Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
161) Hallova konstanta
17. 04. 2006
Dotaz: Dobrý den, dočetl jsem se v nějakém článku o Hallově konstantě, můžete mi prosím
říci, jakou má hodnotu ? ( Pokud tedy něco takového vůbec existuje ). Děkuji za
odpověď. (Stanislav Svoboda)
Odpověď: Pro pochopení smyslu Hallovy konstanty je třeba si nejdříve objasnit, co je to Hallův jev. Umístíme-li vodič s proudem do magnetického pole, budou pohybující se náboje (obvykle elektrony) strhávány Lorentzovou silou k jedné ze stran vodiče. Na jedné straně vodiče tedy bude větší hustota náboje než na straně opačné, což se projeví tzv. Hallovým napětím mezi těmito místy. Toto Hallovo napětí EHje úměrné proudové hustotě j a magnetické indukci B
EH,y = RH·jx·Bz
Konstanta přímé úměrnosti RH se pak nazývá Hallova konstanta a je charakteristická pro konkrétní materiál vodiče (podobně jako jeho vodivost nebo třeba hustota). Pro ilustraci uveďme, že RH stříbra je - 8,4·10-11 m3A-1s-1, zatímco pro zinek se RH = + 3,3·10-11 m3A-1s-1
Poznámka: indexy x, y a z naznačují, že jednotlivé veličiny jsou na sebe kolmé (resp. zajímají nás jen jejich navzájem kolmé průměty). V textu výše tedy předpokládáme, že magnetická indukce není rovnoběžná se smrem tekoucího proudu.
Dotaz: Ahojte, mame pri s kamaradem. Jakym spusobem leti letadlo ve vzduch - jestli
rovne a kopiruje zemi a nebo v nejakych krivkach. Myslime dopravni letadla. A
proc trva stejny cas (myslime dobu letu) z Evropy do Ameriky a zpet? Diky za
odpoved laikum. Mirek (miroslav mesko)
Odpověď: Nejkratší spojnice dvou míst na zemském povrchu se nazývá geodetika a jde o oblouk kružnice se středem ve středu Země. Myslím, že se letadla od těchto tras trochu odchylují z několika důvodů. Především se snaží se vyhybat hustě obydleným oblastem (zvláště pak po startu a před přistáváním), aby hluk co nejméně zatěžoval obyvatele. A dále se snaží co nejlépe využívat ustálených prodění vzduchu v zemské atmosféře (když letadlo poletí "proti větru", poletí déle a bude mít větší spotřebu paliva).
Ustálené prodění vzduchu v různých výškách a různých místech atmosféry je také hlavní příčinou skutečnosti, že let z Prahy do New Yorku trvá obvykle okolo 9 hodin a 15 minut, zatímco zpáteční cestu letadla běžně stíhají o hodinu rychleji (8 hodin a 10 minut).
Čtenář Pavel nám k odpovědi poslal toto upřesnění:
Co se týče pohybu letadel v horizontálním smyslu, je třeba odlišit dva případy. První je nám bližší, je to pohyb v tak nahuštěném leteckém prostoru, jako je ten Evropský. Vzdušný prostor je popsán leteckými koridory, které jsou určeny geografickými body nebo radiomajáky, a letadla se pohybují po jejich spojnicích. Tyto koridory mají tu vlastnost, že pokud po nich letadlo letí, má stále stejný kurz (azimut) a proto je navigace jednodušší. V takovýchto vzdušných prostorech je trajektorie letadla vlastně klikatá čára, jak letadlo letí od bodu k bodu. Spojnice dvou bodů na zemi daná pevným kurzem však není nejkratší. Nejkratší je již zmiňovaná geodetika, nebo také jiným názvem ortodroma, která sice spojuje dva body nejkratším způsobem, ale v každém jejím bodě má letadlo jiný kurz. A poněvadž je systém navigace letadla postaven v zásadě na kompasu, je v tuto chvíli navigace složitější. Dnes, v době GPS, však už i toto není problém. Výhoda letu po geodetice se zásadně projevuje až při delších vzdálenostech, a tyto lety se praktikují většinou v méně složitých prostorech, takže nad všemi oceány, nad neobydlenou Asií, nad Arktidou atd. V hustých vzdušných prostorech jako je ten Evropský, není zatím realizovatelné, aby si každé letadlo mohlo letět po vlastní geodetice, a proto využívají systém leteckých dálnic - koridorů.
