Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
17) Duha, když padá sníh
23. 02. 2011
Dotaz: Dobrý den,
může být duha, když svítí slunce a sněží?
Děkuji za Váš čas. Komárová (Karla Komárová)
Odpověď:
Dobrý den. Anglický výraz pro duhu, čili "rainbow" - "dešťový oblouk", již může napovědět, jaká bude odpověď na Vaší otázku. Za vznikem tohoto jevu stojí fakt, že sluneční paprsky se lámou na rozhraní vzduch-voda (tedy vzduch-kapka). Úhel lomu je odvislý od vlnové délky, čímž se právě světlo rozloží na jednotlivé barvy. Výsledný optický efekt závisí na tvaru kapky, která je víceméně kulový. Tvar sněhových vloček je mnohem komplikovanější, a to je primární důvod, proč nevzniká duha tak, jak jí známe.
Na internetu sice můžete najít různé obrázky "sněhových duh" ("snowbow"), ale tyto jevy bych zařadil spíše mezi tzv. jevy halové, které jsou způsobovány lomem a odrazem slunečních paprsků na drobných krystalcích v atmosféře.
Dotaz: Dobrý den, co by se stalo, pokud by v jednu chvíli všechny atomy tělesa
kmitaly stejným směrem? Došlo by k nějakému posunu tělesa? (Robert Arnold)
Odpověď: Dobrý den. Nejprve je potřeba se ptát, jak pravděpodobná takováto událost je. Položme si tedy poněkud naivně otázku, jestli je možné, když položím na stůl např. sešit, že v jednom okamžiku se chaotický pohyb částic tvořících desku stolu zorientuje tak, že předá viditelný impulz sešitu a ten se pohne. Nyní nejspíš (oprávněně) kroutíte hlavou. Fakticky ona pravděpodobnost nulová není, ale je velmi VELMI malá, zanedbatelná. Pokud vím, byl před podobnou otázku postaven i Ludwig Boltzmann, otec statistické fyziky, a tuším, že odhadl i četnost takovýchto jevů, která je nulová i na škálách miliard let.
Dotaz: Měsíc se od Země vzdaluje na úkor rychlosti vlastní rotace Země. Je
možné, že se Zeme taktéž vzdaluje od Slunce na úkor vlastní rotace
Slunce? (Roman Štec)
Odpověď: Dobrý den. Ono vzdalování Měsíce od Země úzce souvisí se slapovými efekty v soustavě Země-Měsíc. Ty jsou velmi patrné (příliv...), ale slapy mezi Zemí a Sluncem jsou slaboulinké. Lze tedy očekávat, že v principu bude ke stejnému jevu docházet i v soustavě Země-Slunce, ale výsledný efekt bude velmi malý, zanedbatelný. Přesto jen pro pořádek dodám, že rychlost oběhu Země kolem Slunce se mění, periodicky, a to v souladu s druhým Keplerovým zákonem. Aby byl zachován moment hybnosti, musí se Země v periheliu (přísluní) pohybovat o něco rychleji.
Dotaz: Dobrý den, děkuji za tyto senzační stránky. S kamarádem hasičem jsme se
bavili o skutečnosti, že odpařením 1 litru vody se vyvine 1700 litrů páry.
Na britské wikipedii jsem našel údaj 1244 litrů páry, což samosebou závisí na teplotě a tlaku. Pokoušel jsem se tento jev fyzikálně zdůvodnit, ale nevím, o kterou
konstantu a formuli se tento jev opírá. Můžete mi poradit? (Lumír Dufek)
Odpověď:
Jeden litr vody je zhruba 1 kg vody. Každá molekula vody je složena z 2 atomů vodíku (2×1 g/mol) a jednoho kyslíku (16 g/mol), její molární hmotnost je tedy 18 g neboli 1 mol vody váží 18 g. Máme-li 1 kg = 1000 g vody, pak máme 1000 / 18 = 55,6 molů vody.
Nyní již vystačíme se stavovou rovnicí ideálního plynu
p·V = n·R·T
kde R je plynová konstanta (R = 8,314 J·K−1·mol−1)
Stavovou rovnici si můžeme upravit na
V = n·R·T / V
Když nyní dosadíme n = 55,6 molů, T = 373 K (= 100 °C) a p = 101325 Pa (standardní tlak), dostaneme objem 1 kg páry v základních jednotkách (m3). Vychází to zhruba 1,7 m3, tedy přibližně 1700 litrů.
Hodnotu 1244 litrů bychom dostali, pokud bychom (stále za normálního tlaku) vodní páru zchladili na 0 °C - nesměla by nám přitom ovšem zkondenzovat.
Dotaz: Co se počítá za východ/západ Slunce,neboli jaká je poloha Slunce vůči
horizontu v okamžiku východu/západu? Je to první dotek kotouče Slunce s
kružnicí obzoru při východu/schování celého Slunce pod obzor při
západu, nebo je to průchod středu Slunce kružnicí obzoru? Nebo je to
ještě jiná poloha? Altituda je úhlová výška Slunce nad/pod obzorem.
Nejspíš je tím míněna výška stredu Slunce(?) Na stránkách
www.heavens-above.com je uváděna altituda Slunce v okamžiku východu a
západu -0,8 stupně. Průměr Slunce je cca 0,5 stupně. To by znamenalo, že
od uváděného východu Slunce do dotyku jeho kotouče s kružnicí obzoru
musí slunce ještě doputovat 0,55 stupně než vykoukne z poza obzoru, což
představuje cca 3 minuty. Děkuji a zdravím. (Vratislav Červenka)
Odpověď: Za východ slunce se považuje okamžik, kdy se na obzoru objeví horní okraj slunečního kotouče, obdobně západ slunce je okamžik zmizení horního okraje kotouče pod obzorem. Jde tedy o časy, kdy poprvé resp. naposled vidíme alespoň kousek slunečního kotouče.
U jevů blízko obzoru je ale ještě jedna záludnost - dochází k nezanedbatelným ohybovým jevům v atmosféře, díky kterým vidíme i "trochu pod obzor". Slunce tedy vidíme ráno o něco dříve a večer o něce déle, než jak by to čistě geometricky mělo vycházet. Domnívám se, že těch -0,8 stupně vzniklo zohledněním těchto optických jevů v atmosféře a udává geometricky měřenou výšku středu slunečního kotouče.
