Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
181) Podivný pád válce
28. 11. 2005
Dotaz: Mám dotaz ohledně nakloněné roviny: Když máme nějakou nakloněnou rovinu v nějaké
výšce a z jejího vrcholu necháme kutálet kuličku, tak po dosažení kraje roviny
padá k zemi po dráze opisující parabolu. Když však to samé uděláme s papírem
slepeným do válce, tak po dosažení kraje vyletí mírně vpřed a poté jakoby zaletí
pod nakloněnou rovinu. Čím je to způsobené? Za odpověď předem děkuji. (Ondra)
Odpověď: Válec se na nakloněné rovině roztočí a i během svého pádu nadále rotuje. Svým povrchem se tak tře o vzduch (na různých stranách různě), což zakřivuje dráhu jeho pádu. U kuličky se tento jev prakticky neprojeví, neboť má výrazně menší povrch i moment setrvačnosti v poměru ke své hmotnosti. Pokud bychom tento pokus dělali ve vakuu, chovala by se obě tělesa stejně.
Dotaz: Zabývám se vývojem zařízení pro kalibraci digitálních fotoaparátů, jehož ůkolem
je vytvořit světlo o určité intenzitě. U již existujícího zařízení je jako
světelný zdroj použita klasická 100W žárovka. Já bych ji rád nahradil výkonovou
bílou LED-diodou, ale nejsem si jist, zda složení světla z LED neobsahuje o
nějakou složku více či méně, především mi jde o poměr infra a ultrafialového
záření, které by mohlo ovlivnit CCD snímač. Předem děkuji za jakoukoliv odpověď.
S pozdravem Martin Žák (Martin Žák)
Odpověď: Pravděpodobně vás zklamu. Klasická žárovka září díky tomu, že její vlákno je rozžhaveno na velmi vysokou teplotu (až 3000°C) - vyzařuje tedy dle Planckova vyzařovacího zákona spojité spektrum s různou intenzitou jednotlivých vlnových délek. Naproti tomu LED (svítivá dioda) emituje světlo pomocí kvantových jevů na polovodičovém přechodu p-n. Lze tedy očekávat prakticky diskrétní spektrum s výraznou dominancí několika vlnových délek.
Dotaz: Ve škole jsem se nedávno dozvěděl, že když polovodiče zahříváme, tak jejich
odpor se snižuje a mě by zajímalo jestli se takto u polovodiče dala vytvořit
supravodivost (Pavel Hornak)
Odpověď: Musím vás zklamat, nedala. Když polovodiče zahříváme, dochází ke dvěma jevům. Především díky předávané tepelné energii jsou v látce generovány volné nosiče náboje (můžete si to představit třeba tak, že elektrony jsou odtrhovány od "svých" atomů a mohou se tedy volněji pohybovat - podílet se na vedení proudu). Zároveň však s rostoucí teplotou neuspořádaný tepelný pohyb částic látky čím dál více znesnadňuje vedení proudu. První efekt je u polovodičů při běžné teplotě výraznější a látka tedy se vzrůstající teplotou vede proud lépe a lépe. Kdybychom však teplotu zvyšovali stále, buď polovodič zníčíme (dojde k jeho roztavení, spálení, ...) nebo začne převládat druhý jev (a odpor začne zase vzrůstat).
Dotaz: Mohli by jste mi prosím vysvětlit, co je to doplerův jev? (Milda)
Odpověď: Dopplerovým jevem nazýváme skutečnost, že frekvence vlnění zjištěná pozorovatelem je jiná, než frekvence vlnění zdroje, jestliže se pozorovatel a zdroj vůči sobě pohybují. Stejný efekt také nastává, když se od pohybujícího předmětu nějaké vlnění pouze odráží.
Dopplerův jev se běžně využívá v technických aplikacích, známe-li totiž frekvenci zdroje, můžeme podle rozdílu od naměřené frekvene snadno spočítat, jak rychle se vůči nám tento zdroj pohybuje. Tímto způsobem například může policejní radar měřit rychlost projíždějících vozidel. Pomocí změny frekvence optických vln (změna barvy světla; takzvaný "červený posuv") zase dokážeme měřit rychlost vzájemného vzdalování se hvězd a tedy i rychlost rozpínání vesmíru.
O Dopplerově jevu se můžete také přesvědčit doslova na vlastní uši: postavte se k nějaké dálnici a poslouchejte zvuk projíždějících aut. Dokud se auta k vám budou přibližovat, uslyšíte zvuk vyšší, než když se od vás (poté, co vás minou) budou vzdalovat. Obzvláště patrné je to v případě sanitky či hasičského auta se zapnutou houkačkou.
Představu o podstatě Dopplerova jevu lze také získat z níže uvedeného obrázku. Pozorovatel vpravo (zdroj by se pohyboval k němu) by slyšel vyšší zvuk, než pozorovatel vlevo (od nějž by se zdroj vzdaloval).
Odpověď: Ekliptika je domnělá dráha pohybu Slunce po obloze, jak se jeví pozemskému pozorovateli. Lze ji definovat také jako průsečnici roviny dráhy Země kolem Slunce (té se říká rovina ekliptiky) a nebeské sféry.
Slovo ekliptika pochází z latinského ECLIPSIS (zatmění), neboť pouze v těsné blízkosti ekliptiky může nastávat zatmění Slunce nebo Měsíce.