Dotaz: Dobrý den, Mám dotaz ohledně ohleně relativistického Dopplerova jevu. Funguje
tento jev i pro klasické radiové signály ? Ve vysokoškolských skriptech se často
setkávám s odvozením frekvenčního posuvu na základě klasického sčítání
rychlostí. Podle mého názoru je to však nesprávný postup, protože na radiové
signály můžeme nahlížet jako na elektromagnetické vlnění což je i světlo. (eddie)
Odpověď: Ano, relativistický Dopplerův jev (jak příčný, tak i podélný) nastává i pro klasické rádiové vlny. Nevím, jaké odvození v jaké učebnici máte zrovna namysli, nicméně jev lze zcela korektně a přímočaře odvodit v rámci speciální teorie relativity například transformací vlnového čtyřvektoru z inerciální soustavy zdroje do inerciální soustavy pozorovatele.
Dotaz: v jednom dotazu jste psali že žádné hmotné těleso nemůže dosáhnout rychlosti
světla,ale jak vysvětlíte,že fotony,které jsou hmotné se pohybují rychlostí
světla? Děkuji za odpověď. (vojta)
Odpověď: Hmotnost tělesa lze rozdělit na dvě složky - na tzv. klidovou hmotnost (kterou naměříme, když se těleso nebude vůči nám pohybovat) a na hmotnost, kterou těleso získá v důsledku relativistických jevů (čím rychleji se pohybuje, tím větší tato složka hmotnosti je). Většina těles se vůči nám pohybuje relativně pomalu - u nich pak měříme pouze onu klidovou hmotnost, ona druhá složka hmotnosti je zanedbatelně malá. Když se postavím na váhu, naměřím tedy prakticky pouze svou klidovou hmotnost. Jiná situace je ale u fotonů. Fotony nemají žádnou klidovou hmotnost (ta je nulová) a veškerá jejich hmotnost je pouze ona relativistická složka hmotnosti spojená s pohybem. Pouze díky tomu, že mají nulovou klidovou hmotnost, se mohou pohybovat rychlostí světla. A má to ještě jeden zajímavý důsledek - fotony není možné zastavit. Pokud bychom je zastavili, byla by jejich hmotnost nulová, přestaly by existovat.
Dotaz: Dobry den, muj dotaz se tyka magnetickeho pole. Pokud umistime rovnobezne dve
tyce a pustime jimi stejny proud, vznikne mezi tycemi magneticke pole. Proc ale
magneticke pole mezi elektrony vznika, kdyz jsou elektrony v tycich vuci sobe v
klidu? Resp. magneticke pole vznika pri pohybu elektronu, ale pohybu elektronu
vuci cemu? (Pavel)
Odpověď: Dělení elektromagnetického pole na elektrické a magnetické je jen jakési zjednodušení, které si můžeme dovolit, pokud vše popisujeme z jediné pevně zvolené soustavy (a pak jde o pohyb elektronů vůči této soustavě a magnetické účinky tohoto proudu). Pokud budeme uvažovat o přechodech mezi jednotlivými navzájem se pohybujícími soustavami, budeme muset brát elektromagnetické pole jako jeden celek. Zmíněný příklad s tyčemi protékanými souhlasně orientovaným proudem pak lze vykládat třeba tak, že elektrony jsou vůči sobě skutečně v klidu a pohybují se vůči nim protony (tedy vlastne kladně nabitý zbytek tyče). Co nyní elektrony "vidí"? Pohybující se tyč se musí dle teorie relativity zkrátit (tzv. kontrakce délek), je v ní tedy vyšší hustota protonů (stejný počet v nyní menším, "zkráceném" objemu) než elektronů (ty se přeci nepohybují, kontrakce délek se na nich proto neprojeví). Elektrony tedy vidí v druhé tyči vyšší hustotu protonů než elektronů a budou se s nimi elektrickými silami přitahovat. Původně magnetický jev tedy vykládáme v jiné vztažné soustavě jako jev elektrický.
Výše zmíněná teorie relativity elektrické a magnetické jevy nerozlišuje vůbec. Vektory elektrické a magnetické intenzity zde jsou nahrazeny jedním tenzorem - tenzorem elektromagnetického pole.
