Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
147) Peltierův jev
29. 07. 2006
Dotaz: Chtěl bych se Vás zeptat, co je to tzv. Poltierův jev. Děkuji. (Honza)
Odpověď: Peltierův jev je jev, kdy na spojích dvou materílů tvořících elektrický obvod protékaný stejnosměrným proudem dochází k zahřívání či ochlazování těchto spojů. Které spoje se zahřejí a které ochladí závisí na tzv. výstupních pracech obou materálů (výstupní práce = energie, kterou potřebuje elektron pro opuštění daného materálu) a na směru protékajícího proudu.
Opačný jev k Peltierově jevu - tedy skutečnost, že když budeme spoje různých materálů ohřívat a/nebo chladit, povede to k toku elektrického proudu obvodem - se nazývá Seebeckův jev.
Peltierova jevu se nejčastěji používá k chlazení, například elektroniky. Více se dozvíte na:
Dotaz: Dobry den preji, procital jsem si Vasi odpovednu a narazil jsem na nasledujici
dotaz: 92) Teslovy destičky. Rikate ze je to evidentne podvod. Ze strany
fyzikalni mate tedy nejspise pravdu, ze strany ale jine, se jiz treba v bibli
pise "Vira tva te uzdravi(la)". Neni tedy mozne ze zakoupenim drahych teslovych
desticek (ci polarizovanych svetel a spousty dalsich takovychto ehm, hlouposti),
ktere jsou tak drahe, protoze prece jsou extra lecive(toto si rika clovek
neznaly) je prece mozne, aby se dostavil nejaky, nazval bych to mozna
homeopatickym efektem, a skutecne cloveku pomohl? Resp. clovek by si diky nemu
pomohl sam, takze by "pristroj" prece jen fungoval?(coz me privadi na myslenku
ze clovek mene vzdelany by si takto pomohl, zato clovek vice vzdelany jiz ne:) )
s pozdravem Honza B (Honza)
Odpověď: Opravdu. Pokud upřímně věříte, že vám něco (prakticky to můžebýt cokoli, jakýkoli nesmysl) pomůže k uzdravení, máte statisticky větší pravděpodobnost, že se skutečně uzdravíte. Tento jev je moderní medicíně dobře znám a bývá označován jako tzv. placebo efekt. Na jeho principu je založena minimálně část tzv. homeopatické medicíny.
Přestože placebo efekt je možné považovat za pozitivní jev (pomáhá k uzdravení), musím zde uvést i některá rizika a obtíže, které se s ním pojí. Především pokud kvůli placebo efektu je odkládána skutečná léčba ("proč se cpát dalšími léky nebo proč jít na operaci, když se díky placebu cítím už docela dobře"), může dojít k většímu rozvinutí nemoci, s často i tragickým koncem. Placebo totiž nezabírá vždy a i když zafunguje, nemusí (a často ani neřeší) zdravotní problémy úplně - měli bychom jej tedy považovat spíše za pomocnou, podpůrnou metodu.
Placebo však také přináší komplikace do medicínského a farmaceutického výzkumu. Budete-li na smrt nemocným pacientům podávat jakékoli léky, tak budou-li tito pacienti v účinnost léků věřit, zlepší se (opět ale jen statisticky, nikoli obecně) jejich zdravotní stav bez ohledu na to, zda je lék účinný či zcela neúčinný. Abychom tedy o účinnosti léku něco zjistili, je třeba vliv placebo efektu nějak odfiltrovat, což naštěstí vhodnou organizací experimentu umíme. Používá se např, tzv. dvojitě slepá metoda.
