Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
167) Zpomalené světlo
02. 03. 2006
Dotaz: Je pravda, že rychlost světla je ve vodě menší než ve vzduchu a ve vzduchu je
menší než ve vakuu? Pak můžeme "stvořit" nějakou velmi hustou průsvitnou látku,
kde se rychlost světla sníží třeba dvojnásobně. (Petr)
Odpověď: Ano, rychlost světla ve vodě je skutečně nižší než ve vzduchu či vakuu - přibližne 225 000 000 m/s. To nás ale nepřekvapí, neboť kolikrát se v dané látce zmenší rychlost světla oproti vakuu, to nám udává index lomu. V látkách s vysokým indexem lomu se tedy světlo pohybuje výrazně pomaleji. Dobrým příkladem může být třeba diamant s indexem lomu n ≈ 2,4, v němž se světlo pohybuje rychlostí "pouze" 125 000 000 m/s.
Připomeňme ještě několik souvislostí:
index lomu se objevuje i ve středoškolské fyzice například v optice ve Snellově zákoně
rychlost světla ve vakuu je 299 792 458 m/s
rychlost světla ve vzduchu je jen nepatrně menší než ve vakuu
Odpověď: Nespadne. Pomocí zrcadla, které zanechali astronauti na povrchu Měsíce, a laseru můžeme dnes velice přesně změřit vzdálenost Měsíce od Země a víme, že se od nás Měsíc vzdaluje o přibližně 38 milimetrů za rok. Musíme si však uvědomit, že vzdálenost Měsíce od Země kolísá mezi 363 104 a 405 696 kilometry. Udávaná rychlost vzdalování Měsíce od Země (38 mm/rok) je tedy rychlost průměrná, nikoli okamžitá.
Důvodem vzdalování Měsíce jsou především slapové jevy (příliv a odliv).
Ty se zpožďují za odpovídající polohou Měsíce kvůli odporu oceánského systému – především kvůli setrvačnosti vody a tření (jak se voda přelévá přes oceánské dno, proniká do zálivů a ústí řek a zase se z nich vrací). Následkem toho je část zemského rotačního momentu pozvolna přeměňována do oběhového momentu Měsíce, takže se Měsíc pomalu od Země vzdaluje.
Dotaz: Barevné soumrakové jevy. Potřebuji zjistit podrobnější informace o barevných
soumrakových jevech pro vypracování seminární práce na toto téma. Jak a kdy
vznikají, co přesně se považuje za soumrakové jevy. Předpokládám, že to nebudou
jen "červánky". Uvítám odkazy na webové stránky i knihy. Předem děkuji. (Jitka Dobrovolná)
Dotaz: Co sa stane s kompasom vo vakuu. Myslim tym ukazoval by nejaky smer alebo nie? (huja)
Odpověď: Kompas je založen na interakci zmagnetované střelky (obvykle kus plíšku vykazující nenulový celkový magnetický dipól) s magnetickým polem Země. Jelikož relativní permeabilita vzduchu je v podstatě rovna 1, bude se magnetické pole projevovat ve vzduchu stejně, jako ve vakuu. Byla-li by relativní permeabilita jiná, docházelo by v izotropním prostředí k zesilování či zaslabování účinku magnetického pole. Tento jev nastává třeba ve vodě (relativní permeabilita vody je 0,999 991), kde jsou účinky magnetického pole nepatrně zeslabeny.
Dotaz: Mám takový dotaz. Když se těleso pohybuje pomalu nebo je v klidu, čas pro něj
plyne obyčejnou rychlostí. Když se ale těloso blíží rychlosti světla tak se čas
rapidně spomaluje (samozdřejmě vůči okolí). Není tedy pravda, že kdyby se to
těleso, čistě teoreticky dostalo, na rychlost světla, že by se čas úplně
zastavil. A kdyby cestovalo ještě větší rychlostí než C neměl by čas jít
pospátku a tak by se to těleso dostalo do minulosti. Vím, že níc nemůže cestovat
rychlostí světla natož rychleji (snad kromě tachyonů) ale jen mě to tak napadlo,
tak sem zvědav jestli mám pravdu. (Martin Taichl)
Odpověď: Dosahuje-li nějaké těleso (například hodiny) vůči nám rychlosti blízké rychlosti světla, budeme pozorovat, že jeho čas plyne pomaleji (hodiny se zpožďují). Z matematických vztahů popisujících teorii relativity skutečně vyplývá, že hodiny letící rychlostí světla by se měly zastavit (přesněji my budeme pozorovat, že stojí). Uvedomme si ale, že jde pouze o matematickou interpretaci vzorců v oblasti, kde již nemají žádný reálný fyzikální smysl. Hodiny se nám nikdy nepodaří takto urychlit (například proto, že bychom k tomu potřebovali nekonečně mnoho energie). Jde tedy o pouhé hraní si se vzorci. Ještě zjevnější to pak bude, když se do těchto vzorců pokusíme dosadit rychlost větší, než je rychlost světla - začnou totiž vycházet komplexní (ryze imaginární) hodnoty některých veličin. Včetně času. Matematicky není žádný problém zapsat např. 3i sekund nebo 5i metrů, ale fyzikálně takové hodnoty neumíme interpretovat - nemají žádný rozumný význam v reálném světě.
