Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
251) Proč jsou látky průhledné?
04. 06. 2003
Dotaz: Dokázal již někdo přijatelně vysvětlit proč jsou některé látky průhledné a
průsvitné? Jak procházejí fotony hmotou? Nezdá se mi, že by šlo o postupné
předávání vlnění z čelní plochy skrz až na plochu výstupní. Dopadající fotony
přece nemají takovou energii, aby dokázaly rozkmitat celou tlošťku a navíc (u
látek průhledných) bez zkreslení. Jak to ty fotony dělají? (Pavel Dombrovský)
Odpověď: Vaše formulace se mi zdá být zatížena takovou "materiální"
představou fotonů jako kuliček z něčeho zformovaných - třeba střel, které
si mají prorazit cestu "nepřátelským územím". Ale tomu tak není. Realitě je
stejně blízká představa, že foton je pomluva, která se šíří mezi lidmi -
vzruší je (rozkmitá je), oni ji předají dál, a zapomenou na ni. I toto je
samozřejmě jen příměr.
Chcete-li hlubší fyzikální obraz, podle kterého by taky šlo něco
spočítat, pak nezbyde než sáhnout po nějaké učebnici fyzikální optiky.
Z hlediska kvantové teorie je to všecko jednak složitější, jednak
jednodušší. Zavádíme tzv. účinný průřez pro to, abychom jednoduše popsali
"velikost terče" při interakci (srážce); průběh srážky se počítá kvantově,
ale o tom nemá smyslu mluvil takhle "letmo". Taky foton (coby kvantovaná
elektromagnetická vlna) v látkovém prostředí je "něco jiného" než foton ve
vakuu - v látce se prostě na elektromagnetických kmitech E, B "přiživí" i
nabité částice tvořící látku (jádra, elektrony). Proto vychází ustálená
rychlost menší než c. Rozbor přechodových jevů je dosti složitý i klasicky
(viz např. Stratton: Teorie elektromagnetického pole).
Mimochodem, takové neutrino dokáže proletět Zeměkoulí s velice
vysokou pravděpodobností, že se vůbec neodchýlí.
Dotaz: Co je to piezoelektrický jev? (Matěj Sprinzel)
Odpověď: Při deformaci některých krystalů vzniká elektrické napětí a mění se elektrická
polarizace a naopak - krystaly se deformují při vložení do elektrického
pole. Tomuto jevu se říká piezoelektrický (z řečtiny: piedzó = tlačit) a krystalům
s touto vlastností piezoelektrické. Jev objevil Pierre Curie se svým bratrem
v roce 1880.
Piezoelektrické krystaly našly uplatnění v mnoha přístrojích a zařízeních.
Můžete se setkat např. s piezoelektrickými snímači v hudebních nástrojích
(elektroakustické kytary); piezoelektrickými zapalovači, které vyrábějí jiskry;
piezoelektrickými mikrofony i reproduktory; piezokrystaly najdete v atomovém
rastrovacím mikroskopu, kde se uplatňuje citlivé zaznamenání i malých změn napětí.
Piezoelektrický jev se ovšem vyskytuje i v běžném životě, kdy např. mechanickým
působením na dřevo může na jeho povrchu vzniknout elektrický náboj.
Dotaz: Mnohokrát popisovaný a nevysvětlený jev: postavíme-li fotonu do cesty
překážku se dvěma otvory, foton projde oběma atd. Co se stane, když překážka
bude mít otvory tři? (Pavel Dombrovský)
Odpověď: Projde třema, čtyřma i více, nesmí být ale moc daleko od sebe. Příkladem
jsou třeba interferenční jevy na CDčku - fotony se odrážejí od jedné
stopy, druhé stopy, třetí stopy ...
Dotaz: Tlak světla, obecně tlak elektromagnetického záření, je sice popsán, leckdo
přesto věří, že jde o "jedno-pólovou" sílu. Součet všech sil pro každý jev
ale musí být roven nule, souhlasíte? 1. Kde to lze nalistovat? 2. Pokud by to
zatím nebylo detailně řešeno, jaké je vaše řešení? 3. Kdo uvedený jev ve
svých teoriích zanedbal? (emanuel Smejkal)
Odpověď: Součet všech sil pro každý jev [raději: děj] ale musí být roven nule.
Souhlasíte?
Máte na mysli 3. Newtonův zákon (akce a reakce). Ano, pokud jde o sílu
jako popis interakce dvou hmot. A je to proto, aby se celková hybnost
systému neměnila. Neplatí to, pokud jde např. o setrvačné síly
(odstředivá, Coriolisova, Eulerova,...) protože ty nepopisují působení
těles, ale "zachraňují z nouze" to, že měříme souřadnice pro výpočty v
nevhodné vztažné soustavě (neinerciální), která nám občas "utíká pod
rukama). Pro působení hmoty a pole to ale rovněž může platit v tom
smyslu, že i pole (zde: světlo) má nejen energii, ale i hybnost a
dokonce i moment hybnosti.
Toto se řeší ve všech učebnicích elektrodynamiky, v kapitole o světelném
tlaku (který experimentálně ověřil už Lebeděv v r. 1901).
Kdo uvedený jev ve svých teoriích zanedbal?
Každý, kdo měřil jiné silové veličiny výrazně větší než tato, v
obvyklých podmínkách drobná síla. Ale jí vděčí např. komety za svůj ohon.
Termín jedno-pólová síla neznám.
Dotaz: Poslední dobou se objevuje čím dál více informací o nových
postupech a objevech, "nové fyzice" atp. Jak si mám tyhle poznatky vysvětlit?
Jde o blamáž nebo jde o pravdivé informace. Jde mi o tzv. volnou energii,
motory na vodu, vzduch, atd. Viz například MEG, motor
na vodu, auto na vzduch. Pokud jde o
fungující stroje, proč už se nevyužívají? (Marek)
Odpověď: Nejde o seriózní informace. Je to směsice atraktivních (a často i
pravdivých) faktů z nejrůznějších oborů techniky, završená něčím, co z
předchozího neplyne, a co je zcela chybné. Diskuse s těmito lidmi je
zbytečná. Když se o to v dobré vůli pokusíte, dozvíte se pak oklikou, že
"i profesoři z univerzity museli uznat, že je to pravda (první část faktů)
a nevěděli si s tím rady (závěr)." Myslím, že si správně odpovídáte sám:
kdyby to byly funční stroje, jistě už by je někdo vyráběl. Ovšem i na to
mají odpověď: je to "spiknutí vědců a techniků", kteří jim to utajují ...
