FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«

177) Řezání vodním paprskem10. 01. 2006

Dotaz: Na stránkách nějaké firmy, která se zabývá řezáním materiálu vodním paprskem jsem četl, že při tom dochází ke stlačení vody až o 20 %. Je to možné? Kapaliny mají být nestlačitelné. Nemůže docházet jen ke stlačení plynů rozpoštěných ve vodě? Dík. (Hajšman Luboš)

Odpověď: Pro potřeby vysvětlení jevů okolo nás se obvykle předpokládá, že voda stlačitelná není. Není to ale zcela pravda - voda je stlačitelná, jen je k jejímu stlačení potřeba obrovského tlaku. Pokud bych například chtěl litr vody stlačit na 990 ml, tj. zmenšit objem o pouhé 1%, potřeboval bych vyvinout tlak přes 20 MPa. To je 200x více, než je běžný atmosférický tlak okolo vás. Při řezání materiálů proudem vody (vodním paprskem) se ale dosahuje tlaku až 600 MPa. Za těchto podmínek je stlačení vody o zmíněných 20% možné.
(Jakub Jermář)   >>>  

178) Mrznutí vody - Mpebův jev19. 12. 2005

Dotaz: Dobrý den, mám na Vás prozbu, řeším problém, který se týká času zmrznutí teplé a studené vody, bohužel nevím jak se tento jev nazýva a chtěl bych se o něm něco dovědět, pokud Vás moc neobtěžují byl bych Vám vděčen za jakékoli informace o tomto jevu.Předem děkuji. Daniel Hála dan.hala@email.cz (Daniel Hála)

Odpověď: Skutečně se čas od času objevují zprávy, že horká voda zmrzne za jinak stejných podmínek dříve než voda studená - nazýváme to Mpebův jev (podle Erasto Mpemba z Tanzánie). Zatím jsem však o Mpebově jevu pouze slyšel a četl, nikdy jsem se s ním nesetkal osobně ani já a dokonce ani kolega, který se problematikou a proměřováním mrznutí vody zabývá.

Asi nejobsáhlejší pojednání o tomto jevu v češtině naleznete v číslech 11/2002 a 7/2003 časopisu Vesmír (www.vesmir.cz). Druhý z článků je též volně přístupný na internetu na adrese http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1839
(Jakub Jermář)   >>>  

179) Reportáž TV NOVA 4. 12. 200513. 12. 2005

Dotaz: Je možné, aby gravitační pole naší planety bylo na povrchu něčím deformováno, aby došlo k jevu, jaký popisuje reportáž TV NOVA ze 4.12.05, že u Moravské Třebové jezdí auta samovolně do kopce. Čím vůbec lze takto místně ovlivňovat gravitační pole Země? (Láďa)

Odpověď: Po shlédnutí dané reportáže mě napadají 2 možnosti:

a) Pokud je bublina ve vodováze vychýlena v opačném směru, než se kutálí PET láhev (směr bohužel nelze z detailního záběru vodováhy vypozorovat), pak je silnice nakloněna z kopce a jen ještě větší náklon okolní krajiny vyvolává pocit, že je tomu opačně. Všechny jevy tedy probíhají zcela normálně, jen nám (vlivem subjektivního dojmu opačného sklonu) přijdou divné.

b) Je-li bublina ve vodováze vychýlena ve stejném směru jako se kutálí PET láhev s vodou, pak jde o fotomontáž či úmyslně matoucí reportáž. Není žádný důvod, proč by gravitace či jiné síly měly působit jiným směrem na vodu ve vodováze než na vodu v PET láhvi. Argumentace "fyzika z místní ZŠ" je zcela zavádějící a nesmyslná. Bylo-li by v dané lokalitě tak obrovsky silné magnetické pole, nejen, že by se to okamžitě projevilo mnoha jinými efekty, ale především by působilo zcela opačně na automobily (plechová karosérie je v podstatě feromagnetikum) a na vodu (diamagnetikum) v PET láhvi.

(Jakub Jermář)   >>>  

180) Čištění skla ultrazvukem13. 12. 2005

Dotaz: Dobry den, potreboval bych vedet na jakem principu funguje čištění skla ultrazvukem. Predem dekuji (Adam)

Odpověď: Má-li ultrazvuk (akustické vlnění 20-100 kHz) dostatečnou intenzitu, vyvolává při průchodu kapalinou jev zvaný kavitace. Ta se projevuje intenzívním kmitáním částeček kapaliny a vznikem miniaturních bublinek. V jejich nejbližším okolí dochází k prudkému nárůstu teploty, tlaku a zrychlení - tyto jevy velice agresivně narušují mechanickou vazbu nečistot na povrch čištěného předmětu a ve spojení s vhodným čistícím médiem dochází k jejich odplavování.

Více si o čištění ultrazvukem můžete přečíst na stránkách www.ultrasonic.cz/vyuziti.htm.
(Jakub Jermář)   >>>  

181) Podivný pád válce28. 11. 2005

Dotaz: Mám dotaz ohledně nakloněné roviny: Když máme nějakou nakloněnou rovinu v nějaké výšce a z jejího vrcholu necháme kutálet kuličku, tak po dosažení kraje roviny padá k zemi po dráze opisující parabolu. Když však to samé uděláme s papírem slepeným do válce, tak po dosažení kraje vyletí mírně vpřed a poté jakoby zaletí pod nakloněnou rovinu. Čím je to způsobené? Za odpověď předem děkuji. (Ondra)

Odpověď: Válec se na nakloněné rovině roztočí a i během svého pádu nadále rotuje. Svým povrchem se tak tře o vzduch (na různých stranách různě), což zakřivuje dráhu jeho pádu. U kuličky se tento jev prakticky neprojeví, neboť má výrazně menší povrch i moment setrvačnosti v poměru ke své hmotnosti. Pokud bychom tento pokus dělali ve vakuu, chovala by se obě tělesa stejně.
(Jakub Jermář)   >>>