Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
143) Rázová vlna
05. 09. 2006
Dotaz: Proč, když nějaké těleso (např. letadlo) překročí rychlost zvuku, vnímáme tuto
skutečnost jako jednu ránu (bouchnutí)? Vznikají při překročení ryclosti zvuku
ještě jiné zajímavé jevy např. pozorovatelné pouhým okem třeba z jiného letadla
(např. je-li v prostředí vysoká vlhkost a pod.)? Děkuji (Jan Včelák)
Odpověď: Při překročení rychlosti zvuku dochází ke vzniku tzv. rázové vlny - tedy vlny, na jejímž čele se teplota tlak a hustota mění skokem. Za rázovou vlnou je oblast s výrazně výšším tlakem následovaná oblastí s tlakem nižším, než je průměrný tlak v okolním prostředí.
Zajímavé efekty v prostředí s vyšší vlhkostí skutečně vznikají, neboť vlivem změny tlaku zde může dojít ke kondenzaci vodních par, což je pozorovatelné pouhým okem. Můžete se o tom přesvědčit například na této videonahrávce:
Dotaz: Dobrý den, jaký je Váš názor na použití proutku (virgule) při geofyzikálním
průzkumu. Jde mi o lokalizaci puklin ve skalním podloží, popř. elektrických
kabelů (pod proudem, bez proudu). Podle informací, které jsem našel na
internetu, není tak jasné, že proutkařství patří do oblasti pavěd. Díky za
odpověď. (Ondřej)
Odpověď: Proudkařství není ani věda ani pavěda, ale spíše něco jako řemeslo. Nejčastěji se proutkaření používá pro vyhledávání a detekci vody v podzemí. Pokusy prováděné nejen na naší fakultě nás vedou k přesvědčení, že proutkaři dosahují úspěchu při hledání vody díky svým znalostem a pozorování okolí (při hledání vody si všímají především typu vegetace a geologických jevů) než díky proutku. Proutek je spíše taková ozdoba, talisman či divadélko pro nezasvěcené. Objasňováním proutkaření a dalších na první pohled záhadných jevů se na naší katedře zabýval například Doc. RNDr. Milan Rojko, CSc.
Dotaz: Zdravím, zajímalo by mne jaký máte názor na éter a na následující článek -
http://www.gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006040007 předem díky (bullshooter)
Odpověď: Existence éteru, jakožto média pro přenos energie (především pak elektromagnetického záření) byla zkoumána již koncem 19. století a již tehdy byla velice problematická. Aby totiž existence éteru dávala smysl, musel by tento hypotetický éter mít některé navzájem si odporující vlastnosti - například by musel být velice řídký (aby nebrzdil Zemi při obíhání okolo Slunce) a zároveň by musel být velice tuhý (což plyne z vysoké rychlosti šíření světelného signálu). Od existence éteru pak bylo upuštěno poté, co Albert Einstein formuloval teorii relativity. Ta vysvětluje různé jevy jiný způsobem a existence éteru se proto jeví jako zbytečná a neopodstatněná.
Výše zmíněný článek na serveru Gnosis9.net považuji za zábavně nesmyslný.
Odpověď: Hrom je akustický efekt doprovázející úder blesku. Blesk můžeme chápat jako obrovskou jiskru (elektrostatický výboj) mezi mrakem a zemí, případně mezi mraky. Při úderu blesku teče po krátký okamžik skrze vzduch obrovský proud (typicky 30 000 Amper), přičemž průchod tak značného proudu vzduchem způsobí jeho obrovské zahřátí. Takto rychle zahřátý vzduch se velice rychle rozpíná, což se projevuje jako rázová vlna a způsobuje právě onen zvukový efekt zvaný hrom.
Dotaz: Chtěl bych se Vás zeptat, co je to tzv. Poltierův jev. Děkuji. (Honza)
Odpověď: Peltierův jev je jev, kdy na spojích dvou materílů tvořících elektrický obvod protékaný stejnosměrným proudem dochází k zahřívání či ochlazování těchto spojů. Které spoje se zahřejí a které ochladí závisí na tzv. výstupních pracech obou materálů (výstupní práce = energie, kterou potřebuje elektron pro opuštění daného materálu) a na směru protékajícího proudu.
Opačný jev k Peltierově jevu - tedy skutečnost, že když budeme spoje různých materálů ohřívat a/nebo chladit, povede to k toku elektrického proudu obvodem - se nazývá Seebeckův jev.
Peltierova jevu se nejčastěji používá k chlazení, například elektroniky. Více se dozvíte na:
