Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
145) Existence éteru
04. 09. 2006
Dotaz: Zdravím, zajímalo by mne jaký máte názor na éter a na následující článek -
http://www.gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006040007 předem díky (bullshooter)
Odpověď: Existence éteru, jakožto média pro přenos energie (především pak elektromagnetického záření) byla zkoumána již koncem 19. století a již tehdy byla velice problematická. Aby totiž existence éteru dávala smysl, musel by tento hypotetický éter mít některé navzájem si odporující vlastnosti - například by musel být velice řídký (aby nebrzdil Zemi při obíhání okolo Slunce) a zároveň by musel být velice tuhý (což plyne z vysoké rychlosti šíření světelného signálu). Od existence éteru pak bylo upuštěno poté, co Albert Einstein formuloval teorii relativity. Ta vysvětluje různé jevy jiný způsobem a existence éteru se proto jeví jako zbytečná a neopodstatněná.
Výše zmíněný článek na serveru Gnosis9.net považuji za zábavně nesmyslný.
Odpověď: Hrom je akustický efekt doprovázející úder blesku. Blesk můžeme chápat jako obrovskou jiskru (elektrostatický výboj) mezi mrakem a zemí, případně mezi mraky. Při úderu blesku teče po krátký okamžik skrze vzduch obrovský proud (typicky 30 000 Amper), přičemž průchod tak značného proudu vzduchem způsobí jeho obrovské zahřátí. Takto rychle zahřátý vzduch se velice rychle rozpíná, což se projevuje jako rázová vlna a způsobuje právě onen zvukový efekt zvaný hrom.
Dotaz: Chtěl bych se Vás zeptat, co je to tzv. Poltierův jev. Děkuji. (Honza)
Odpověď: Peltierův jev je jev, kdy na spojích dvou materílů tvořících elektrický obvod protékaný stejnosměrným proudem dochází k zahřívání či ochlazování těchto spojů. Které spoje se zahřejí a které ochladí závisí na tzv. výstupních pracech obou materálů (výstupní práce = energie, kterou potřebuje elektron pro opuštění daného materálu) a na směru protékajícího proudu.
Opačný jev k Peltierově jevu - tedy skutečnost, že když budeme spoje různých materálů ohřívat a/nebo chladit, povede to k toku elektrického proudu obvodem - se nazývá Seebeckův jev.
Peltierova jevu se nejčastěji používá k chlazení, například elektroniky. Více se dozvíte na:
Dotaz: Dobry den preji, procital jsem si Vasi odpovednu a narazil jsem na nasledujici
dotaz: 92) Teslovy destičky. Rikate ze je to evidentne podvod. Ze strany
fyzikalni mate tedy nejspise pravdu, ze strany ale jine, se jiz treba v bibli
pise "Vira tva te uzdravi(la)". Neni tedy mozne ze zakoupenim drahych teslovych
desticek (ci polarizovanych svetel a spousty dalsich takovychto ehm, hlouposti),
ktere jsou tak drahe, protoze prece jsou extra lecive(toto si rika clovek
neznaly) je prece mozne, aby se dostavil nejaky, nazval bych to mozna
homeopatickym efektem, a skutecne cloveku pomohl? Resp. clovek by si diky nemu
pomohl sam, takze by "pristroj" prece jen fungoval?(coz me privadi na myslenku
ze clovek mene vzdelany by si takto pomohl, zato clovek vice vzdelany jiz ne:) )
s pozdravem Honza B (Honza)
Odpověď: Opravdu. Pokud upřímně věříte, že vám něco (prakticky to můžebýt cokoli, jakýkoli nesmysl) pomůže k uzdravení, máte statisticky větší pravděpodobnost, že se skutečně uzdravíte. Tento jev je moderní medicíně dobře znám a bývá označován jako tzv. placebo efekt. Na jeho principu je založena minimálně část tzv. homeopatické medicíny.
Přestože placebo efekt je možné považovat za pozitivní jev (pomáhá k uzdravení), musím zde uvést i některá rizika a obtíže, které se s ním pojí. Především pokud kvůli placebo efektu je odkládána skutečná léčba ("proč se cpát dalšími léky nebo proč jít na operaci, když se díky placebu cítím už docela dobře"), může dojít k většímu rozvinutí nemoci, s často i tragickým koncem. Placebo totiž nezabírá vždy a i když zafunguje, nemusí (a často ani neřeší) zdravotní problémy úplně - měli bychom jej tedy považovat spíše za pomocnou, podpůrnou metodu.
Placebo však také přináší komplikace do medicínského a farmaceutického výzkumu. Budete-li na smrt nemocným pacientům podávat jakékoli léky, tak budou-li tito pacienti v účinnost léků věřit, zlepší se (opět ale jen statisticky, nikoli obecně) jejich zdravotní stav bez ohledu na to, zda je lék účinný či zcela neúčinný. Abychom tedy o účinnosti léku něco zjistili, je třeba vliv placebo efektu nějak odfiltrovat, což naštěstí vhodnou organizací experimentu umíme. Používá se např, tzv. dvojitě slepá metoda.
Dotaz: Při běžném doteku se člověku zdá, že např. ocel je studenější než dřevo,
přestože jsou dlouhodobě se stejných teplotních podmínkách, tedy jejich teplota
by měla být podle mě stejná. Je něco takového v ideálním prostředí se stejnou
teplotou možné? Nebo je to jen klam daný větší vodivostí některých materiálů -
takže odvedou či přivedou rychleji více či méně tepla z našeho těla? (Richard Votava)
Odpověď: Skutečně je to způsobeno různou tepelnou vodivostí (a někdy také různou tepelnou kapacitou) jednotlivých látek. Představte si, že máme prkno (kus dřeva) a ocelovou trubku, obojí o teplotě 15°C. Když se chytnu onoho prkna, moje ruka (která má teplotu řekněme 36°C) díky nízké tepelné kapacitě dřeva celkem rychle zahřeje tu část prkna, jíž se zrovna dotýká. Navíc se díky mizerné tepelné vodivosti dřeva toto teplo (předané při zahřívání kousku dřeva rukou) téměr neodvádí pryč. Dřevo si tedy vlastní tělesnou teplotou ruky zahřeju a nejen, že se mi pak dřevo zdá teplejší, ono v místě dotyku skutečně teplejší je. Pokud se za stejných podmínek chytnu ocelové trubky, bude teplo předávané mojí rukou trubce rychle odváděno do zbytku trubky, neboť kovy jsou dobré tepelné vodiče. V místě dotyku se mi tedy tu část trubky podaří zahřát podstatně méně, než dřevo, takže je trubka v místě dotyku sice trochu zahřátější než zbytek trubky, ale ne tak výrazně, jak je tomu v případě prkna. Trubka se mi jeví studenější, neboť v místě dotyku jsem si ji méně zahřál.
Opačná situace nastane v případě, že bude prkno i trubka mít teplotu vyšší, než je teplota mojí ruky. V tomto případě nedochází v místě dotyku k ohřívání, ale naopak k ochlazování materiálu prostřednictvím mojí ruky. Ocel (lepší tepelný vodič) se mi podaří rukou ochladit v místě dotyku méně, protože bude ochotněji přivádět teplo z ostatních částí trubky. V místě dotyku tedy bude reálně teplejší než dřevo.
Za zmínku ještě stojí skutečnost, že důležitou roli hraje i tepelná kapacita. Zatímco tepelná vodivost říká, jak rychle dokáže materiál odvádět teplo někam jinam, tepelná kapacita nám říká, jak moc dokáže materiál "skladovat" teplo sám v sobě. Když vstoupíte do sauny o teplotě třeba 80°C, celkem rychle ochladí vaše tělo vzduch ve svém těsném okolí (díky relativně nízké tepelné kapacitě vzduchu ve vaší těsné blízkosti) a nedojde k poškození vašeho zdraví. Pokud bych se ale rozhodl skočit do bazénku s vodou o teplotě 80°C, způsobím si značné zdravotní problémy (pokud to vůbec přežiju), neboť tepelná kapacita vody je veliká a moje tělo nezvládne dostatečně rychle ochladit vrstvu vody v mém těsném okolí. A nutno dodat, že zde se navic projeví i lepší tepelná vodivost vody.
