Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
13) Barevné zdi
18. 03. 2011
Dotaz: Dobry den. Muzete mi, prosim, vysvetlit nasledujici jev? Mam-li dva pokoje se
stejnou teplotou vzduchu, ktere se vsak lisi barevnou vymalbou, proc v modrem
pokoji pocituji chlad a v oranzovem naopak teplo? Dekuji za odpoved. (Langrová Jana)
Odpověď: Dobrý den. Barevné povrchy mají vlastnost, která se barva od barvy liší. Jde o odrazivost. Čím světlejší povrch, tím více světla odrazí, čím tmavší, tím více světla pohltí. Mohlo by se zdát, že to problém řeší. Není to ale pravda. (Světlo by muselo být velmi intenzivní, aby začalo výrazněji ohřívat vzduch. Navíc pohlcené světlo by mohlo po dostatečné době ohřívat tmavé zdi a ty opět zahřívat okolní vzduch. A konečně, držme se Vaší podmínky, že v obou místnostech je stejná teplota). Bledě modrá je světlejší než tmavě oranžová a přece si troufám tvrdit, že "tepleji" by vám bylo v oranžové. Tady se jedná především o naše podvědomí, naši zkušenost. Za celý život máme žlutou a oranžovou spojenou s ohněm, sluncem, rozžhaveným železem, ... a proto je jen přirozené, že se cítíme v oranžové místnosti více v teple, než v modré, kterou máme spojenou s nebem bez mráčku, vodou či ledem. Z toho je také patrné, že různé barvy působí na různé lidi jinak.
Dotaz: Proč tělesa nebo důsledkem čeho(říká se to např. o meteorech), která se
dostanou do zemské atmosféry shoří? Díky!! (Norbert Dubský)
Odpověď: Dobrý den. Atmosféra není nehmotná - skládá se z různých malých částic, atomů, molekul. Směrem k povrchu Země hustota atmosféry roste (můžeme si to představit tak, že v určitém objemu se u povrchu Země nachází mnohem víc částeček než daleko od ní). Vlétne-li objekt do vrchních vrstev atmosféry, započne tzv. (aero)dynamický ohřev. Těleso při letu naráží do částeček a tlačí je před sebou (zvyšuje se tlak a ruku v ruce s ním i teplota). Dále dochází ke kinetickému ohřevu, který by se dal shrnout pod termín "tření". Těmito jevy dochází k brždění atmosferických částic/objektu, tedy k přeměně jejich kinetické energie v teplo. Plyn se v okolí tělesa ionizuje, zapaluje. Povrchová vrstva objektu se začne tavit, vypařovat a hořet. Tento proces může trvat různou dobu - my můžeme pozorovat různě "dlouhé" meteory.
Jestli objekt shoří (a jak rychle) závisí na faktorech jako rychlost vstupu do atmosféry (teplo uvolněné při pohybu rychlostí "v" v atmosféře je úměrné kvadrátu této rychlosti), na úhlu vstupu do atmosféry (čím bližší je úhel vstupu 90 stupňům, tím větší energie se naráz uvolňuje; objekt se "klouže" po vrstvách atmosféry nebo do ní prostě "narazí"), samozřejmě na materiálu, hmotnosti, ...
Tento jev nepozorujeme pouze u těles, která k nám připutovala z vesmíru. Se stejným problémem se potýkají i raketoplány nebo družice při "návratu domů", v menší míře potom letadla.
15) Druhy optických prostředí - co způsobuje průhlednost, průsvitnost a neprůhlednost prostředí?
11. 03. 2011
Dotaz: Zajímalo by mě, co způsobuje, že některé látky jsou průhledné,
některé jenom průsvitné a jiné neprůhledné a neprůsvitné. (ing. Bořivoj Rod)
Odpověď: Dobrý den. Tyto tři vlastnosti jsou způsobené chováním paprsku při dopadu
na těleso. Mohou nastat převážně tři možnosti. Paprsek se po dopadu
odrazí, prochází látkou nebo je částečně či úplně pohlcen. Říkáme,
že je látka neprůhledná, pokud žádný paprsek neprochází.Dopadne-li na
těleso z takovéto látky světlo, dochází k částečnému pohlcení energie
(selektivní absorbce), zbytek paprsku se odráží. Po dopadu do našeho oka si
tento "zbytek" (určitý frekvenční interval) mozek přebere jako barevný
vjem. V případě, že mluvíme o průhledné látce, říkáme vlastně, že
paprsky touto látkou procházejí a dokonce se nijak nerozptylují. Předměty
skrz takovýto materiál vidíme ostře. Posledním typem prostředí je
průsvitné. V tomto případě dochází k průchodu světla, které je ale
rozptýleno, tedy světlo skrz takové prostředí vidíme, ostré obrysy
předmětů ale nerozpoznáme. Ptáte-li se, co určuje/udává, jestli se
světlo odrazí nebo projde a jak projde, jde o takové veličiny jako index
lomu, koeficienty absorbce, odrazivosti, propustnosti. Ty jsou určené
chemickou strukturou a kvantovými jevy v látkách.
Dotaz: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na jakém fyz. principu funguje odvádění
potu termoprádlem? Děkuji za odpověď. (Tereza Dvořáková)
Odpověď: Dobrý den. To, že termoprádlo odvádí pot je způsobenou vhodnou strukturou
a materiálem vlákna. Jedná se o materiály, které jsou nenasáklivé a mají
malou tepelnou vodivost, proto termoprádlo nezvlhne a neodvádí od těla
teplo. Co ale odvádí je pot a to díky jevu vzlínání, zajištěnému
malinkými kapilárními štěrbinami. Ty odvádí vlhkost směrem od těla, kde
se buď vypaří, nebo je odváděno dalšími vrstvami. Proto výrobci
upozorňují, že není vhodné mít jednu vrstvu termoprádla a na něm
například obyčejnou mikinu. Termoprádlo odvede vlhkost, která se ale
nasákne do vnější vrstvy a efekt termoprádla (udržet Vás v teple a suchu)
je ten tam :-)
Dotaz: Dobrý den,
může být duha, když svítí slunce a sněží?
Děkuji za Váš čas. Komárová (Karla Komárová)
Odpověď:
Dobrý den. Anglický výraz pro duhu, čili "rainbow" - "dešťový oblouk", již může napovědět, jaká bude odpověď na Vaší otázku. Za vznikem tohoto jevu stojí fakt, že sluneční paprsky se lámou na rozhraní vzduch-voda (tedy vzduch-kapka). Úhel lomu je odvislý od vlnové délky, čímž se právě světlo rozloží na jednotlivé barvy. Výsledný optický efekt závisí na tvaru kapky, která je víceméně kulový. Tvar sněhových vloček je mnohem komplikovanější, a to je primární důvod, proč nevzniká duha tak, jak jí známe.
Na internetu sice můžete najít různé obrázky "sněhových duh" ("snowbow"), ale tyto jevy bych zařadil spíše mezi tzv. jevy halové, které jsou způsobovány lomem a odrazem slunečních paprsků na drobných krystalcích v atmosféře.