Dotaz: Při běžném doteku se člověku zdá, že např. ocel je studenější než dřevo,
přestože jsou dlouhodobě se stejných teplotních podmínkách, tedy jejich teplota
by měla být podle mě stejná. Je něco takového v ideálním prostředí se stejnou
teplotou možné? Nebo je to jen klam daný větší vodivostí některých materiálů -
takže odvedou či přivedou rychleji více či méně tepla z našeho těla? (Richard Votava)
Odpověď: Skutečně je to způsobeno různou tepelnou vodivostí (a někdy také různou tepelnou kapacitou) jednotlivých látek. Představte si, že máme prkno (kus dřeva) a ocelovou trubku, obojí o teplotě 15°C. Když se chytnu onoho prkna, moje ruka (která má teplotu řekněme 36°C) díky nízké tepelné kapacitě dřeva celkem rychle zahřeje tu část prkna, jíž se zrovna dotýká. Navíc se díky mizerné tepelné vodivosti dřeva toto teplo (předané při zahřívání kousku dřeva rukou) téměr neodvádí pryč. Dřevo si tedy vlastní tělesnou teplotou ruky zahřeju a nejen, že se mi pak dřevo zdá teplejší, ono v místě dotyku skutečně teplejší je. Pokud se za stejných podmínek chytnu ocelové trubky, bude teplo předávané mojí rukou trubce rychle odváděno do zbytku trubky, neboť kovy jsou dobré tepelné vodiče. V místě dotyku se mi tedy tu část trubky podaří zahřát podstatně méně, než dřevo, takže je trubka v místě dotyku sice trochu zahřátější než zbytek trubky, ale ne tak výrazně, jak je tomu v případě prkna. Trubka se mi jeví studenější, neboť v místě dotyku jsem si ji méně zahřál.
Opačná situace nastane v případě, že bude prkno i trubka mít teplotu vyšší, než je teplota mojí ruky. V tomto případě nedochází v místě dotyku k ohřívání, ale naopak k ochlazování materiálu prostřednictvím mojí ruky. Ocel (lepší tepelný vodič) se mi podaří rukou ochladit v místě dotyku méně, protože bude ochotněji přivádět teplo z ostatních částí trubky. V místě dotyku tedy bude reálně teplejší než dřevo.
Za zmínku ještě stojí skutečnost, že důležitou roli hraje i tepelná kapacita. Zatímco tepelná vodivost říká, jak rychle dokáže materiál odvádět teplo někam jinam, tepelná kapacita nám říká, jak moc dokáže materiál "skladovat" teplo sám v sobě. Když vstoupíte do sauny o teplotě třeba 80°C, celkem rychle ochladí vaše tělo vzduch ve svém těsném okolí (díky relativně nízké tepelné kapacitě vzduchu ve vaší těsné blízkosti) a nedojde k poškození vašeho zdraví. Pokud bych se ale rozhodl skočit do bazénku s vodou o teplotě 80°C, způsobím si značné zdravotní problémy (pokud to vůbec přežiju), neboť tepelná kapacita vody je veliká a moje tělo nezvládne dostatečně rychle ochladit vrstvu vody v mém těsném okolí. A nutno dodat, že zde se navic projeví i lepší tepelná vodivost vody.
Dotaz: je pravda,¨že umístím-li do mrazáku dvě pet lahve, jednu se studenou a jednu s
teplou vodou, zmrzne dříve voda původně teplejší?Jak by se to dalo fyzikálně
vysvětlit? Děkuji (jana)
Odpověď: Máte-li mrazák, zkuste si to. V naprosté většině případů zmrzne dříve voda studená, ale může nastat i situace, kdy je tomu naopak - říkáme tomu Mpembův jev.
Dotaz: Proč se mění tlak vzduchu, resp. co v atmosféře způsobuje kolísání její
hmotnosti nad určitým územím ? (Václav Petráček)
Odpověď: Dějů, které způsobují změnu atmosférického tlaku je celá řada. Při stacionární situaci, kdy se moc nemění "velkoprostorové" rozložení tlakových útvaru v atmosféře, je možné pozorovat denní chod tlaku, který je určen jednak působícími slapovými silami (přitažlivost Slunce a Měsíce - stejně jako příliv a odliv u moří a oceánů) a dále i ohřevem atmosféry od dopadajícího slunečního záření. Dalším fakrorem je proudění, které jednak transportuje vzduch různých vlastností, tedy i teploty a tudíž i tlaku (platnost stavové rovnice) ve smyslu všeobecné cirkulace atmosféry a dále jsou důsledkem proudění i dynamické změny tlaku, jako je například vytváření závětrných tlakových útvarů za pohořími (závětrné brázdy nebo tlakové níže). Jak už jsem řekl, vše je podstatně složitější, neboť atmosféra je třídimenzionální, v čase se vyvijeici prostředí a děje ve středních a vysokých partiích troposféry souvisejí s jejími projevy u zemského povrchu.
I zde bych doporučil případnou literaturu v českém jazice:
Jan Bednář: Meteorologie. Úvod do studia dějů v zemské atmosféře. Portál 2003
Jaroslav Kopaček, Jan Bednář: Jak vzniká počasí. Karolinum 2005
kde je vysletlena řada věcí bez nutné znalosti partií vyšší matematiky.
