktida je kontinent s nejvyssi prumernou nadmorskou vyskou (bere se i horni hranice ledoveho prikrovu) ze vsech kontinentu a dale, jak jsem uvedl, je to kontinent. Take morske proudy v okoli Antarktidy jsou studene.
(Josef Brechler)   >>>  

116) Mamografie21. 11. 2006

Dotaz: Prosila bych vysvětlit fyzikální princip mamografie. Děkuji (Iveta Kroczková)

Odpověď: Mamografie slouží ke zobrazování nehomogenit a oblastí zvýšené hustoty tkáně v ženském prsu (některé typy nehomogenit jsou příznačné pro nádorové bujení). Prs bývá stlačen mezi dvěma kompresními deskami do vrstvy o tloušťce cca 7cm a je ozářen měkkými rentgenovými paprsky. Na druhé straně se pak nachází snímač či fotografická deska. Nehomogenity v prsu jsou pro rentgenové paprsky různě průhledné či neprůhledné (více záření pohlcují), což se objeví jako světlejší či tmavčí oblast na výsledné fotografii.

Podle informací uváděných na serveru 1. LF UK studie ukazují, že není vhodné mamografický screening provádět u žen pod 40 let. Žláza je u mladých žen většinou bohatá, mamografie méně přínosná a navíc je prs u těchto žen citlivější na záření.

(Jakub Jermář)   >>>  

117) Tuna olova a tuna balzy21. 11. 2006

Dotaz: Jak je to s tím, že 1 tuna olova není stejně těžká jako 1 tuna balzy? Opravdu se připočítává i tíha vzduchu, kterou vytlačil onen objekt? Děkuji (Vojta)

Odpověď: Hmotnost obou objektů - železa i balzy je stejná, může se však trochu lišit to, co ukáže váha v pozemských podmínkách. I vzduch se totiž chová jako tekutina a uplatňuje se zde hydrostatický tlak (skrze něj se projevuje tíha vzduchu), tato vztlaková síla je však relativně malá díky nízké hustotě vzduchu (okolo 1,5g na litr při standardních podmínkách).

Tuna balzy bude mít také poněkud větší objem než tuna olova a proto bude poněkud větší i odopová síla vzduchu při pohybu (a tedy například při pádu, balza prostě dopadne o něco později).

Měl-li bych to tedy shrnout, oba objekty mají stejnou hmotnost, díky přítomnosti vzduchu se ale může při různých pokusech a měřeních stát, že dojdeme k různým číslům - přítomnost vzduchu proto nemůžeme při různých přesných měřeních zcela zanedbávat.

(Jakub Jermář)   >>>  

118) Gravitační dilatace času II15. 11. 2006

Dotaz: Chtěl bych vysvětlit podrobněji diletaci času zapříčiněnou odlišnou gravitací, chápu proč a jak to je, ale má to nějaký vliv na stárnutí nebo jde čistě jen o čas. Dalo by se toho nějak využít? Například ošidit smrt? Děkuji za odpověď... (Martin Svoboda)

Odpověď: Gravitační dilatace času je jev, kdy v poli se silnějším gravitačním polem (přesněji v místě s vyšším gravitačním potenciálem) je tok času zpomalen oproti okolnímu světu, kde je gravitační potenciál nižší. V praxi to znamená, že pozorovatel vně silného gravitačního pole bude pozorovat zpomalení všech dějů uvnitř oblasti se silným gravitačním polem a naopak pozorovatel uvnitř této oblasti bude pozorovat, že všechny děje vně jsou zrychlené. Ani jeden z pozorovatelů však nebude pozorovat zpomalení či zrychlení vlastního času - ten pro ně bude stálůe stejný a jevy v jejich okolí se budou odehrávat stále stejně rychle. Každý si tedy ve své soustavě užije přibližně stejně, jen ten vzdálenější svět okolo bude z jeho pohledu stárnout různě rychle.

Nějaké rozumné využití mne moc nenapadá. Pomineme-li destrukční účinky mohutné gravitační síly v silném gravitačním poli, které praktické využití v podstatě znemožňují, můžete teoreticky strčit rycheji se kazící potraviny do silného gravitačního pole a když je později vydáte, nebudou ještě tak zkažené. Kdybych si do oblasti silného gravitačního pole vlezl sám, v domnění, že si víc užiju, protože budu pomaleji stárnout, asi bych byl zklamán - bude totiž zpomaleno (z pohledu pozorovatele zvenku) nejenom moje stárnutí, ale také moje prožívání, můj tep, moje myšlení, zažívání... já na sobě ale nic neobvyklého pozorovat nebudu a budu stárnout zcela obvyklou "rychlostí". Možná se jen budu trochu podivovat, že svět vně silného gravitačního pole, v němž se nacházím, stárne rychleji než jsem zvyklý. Jediné, k čemu by se tedy dala gravitační dilatace času využít (kdyby mě nerozdrtily účinky silné gravitační síly), je doprava do budoucnosti - když budu stárnout pomaleji nebo rychleji než okolní svět, posouvám se vlastně v čase vůči tomuto světu. Zde je ale potřeba upozornit, že takto by nebylo možné cestovat do minulosti, vždy pouze a jen do budoucnosti.

(Jakub Jermář)   >>>  

119) Spektrum žárovky07. 11. 2006

Dotaz: Dobrý den, prosím o odpověď (nebo odkaz) na problematiku záření. Jak se bude lišit grafický průběh spektrální charakteristiky žárovky (řekněme 2700 °C) v závislosti na vzdálenosti od zdroje? Děkuji K. Kuběna (Karel Kuběna)

Odpověď: Spektrální složení libovolného záření ve vakuu nezáleží na vzdálenosti od zdroje, se vzáleností (dokonce s její druhou mocninou) klesá jenom intenzita daného záření. K drobné změně dochází jen při pozorování velice zvdálených objektů (například cizích galaxií, při pozorování žárovky jej rozhodně nezaznamenáme), kdy v důsledku rozpínání vesmíru dochází k mírnému posunu celého spektra směrem k nižším energiím neboli od fialové k červené části spektra - tomuto jevu říká rudý posuv a jde o speciální případ Dopplerova jevu.

Při pozorování žárovky v běžném prostředí, kdy musí vyzářené světlo procházet vzduchem, se pravděpodobně bude dané spektrum maličko se vzdáleností měnit, neboť zde přibudou emisní a absorbční čáry látek obsažených ve vzduchu, a to tím výrazněji, čím delší cestu bude muset světelný paprsek skrz vzduch urazit. Přesto se domnívám, že tento jev bude pro potřeby běžného užití žárovky zcela zanedbatelný a můžeme tedy považovat i zde její spektrum za nezávislé na vzdálenosti od pozorovatele.

(Jakub Jermář)   >>>