Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
179) Reportáž TV NOVA 4. 12. 2005
12. 12. 2005
Dotaz: Je možné, aby gravitační pole naší planety bylo na povrchu něčím deformováno,
aby došlo k jevu, jaký popisuje reportáž TV NOVA ze 4.12.05, že u Moravské
Třebové jezdí auta samovolně do kopce. Čím vůbec lze takto místně ovlivňovat
gravitační pole Země? (Láďa)
Odpověď: Po shlédnutí dané reportáže mě napadají 2 možnosti:
a) Pokud je bublina ve vodováze vychýlena v opačném směru, než se kutálí PET láhev (směr bohužel nelze z detailního záběru vodováhy vypozorovat), pak je silnice nakloněna z kopce a jen ještě větší náklon okolní krajiny vyvolává pocit, že je tomu opačně. Všechny jevy tedy probíhají zcela normálně, jen nám (vlivem subjektivního dojmu opačného sklonu) přijdou divné.
b) Je-li bublina ve vodováze vychýlena ve stejném směru jako se kutálí PET láhev s vodou, pak jde o fotomontáž či úmyslně matoucí reportáž. Není žádný důvod, proč by gravitace či jiné síly měly působit jiným směrem na vodu ve vodováze než na vodu v PET láhvi.
Argumentace "fyzika z místní ZŠ" je zcela zavádějící a nesmyslná. Bylo-li by v dané lokalitě tak obrovsky silné magnetické pole, nejen, že by se to okamžitě projevilo mnoha jinými efekty, ale především by působilo zcela opačně na automobily (plechová karosérie je v podstatě feromagnetikum) a na vodu (diamagnetikum) v PET láhvi.
Dotaz: Dobry den, potreboval bych vedet na jakem principu funguje čištění skla ultrazvukem. Predem dekuji (Adam)
Odpověď: Má-li ultrazvuk (akustické vlnění 20-100 kHz) dostatečnou intenzitu, vyvolává při průchodu kapalinou jev zvaný kavitace. Ta se projevuje intenzívním kmitáním částeček kapaliny a vznikem miniaturních bublinek. V jejich nejbližším okolí dochází k prudkému nárůstu teploty, tlaku a zrychlení - tyto jevy velice agresivně narušují mechanickou vazbu nečistot na povrch čištěného předmětu a ve spojení s vhodným čistícím médiem dochází k jejich odplavování.
Dotaz: Mám dotaz ohledně nakloněné roviny: Když máme nějakou nakloněnou rovinu v nějaké
výšce a z jejího vrcholu necháme kutálet kuličku, tak po dosažení kraje roviny
padá k zemi po dráze opisující parabolu. Když však to samé uděláme s papírem
slepeným do válce, tak po dosažení kraje vyletí mírně vpřed a poté jakoby zaletí
pod nakloněnou rovinu. Čím je to způsobené? Za odpověď předem děkuji. (Ondra)
Odpověď: Válec se na nakloněné rovině roztočí a i během svého pádu nadále rotuje. Svým povrchem se tak tře o vzduch (na různých stranách různě), což zakřivuje dráhu jeho pádu. U kuličky se tento jev prakticky neprojeví, neboť má výrazně menší povrch i moment setrvačnosti v poměru ke své hmotnosti. Pokud bychom tento pokus dělali ve vakuu, chovala by se obě tělesa stejně.
Dotaz: Zabývám se vývojem zařízení pro kalibraci digitálních fotoaparátů, jehož ůkolem
je vytvořit světlo o určité intenzitě. U již existujícího zařízení je jako
světelný zdroj použita klasická 100W žárovka. Já bych ji rád nahradil výkonovou
bílou LED-diodou, ale nejsem si jist, zda složení světla z LED neobsahuje o
nějakou složku více či méně, především mi jde o poměr infra a ultrafialového
záření, které by mohlo ovlivnit CCD snímač. Předem děkuji za jakoukoliv odpověď.
S pozdravem Martin Žák (Martin Žák)
Odpověď: Pravděpodobně vás zklamu. Klasická žárovka září díky tomu, že její vlákno je rozžhaveno na velmi vysokou teplotu (až 3000°C) - vyzařuje tedy dle Planckova vyzařovacího zákona spojité spektrum s různou intenzitou jednotlivých vlnových délek. Naproti tomu LED (svítivá dioda) emituje světlo pomocí kvantových jevů na polovodičovém přechodu p-n. Lze tedy očekávat prakticky diskrétní spektrum s výraznou dominancí několika vlnových délek.
Dotaz: Ve škole jsem se nedávno dozvěděl, že když polovodiče zahříváme, tak jejich
odpor se snižuje a mě by zajímalo jestli se takto u polovodiče dala vytvořit
supravodivost (Pavel Hornak)
Odpověď: Musím vás zklamat, nedala. Když polovodiče zahříváme, dochází ke dvěma jevům. Především díky předávané tepelné energii jsou v látce generovány volné nosiče náboje (můžete si to představit třeba tak, že elektrony jsou odtrhovány od "svých" atomů a mohou se tedy volněji pohybovat - podílet se na vedení proudu). Zároveň však s rostoucí teplotou neuspořádaný tepelný pohyb částic látky čím dál více znesnadňuje vedení proudu. První efekt je u polovodičů při běžné teplotě výraznější a látka tedy se vzrůstající teplotou vede proud lépe a lépe. Kdybychom však teplotu zvyšovali stále, buď polovodič zníčíme (dojde k jeho roztavení, spálení, ...) nebo začne převládat druhý jev (a odpor začne zase vzrůstat).
