Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
189) Energie slapových jevů
11. 09. 2005
Dotaz:
Na Měsíc obíhající kolem Země působí pouze gravitační a odstředivé síly. Ale Měsíc svou gravitační silou způsobuje slapové jevy. A přílivové vlny již nějakou využitelnou energii mají. Měsíc tedy žádnou energii navíc nepřijímá, ale pouze ji dodává přílivovým vlnám. Nejedná se tedy o perpetum mobile? Kde je v této úvaze chyba?
(Viktor Křivák)
Odpověď:
Nejedná se o perpetuum mobile, energie slapový jevů jde na úkor rotační energie Země. Rotace Země se tedy v kvůli slapovým jevům nepatrně zpomaluje. Důsledkem zpomalování zemské rotace je pak také zvětšování průměrné vzdálenosti Země-Měsíc (asi o 3,82 cm za rok).
Odpověď: V původním smyslu je "fata Morgana" staré lidové označení klamných obrazů v
ovzduší. Označení pochází z oblasti Messinské nížiny (průliv mezi
Itálií a Sicílií). Z pohledu vědy jde o tzv. svrchní a spodní zrcadlení.
Zrcadlení na vrstvách atmosféry, tedy vzduchu, je možné díky tomu, že různě
teplý a různě hustý vzduch má různý index lomu. Na rozhraních dvou
vzduchových vrstev s odlišným indexem lomu pak může docházet k lomu a odrazu
světelných paprsků.
Odpověď: Duha je optický jev způsobený lámáním světla na kapkách vody. Světlo různých
barev se na povrchu kapek láme pod různými úhly (index lomu vody je např.
pro červené světlo nepatrně menší než pro světlo modré) a dochází tak k
rozkladu světla na jeho jednotlivé barevné složky.
Odpověď: Paprsky slunečního světla procházejícího atmosférou se na molekulách vzduchu částečně rozptylují do různých směrů, a to tím intenzivněji, čím kratší je jejich vlnová délka (tzv. Rayleighův zákon). Modrá a fialová barva se proto rozptyluje v atmosféře z viditelného světla nejvíce. Jelikož jsou však naše oči citlivější na modrou než na fialovou barvu, jeví se nám obloha zbarvená modře.
Ano, má. Uveďme si dva příklady, na nichž je to vidět. Gravitační pole hvězdy či celé galaxie působí na světelné paprsky (tedy na elektromagneticé vlnění) a ovlivňuje tak nepatrně směr jejich šíření. Tento jev je známý jako tzv. gravitační čočka (gravitational lensing) a je pozorován v astronomii (např. Einstienův kříž). Druhým příkladem působení gravitace na elektromagnetické vlnění jsou černé díry, z pod jejichž "povrchu" (přesněji z pod tzv. horizontu událostí) nedokáže ani elektromagnetické vlnění uniknout a je strháváno zpět.
