Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
290) Zemské slapy
28. 01. 2003
Dotaz: Zajímalo by mě, jak velké jsou radiální pohyby zemské kůry působením Měsíce
(Slunce). Jak je vlastně velký "příliv a odliv" kontinentů.
Existuje nějaká mapa? (Jindřich Dvořáček)
Odpověď: Termínem slapy souhrnně označujeme jevy přílivu a odlivu.
Vedle přílivu a odlivu na mořích (mořské slapy) pozorujeme obdobné jevy v
atmosféře (slapy atmosféry) a v menší míře i v pevné části Země
(slapy pevné Země).
Slapy jsou způsobeny gravitačními účinky Měsíce a Slunce a vzájemným pohybem
Země a těchto těles. Slapová síla je výslednicí přitažlivé síly příslušného
tělesa (Měsíce, Slunce) a odstředivé síly vznikající v důsledku oběhu Země
kolem společného těžiště soustavy.
Kdyby Země byla tuhá, pak by posunutí ustálené vodní hladiny na jejím povrchu
kolísalo mezi přílivem a odlivem působeným Měsícem maximálně o 53,4 cm,
vlivem Slunce o 24,6 cm. Při úplňku a novu, kdy se obě maxima sčítají,
by maximální rozdíl činil 78 cm. Deformace pevného zemského povrchu dosahují
necelé poloviny těchto hodnot, maximální radiální změna dosahuje 36 cm.
Podrobnější informace se můžete dočíst v článku z připravované multimediální
encyklopedie fyziky.
Dotaz: Velice rád bych Vás poprosil, jestli byste mi
neposlali něco o Archimédovi.
Nejvíce mě zajímá jeho objevitelská část jeho slavného života. (Jiří Svatoš)
Odpověď:
Archimédes (asi 287 př.n.l.- 212 př.n.l) - podle
dostupných údajů svá díla napsal až po 40. roku
života. Věnoval se inženýrské činnosti (mj. zavedl
pojem těžiště a určil metodiku zjištění polohy těžiště
pro rovinné útvary a prostorová tělesa, proslul
stavbou válečných strojů - velkých praků),
geometrii (přibližné určení čísla pí, výpočty
obsahu rovinných geometrických obrazců a objemu
geometrických těles), matematické fyzice (statika a
hydrostatika) a astronomii.
Archimédova díla se v originálech nezachovala.
Nejstarší dostupné jsou jen přepisy a překlady (především
arabské). Do oblasti fyziky Archimédes přispěl pracemi na téma
teorie páky, výpočet těžiště pro rotační plochy atd.
Snad nejznámější je tzv. Archimédův zákon. Těleso
ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná
gravitační síle, která působí na kapalinu o stejném
objemu, jako je objem ponořené části tělesa. Archimédes je
i autorem známých výrokù: "Dejte mi pevný bod a já
pohnu Zemí" - objevil zákony páky. Když do Syrakus
vtrhli římští vojáci a Archimédes si cosi "čmáral"
klackem v zemi, přistoupil k němu římský voják a vyzval ho
k souboji. Archimédes jen povstal a rozkřikl se na něho
"Noli tangere circulos meos" - Nenič mi mé kruhy.
"Heukéra" - Objevil jsem. Archimédes v závěru
svého života řešil, jak pomocí čísel popsat geometrické
veličiny. Vytvořil systém pro zapisování velkých čísel.
Podrobnější informace o jeho životě a díle se dočtete na
webu, stačí do vyhledávače napsat heslo "Archimédes"
a vybrat si. Zkuste například: http://www.edunet.cz/fyzikove/Archim.html, http://pes.eunet.cz/veda/clanky/1655_0_0_0.html
,http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5866
.
Dotaz: Teorie Ohmova zákona pro elektrické napětí.
(Michal)
Odpověď: Milý Michale, Ohmův zákon říká, že odpor R je vlastností součástky a nezávisí na
velikosti ani polaritě přiloženého napětí. Jako jeho matematické vyjádření
se uvádí vztah U=R.I, kde U je napětí na dané součástce a I je elektrický proud, který jí protéká.
