Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
175) Magnet na lednici
20. 01. 2006
Dotaz: Nedavno jsem v diskuzi na internetu narazil na nazor, ze permanentni
magnet, ktery je priplacnuty na stenu lednicky a drzi tam papirek s poznamkou,
vykonava praci bez prisunu ci ubytku energie. Ze je to vlastne takove perpetum
mobile. Snazil jsem se nad tim premyslet a vytvoril jsem si urcitou svoji
predstavu, tak by me zajimalo jak to opravdu je. Kde tedy magnet bere svoji
energii na to aby mohl byt neustale pripnut na lednici? Jak funguji sily, ktere
proudi z magnetu a prochazi kovovym predmetem v jeho tesne blizkosti. A vykonava
tedy magnet na lednici (drzic papirek) praci? (Aleš Meister)
Odpověď: Magnet držící papírek žádnou práci nevykonává. Možná to vypadá na první pohled nelogické, ale zkusme nahradit magnet hřebíkem hřebíkem nebo lepidlem - když bude papír na ledničce držet hřebík, asi nám bude připadat v pořádku, že niko žádnou práci nekoná. A to přesto, že hřebík na papír působí silou (kdyby nepůsobil, je výslednice sil působících na papír rovna gravitační síle a papír by musel začít padat). A jelikož tedy magnet žádnou práci nekoná, nespotřebovává ani žádnou energii.
K tomu jak funguji sily, ktere proudi z magnetu a prochazi kovovym predmetem v jeho tesne blizkosti - zde doporučuju přidržet se představy že žádná síla neproudí, ale magnet působí silou na stěnu lednice a ta (dle zákona akce a reakce) zase působí silou (přitahuje) na magnet. Detailní pochopení celého jevu by vyžadovalo podrobnější rozbor chování magnetických dipólů v nehomogenním magnetickém poli.
Messierův katalog vytvořil francouzský astronom Charles Messier jako soupis mlhavých vesmírných objektů (hvězdokup, mlhovin a galaxií). Jeho první vydání z roku 1771 obsahovalo 45 objektů, v současné době katalog obsahuje 110 objektů označovaných M1 až M110.
Planetu Uran objevil William Herschell se svým dalekohledem při systematickém prohledávání oblohy 13. března 1781. Uran byl vlastně pozorován předtím už mnohokrát, ale byl mylně považován za hvězdu.
Planeta Neptun byla objevena 23. září 1846 astronomem Johannem Gottfridem Gallem a studentem astronomie Louisem d'Arrestem s pomocí matematické předpovědi, kterou vypracoval Urbain Jean Joseph Le Verrier.
Vyrobit dokonale přesné zrcadlo o průměru několika metrů je technologicky velmi obtížné a drahé. Složením zrcadla z menších komponent tedy umožňuje vyrábět dalehohledy výrazně levněji (či s větším průměrem zrcadla při stejné ceně).
Dotaz: Na stránkách nějaké firmy, která se zabývá řezáním materiálu vodním paprskem
jsem četl, že při tom dochází ke stlačení vody až o 20 %. Je to možné? Kapaliny
mají být nestlačitelné. Nemůže docházet jen ke stlačení plynů rozpoštěných ve
vodě? Dík. (Hajšman Luboš)
Odpověď: Pro potřeby vysvětlení jevů okolo nás se obvykle předpokládá, že voda stlačitelná není. Není to ale zcela pravda - voda je stlačitelná, jen je k jejímu stlačení potřeba obrovského tlaku. Pokud bych například chtěl litr vody stlačit na 990 ml, tj. zmenšit objem o pouhé 1%, potřeboval bych vyvinout tlak přes 20 MPa. To je 200x více, než je běžný atmosférický tlak okolo vás. Při řezání materiálů proudem vody (vodním paprskem) se ale dosahuje tlaku až 600 MPa. Za těchto podmínek je stlačení vody o zmíněných 20% možné.
Dotaz: Dobrý den, mám na Vás prozbu, řeším problém, který se týká času zmrznutí teplé
a studené vody, bohužel nevím jak se tento jev nazýva a chtěl bych se o něm něco
dovědět, pokud Vás moc neobtěžují byl bych Vám vděčen za jakékoli informace o
tomto jevu.Předem děkuji. Daniel Hála dan.hala@email.cz (Daniel Hála)
Odpověď: Skutečně se čas od času objevují zprávy, že horká voda zmrzne za jinak stejných podmínek dříve než voda studená - nazýváme to Mpebův jev (podle Erasto Mpemba z Tanzánie). Zatím jsem však o Mpebově jevu pouze slyšel a četl, nikdy jsem se s ním nesetkal osobně ani já a dokonce ani kolega, který se problematikou a proměřováním mrznutí vody zabývá.
Asi nejobsáhlejší pojednání o tomto jevu v češtině naleznete v číslech 11/2002 a 7/2003 časopisu Vesmír (www.vesmir.cz). Druhý z článků je též volně přístupný na internetu na adrese http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1839
Dotaz: Je možné, aby gravitační pole naší planety bylo na povrchu něčím deformováno,
aby došlo k jevu, jaký popisuje reportáž TV NOVA ze 4.12.05, že u Moravské
Třebové jezdí auta samovolně do kopce. Čím vůbec lze takto místně ovlivňovat
gravitační pole Země? (Láďa)
Odpověď: Po shlédnutí dané reportáže mě napadají 2 možnosti:
a) Pokud je bublina ve vodováze vychýlena v opačném směru, než se kutálí PET láhev (směr bohužel nelze z detailního záběru vodováhy vypozorovat), pak je silnice nakloněna z kopce a jen ještě větší náklon okolní krajiny vyvolává pocit, že je tomu opačně. Všechny jevy tedy probíhají zcela normálně, jen nám (vlivem subjektivního dojmu opačného sklonu) přijdou divné.
b) Je-li bublina ve vodováze vychýlena ve stejném směru jako se kutálí PET láhev s vodou, pak jde o fotomontáž či úmyslně matoucí reportáž. Není žádný důvod, proč by gravitace či jiné síly měly působit jiným směrem na vodu ve vodováze než na vodu v PET láhvi.
Argumentace "fyzika z místní ZŠ" je zcela zavádějící a nesmyslná. Bylo-li by v dané lokalitě tak obrovsky silné magnetické pole, nejen, že by se to okamžitě projevilo mnoha jinými efekty, ale především by působilo zcela opačně na automobily (plechová karosérie je v podstatě feromagnetikum) a na vodu (diamagnetikum) v PET láhvi.
