Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
257) Eliášův oheň
18. 05. 2003
Dotaz: Potreboval by som na fyzikálny projekt do školy akékolvek spracovatelné
informácie na tému: CORONA - ELIAŠOV OHEN. Mohli by ste mi, prosím, poradit
dostupnú literatúru (som z Banskej Bystrice), prípadně, co by som asi radšej
uvítal, webovú stránku - prehladnu a, co je najpodstatnejšie, detailnú. (Luke)
Odpověď: Milý Luku, názvem Eliášův oheň je označován trsovitý elektrický výboj, který
někdy můžeme pozorovat před bouřkou na hrotech kovových předmětů nebo na
místech vyvýšených nad okolí (stožáry lodí, televizní antény, hrany letadla apod.)
Projevuje se jako keříčkovité sršení nafialovělé barvy a znali jej už
námořníci v dávných dobách. Časté pozorování tohoto úkazu na moři naznačuje
i jeho název - sv.Eliáš je patronem námořníků. Eliášův oheň se objevuje zejména
před bouřkou, kdy roste napětí mezi mraky a zemí. Než dosáhne napětí takové hodnoty,
aby uhodil blesk, nastane kolem hrotů předmětů trsový nebo doutnavý výboj
délky několika centimetrů. Tento druh výboje není pro člověka nebezpečný.
Více informací najdete např. na slovenské stránce
http://kekule.science.upjs.sk/fyzika/ucebnetexty/doplnkove/elprudplyny/01.htm
Z anglických stránek se můžete podívat na
http://www.encyclopedia.com/html/S/StE1lmosf.asp
Dotaz: Byla bych moc ráda, kdyby jste mi mohli říci podrobnější informace o
akumulátoru v motoru automobilu. K čemu přesně slouží, kdy je využíván,
jakým způsobem se při jízdě dobíjí. (Linda)
Dotaz: 1. Zajímalo by mě, jaký je rozdíl mezi částicí pí0 a částicí éta. Je možné
říct, že pí0 je složeno z kvarků u a anti-u, a éta je složeno z kvarků d a
anti-d? 2. Existuje nějaký veřejně přístupný fyzikální server, kde by bylo
uvedeno, z jakých kvarků se jednotlivé mezony a baryony skládají? (Pavel Bednář)
Odpověď: Mezony pi0 a eta jsou OBA 'namíchány' z kvarků u a anti-u, d a anti-d,
a eta dokonce i z s a anti-s, ale každý JINÝM ZPŮSOBEM. Pouhý kvarkový obsah
totiž plně nevystihuje danou částici, takže to není tak jednoduché, jak
jste si možná představoval. Namíchání vypadá přibližně takhle:
Pi0 = u anti-u - (d anti-d)
Eta = kombinace (u anti-u) + (d anti-d) + (s anti-s)
a
(u anti-u) + (d anti-d) -2(s anti-s)
Tvar namíchání hlouběji souvisí s jistou symetrií, která se za vším
skrývá. Jde tak o odlišné fyzikální stavy, což se projevuje jako odlišné
částice (různé hmotnosti).
Dalším rozdílem je, že pion se vyskytuje ve třech různých nábojových variantách
(pi+, pi0, pi-), kdežto eta pouze v jedné neutrální.
Dotaz: Rád bych věděl, jak je možné, že vakuum (tedy prázdnota) má nějaké vlastnosti:
permitivitu a permeabilitu. Prázdnota by přece měla být bez charakteristik.
Nebo je permitivita vakua spíš vlastnost elektromagnetického pole, které se
vakuem šíří? (Honza)
Odpověď: Souhlasím s názorem, že permitivita a permeabilita vakua jsou vlastnosti
elektromagnetického pole, které se nějak modifikuji v
přítomnosti látky. Jinak jedna věc je fyzikální realita, druhá naše pojmy
a chápání skutečnosti, obvykle s pomocí nějaké teorie. V kvantové teorii
pole se například pohled na vakuum poněkud zkomplikuje, protože se např.
objeví možnost, aby foton na chvilku přešel na virtuální
elektron-pozitronový pár a za chvilku se zase vrátil. Tak máte najednou v
"prázdnotě", kterou se šíří elektromagnetické pole, další částice...
Dotaz: Co to jsou "červí díry". Mluvilo se o nich v seriálu BBC Vesmír. (Jana Danišková)
Odpověď: Červí díry, pokud existují, jsou toplogické anomálie ve vesmíru. Jejich
teoretická možnost plyne z Einsteinovy obecné teorie relativity.
Zjednodušeně jde o to, že vnitřek černé díry by byl přímo propojen
"hrdlem" s bílou dírou, takže by v principu bylo možné vletět do jejího
ústí (skrze černou díru) a vyletět jinde ve vesmíru na druhém konci
bílou dírou. Vzdálenost "skrze" červí díru by přitom mohla být kratší,
než odpovídající vzdálenost mezi jejími konci, měřeno ve vnějším
("normálním") vesmíru. Kdybychom našli vhodnou červí díru, tak by se v
principu dalo cestovat rychle hodně daleko, třeba až na druhý konec
vesmíru. Nedávné práce dokonce ukazují, že vhodnou manipulací s červí
dírou by bylo možné sestrojit i stroj času.
Zatím to vše vypadá spíše jako sci-fi, ale teoreticky to vyloučit nelze.
Žádná skutečná červí díra zatím ovšem objevena nebyla, je to jen
hypotetická možnost. Také tu je problém stability hrdla: zdá se, že při
pokusu proletět jím se nutně červí díra zhroutí. Úplně jasno v tom ale
prozatím není, takže klidně lze červí díru používat jako vhodnou
rekvizitu ve Star Treku.