Tuto závislost objevil v roce 1826 německý fyzik Georg Simon Ohm (1789-1854).
Po něm je pojmenována jednotka elektrického odporu. Ohm také dokázal,
že elektrický odpor závisí na délce vodiče, průřezu a měrné vodivosti
kovu. Vypisovat Vám všechny vzorečky by asi nemělo smysl.
Najděte si raději příslušné informace na webu, stačí do vyhledávače napsat
heslo "Ohmův zákon" a vybrat si - například: http://www.sweb.cz/radek.jandora/f14.htm. Na počítání příkladů na 0hmův zákon
Vám pomůže tato stránka:
http://www.radiomaterial.com/vypocty/ohmuv_zakon.html.
Dotaz: Chtěl bych vás požádat o informace o Charlesu A. de Coulombovi.
(Jiří Müller)
Odpověď:
Milý Jirko,
Charles Auguste de Coulomb (1736 - 1806) byl francouzský fyzik, který položil základy vědy o elektřině a objevil některé její zákony.
Roku 1784 sestavil torzní váhy (též coulombovy váhy) pro měření malých
sil. Změřil velikost síly, kterou na sebe působí dva bodové elektrické
náboje. Dokázal, že elektrický náboj se ukládá na povrchu vodiče. Zavedl
pojmy magnetický moment a polarizace elektrického náboje. Coulombův zákon
je základním zákonem elektrostatiky, experimentálně byl zjištěn Ch.A.
Coulombem roku 1785. Byl po něm pojmenován Coulombmetr, měřící
elektrostatický náboj, dále jeho jméno nese základní jednotka elektrického
náboje - coulomb.
Coulomb je elektrický náboj, který proteče vodičem při stálém proudu 1
ampéru za dobu 1 sekundy (někdy se používá ampérsekunda).
Dotaz: Přehled středoškolské fyziky str.110: Třecí síla působí také mezi podložkou
a tělesem, které je v klidu." Zajímalo by mě, jaký směr má tato síla, když
těleso leží na vodorovné podložce. (Vlasta)
Odpověď: Milá kolegyně,
tuto větu bych já nikdy neřekl, natož napsal. Na těleso ležící na
vodorovné podložce, když do něj nic netlačí, ani za něj nic netáhne
samozřejmě třecí síla nepůsobí. Teprve když na něj něco
zvenku zapůsobí, objeví se třecí statická síla. Tato vnější síla
(pokud nedosáhne složka této síly ve směru podložky hodnotu
[přítlačná složka N krát koeficient f0
statického tření pro dané
kvality styčných povrchů] ) vyprovokuje STEJNĚ VELKOU sílu statického
tření a tyto síly se vyruší. Když vodorovná složka vnější síly
překročí mez N krát f0 těleso se "odlepí" a začne klouzat. Třecí síla
má tedy vždy opačný směr než provokující vnější síla a pokud
nedosáhne vnější síla mez N*f0 jsou provokační síla a třecí síla
statického tření stejně velké a vyruší se. Z toho logicky plyne, že
při nulové provokaci je i síla statického tření nulová.
Z toho je vidět, že vztah F = N*f0
lze pro třecí sílu použít jen
tehdy, když jsme na samé hranici překročení třecí síly.
Milý Jirko,
Charles Auguste de Coulomb (1736 - 1806) byl francouzský fyzik, který položil základy vědy o elektřině a objevil některé její zákony.
Roku 1784 sestavil torzní váhy (též coulombovy váhy) pro měření malých
sil. Změřil velikost síly, kterou na sebe působí dva bodové elektrické
náboje. Dokázal, že elektrický náboj se ukládá na povrchu vodiče. Zavedl
pojmy magnetický moment a polarizace elektrického náboje. Coulombův zákon
je základním zákonem elektrostatiky, experimentálně byl zjištěn Ch.A.
Coulombem roku 1785. Byl po něm pojmenován Coulombmetr, měřící
elektrostatický náboj, dále jeho jméno nese základní jednotka elektrického
náboje - coulomb.