Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
183) Odpor polovodičů
22. 11. 2005
Dotaz: Ve škole jsem se nedávno dozvěděl, že když polovodiče zahříváme, tak jejich
odpor se snižuje a mě by zajímalo jestli se takto u polovodiče dala vytvořit
supravodivost (Pavel Hornak)
Odpověď: Musím vás zklamat, nedala. Když polovodiče zahříváme, dochází ke dvěma jevům. Především díky předávané tepelné energii jsou v látce generovány volné nosiče náboje (můžete si to představit třeba tak, že elektrony jsou odtrhovány od "svých" atomů a mohou se tedy volněji pohybovat - podílet se na vedení proudu). Zároveň však s rostoucí teplotou neuspořádaný tepelný pohyb částic látky čím dál více znesnadňuje vedení proudu. První efekt je u polovodičů při běžné teplotě výraznější a látka tedy se vzrůstající teplotou vede proud lépe a lépe. Kdybychom však teplotu zvyšovali stále, buď polovodič zníčíme (dojde k jeho roztavení, spálení, ...) nebo začne převládat druhý jev (a odpor začne zase vzrůstat).
Dotaz: Mohli by jste mi prosím vysvětlit, co je to doplerův jev? (Milda)
Odpověď: Dopplerovým jevem nazýváme skutečnost, že frekvence vlnění zjištěná pozorovatelem je jiná, než frekvence vlnění zdroje, jestliže se pozorovatel a zdroj vůči sobě pohybují. Stejný efekt také nastává, když se od pohybujícího předmětu nějaké vlnění pouze odráží.
Dopplerův jev se běžně využívá v technických aplikacích, známe-li totiž frekvenci zdroje, můžeme podle rozdílu od naměřené frekvene snadno spočítat, jak rychle se vůči nám tento zdroj pohybuje. Tímto způsobem například může policejní radar měřit rychlost projíždějících vozidel. Pomocí změny frekvence optických vln (změna barvy světla; takzvaný "červený posuv") zase dokážeme měřit rychlost vzájemného vzdalování se hvězd a tedy i rychlost rozpínání vesmíru.
O Dopplerově jevu se můžete také přesvědčit doslova na vlastní uši: postavte se k nějaké dálnici a poslouchejte zvuk projíždějících aut. Dokud se auta k vám budou přibližovat, uslyšíte zvuk vyšší, než když se od vás (poté, co vás minou) budou vzdalovat. Obzvláště patrné je to v případě sanitky či hasičského auta se zapnutou houkačkou.
Představu o podstatě Dopplerova jevu lze také získat z níže uvedeného obrázku. Pozorovatel vpravo (zdroj by se pohyboval k němu) by slyšel vyšší zvuk, než pozorovatel vlevo (od nějž by se zdroj vzdaloval).
Odpověď: Ekliptika je domnělá dráha pohybu Slunce po obloze, jak se jeví pozemskému pozorovateli. Lze ji definovat také jako průsečnici roviny dráhy Země kolem Slunce (té se říká rovina ekliptiky) a nebeské sféry.
Slovo ekliptika pochází z latinského ECLIPSIS (zatmění), neboť pouze v těsné blízkosti ekliptiky může nastávat zatmění Slunce nebo Měsíce.
Dotaz: Zajímalo by mě, jak závisi tepelné záření tělesa na barvě tělesa, a materiálu, a
proč u kovů a plamene s teplotou okolo 1500 K je již barva žlutá, zatímco podle
křivky vyzařování absolutně černého tělěsa i u hvězd je až do teploty 3000 K
barva červená, a až 5-6 kK je tato barva žlutá, a jak bych mohl zjistit teplotu
plamene. (Pavel)
Odpověď: Pokud nás zajímá závislost intenzity tepelného záření na tom, jakou barvu má těleso při nízké teplotě (tedy jakou barvu vidíme při pokojové teplotě), pak lze zjednodušeně říct, že čím je těleso tmavší a matnější (tj. čím snáze pohlcuje dopadající světlo), tím více bude také při vysoké teplotě světlo (resp. tepelné záření) vyzařovat. Tato skutečnost je známa jako "Kirchhoffův zákon vyzařování".
Nyní se ještě podívejme na to, jakou barvu rozžhavená tělesa mají (jak se nám jeví). Měření přístroji (zcela v souladu s tzv. Wienovým posunovacímo zákonem) skutečně ukáže, že těleso bude vyzařovat nejvíce v oblasti červeného viditelného světla teprve když jej zahřejeme na několik tisíc kelvinů. Proč tedy vnímáme jako červeně zářící i tělesa chladnější? Protože lidské oko je na různé vlnové délky růžně citlivé a výrazně tak zkresluje výsledek "měření". Jednoduše řečeno těleso při tisíci kelvinech září především v infračervené části spektra a jenom menší část vyzařuje v podobě červeného světla. Naše oko ovšem infračervenou část spektra nevnímá a soustředí se na světlo červené barvy.
Zohledníme-li tuto nedokonalost oka, můžeme pak odhadovat teplotu žhavých těles dle této tabulky:
Dotaz: Co je to inverzní počasí - definice. Děkuji (Rosťa Langer)
Odpověď: Za normálních podmínek teplota vzduchu s rostoucí výškou klesá, tedy čím jsme výše nad zemí, tím je nám větší zima. Občas ale může nastat situace, kdy je tomu obráceně (například v zimě v důsledku silného ochlazování zemského povrchu za bezoblačné noci) - tomuto jevu pak říkáme teplotní inverze. Důsledkem teplotní inverze bývá zhoršení rozptylových podmínek, kouř z komínů a výfukové plyny z automobilů se dostatečně nerozptylují do atmosféry, ale zůstávají nízko při zemi.
