Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
269) Bronz
14. 04. 2003
Dotaz: Kdy byl objeven bronz? (Petra)
Odpověď: Bronz byl vynalezen kolem roku 3000 př. n.l. v Mezopotámii jako slitina 75-95% mědi a
5-25% cínu. Bronz měl lepší tavitelnost než čistá měď. Poměř cínu (později
arzénu) ovlivňoval tvárnost a tvrdost při dalším zpracování.
Dotaz: Někde jsem slyšel, že první mikrovlnné trouby prý neměly otočný talíř,
takže jídlo se nemohlo prohřívat rovnoměrně. Nechce se mi tomu však věřit,
protože podle mě by taková potravina nebyla dost dobře poživatelná.
Proto se chci zeptat, je-li tomu tak, popřípadě, kde bych našel o tomto
problému nějaké informace!?? (Petr)
Odpověď: Milý Petře,
když jsem napsal do googlovského okénka slova "microwave oven history",
objevily se tisíce odkazů, z nichž už první byl docela zajímavý. Bádání o
tom, kdy se objevil otočný talíř, jsem nepodnikl, to nechám na vás. Ale
chci komentovat nepoživatelnost potravin. Vlnová délka mikrovln z trouby
je asi 12,5 cm, tj. kmitny stojatého vlnění jsou vzdálené 6 cm, jak můžete
zjistit, když do trouby s vyjmutým talířem dáte kus chleba. Takže by
stačilo onu potravinu po chvíli obrátit, posunout atd., aby se zredukovala
možnost horkých a studených míst kousek od sebe. Pokud na webu najdete
dokonalé komentáře, pošlete nám adresu, zveřejníme.
Dotaz: Zajímalo by mne, jaké napětí a proud bych naměřil u piezoelektrického
zapalovače. Dále bych rád věděl, jestli tento jev funguje i opačně.
V případě že ano, zajímala by mne závislost napětí a proudu na délkové
roztažnosti. (Lukáš)
Odpověď: Piezoelektrický krystal může poskytnout vysoké napětí, podle délky jiskry se
domnívám, že alespoň 10 - 15 kV. Jako zdroj proudu však neposlouží.
Poskytuje jen krátký impulz malého proudu. Po přiložení vysokého napětí se
krystal smrští, ovšem v rozměru maximálně milimetrů. Piezoelektrická
konstanta křemene je asi 10-9 m/V, u BaTiO3 je patrně největší,
asi 10-7m/V.
Piezoelektrické krystaly se používají například k posuvu hrotu atomových
řádkovacích mikroskopů, kde posuvy jsou srovnatelné se vzdálenostmi atomů,
tedy desetin nanometrů.
Dotaz: Čas od času narážím na články, které popisují něco nového, někdy i
převratného, a za čas články, které původní zprávy vyvracejí.
Jak odfiltrovat informace, které jsou nepravdivé nebo nedostatečně
dokázané a naopak, které články přijmout jako ty, které jsou s největší
pravděpodobností správné?
Zajímalo by mě, kterou instituci či organizaci ctí svět fyziků tak,
že její závěry např. o nějaké nové teorii, bere jako platné. (Jan Bošota)
Odpověď: To není vůbec jednoduché. Jistou pomůckou je skutečnost, že renomované
fyzikální časopisy jsou recenzované, tj. před publikací příspěvek redakce
pošle recenzentovi, někdy třeba i několika, se žádostí o názor a
doporučení, zda článek publikovat nebo ne. Samozřejmě recenzent může být
ledabylý nebo novost příspěvku nepochopit, ale v průměru tenhle systém
dlouho a docela úspěšně funguje. Další pomůckou je zvyk dobrých pracovišť
diskutovat výsledky na seminářích a tak je podrobovat jisté interní
oponentuře. Nic z uvedených mechanismů však není dokonalé. Vidíte-li nový
článek s novou myšlenkou, experimentálním faktem atd., můžete se
orientovat skutečně jen podle renomé časopisu a pracoviště autora. Po čase
se ale objeví reakce, buď je práce citovaná, výsledky použité a ověřené
jinými autory, nebo naopak vyvráceny. Chce to čas. Ilustrativním příkladem
je příběh studené fúze (více se o ní dočtete v Odpovědně).
Dotaz: 1) Dá se využít samoindukce cívek v UPS zdrojích,
aby zajistily plynulý přechod na akumulátory?
2) Co působí na elektron v mg. poli?
Co je tedy "podstatou" magnetického pole.
Jak si mám představit spin elektronu, který s tím úzce souvisí?
Působí mg. pole i na jádra atomů?
Proč se elektrony neodtrhnou od jader v mg. poli?
(interpid)
Odpověď: 1) Odhadoval bych, že energie akumulovaná v cívkách stačí na kousek
periody (když člověk přemýšlí o funkci transformátoru), přesné časování
náběhu UPS je otázka konstrukční). Vaše otázka má ale velmi blízko k
jednomu typu UPS, viz. ferroresonant standby UPS na
http://www.pcguide.com/ref/power/ext/ups/types.htm , leccos dalšího najdete
na stránkách http://www.epanorama.net/links/psu_dcac.html.
2) Na elektron (jako jiný náboj) působí Lorentzova sila F = ev x B
(vektory, vektorový součin) a dále síla resp. moment odpovídající jeho
magnetickému momentu, souvisejícímu se spinem. Spin si těžko můžete
představit, neboť každá jeho klasická analogie jaksi kulhá, je to zcela
kvantový jev. Magnetické pole působí i na jádra atomů, dokonce se toho
často využívá (např. jaderná magnetická rezonance - NMR). Za jakých
podmínek by se mohly trhat elektrony od jader, zjistíte odhadem
magnetických polí, resp. jejich gradientu, které by k tomu byly potřeba.
Běžná magnetická pole elektrony netrhají.
