Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
302) Ohyb světla 2
05. 12. 2002
Dotaz: Když se přes zamlžené okno podívám v noci na měsíc, vidím kolem něj
duhové kruhy. O jaký jev se prosím jedná? (Pavel)
Odpověď: Je to projev vlnové podstaty světla - o ohyb, který závisí i na vlnové
délce světla, a proto probíhá (trošičku) jinak pro různé vlnové délky, tedy
i různé barvy světla. Podobné jevy nastávají i na oblacích v nejvyšších
vrstvách atmosféry. Viz např. FYZIKA, Halliday, Resnick, Walker
(Prometheus, VUTIUM 2001), str. 949 - 1005.
Dotaz: Jak se nazývá jev, kdy v noci za svitu Měsíce lze přes mlhu, nebo řídkou oblačnost kolem něj vidět oranžový kruh?
(Pavel)
Odpověď: Jde o prstencové halo a je to projev vlnové podstaty světla. Lom (v kapičkách mlhy či na krystalcích ledu v nejvyšších mračnech) i ohyb závisejí na vlnové délce světla, a proto probíhá (trošičku) jinak pro různé vlnové délky, tedy i různé barvy světla.
Dotaz: Chtěl bych vysvětlit tuto věc: Kovová krystalová mřížka je tvořena kationty kovu. Mezi těmito kationty působí odpudivé síly a proto těleso drží svůj tvar. Jak je tomu ale na povrchu tělesa, kde na povrchové kationty působí jen síly z jedné strany nebo z boku. Stále tam ale chybí síly zhora. Těleso by se mělo zbortit. Chtěl bych vysvětlit proč tomu tak není.
(Radim)
Odpověď: Máte pravdu. U pevných látek jsou spolu atomy drženy opravdu elektrickými silami, i když se to musí počítat kvantově; klasická elektrodynamika dokazuje, že soustava nábojů se neudrží ve stabilní rovnováze jen elektrickými (+ event. gravitačními) silami. Atomy jsou vůči sobě v rovnovážných polohách; spíše než odpuzováním a přitahováním (z klasické mechaniky) jsme zvyklí to popisovat tak, že např. u molekuly soustava dvou atomů má minimální energii ve stavu, kdy atomy mají jistou vzdálenost. (Spíš tedy mluvíme o potenciálu či energii, ne o síle.) Rovnovážná vzdálenost atomů UVNITŘ kovu je tedy jiná než na povrchu; ten povrch je fakticky vždycky v jistém napětí a chová se proto trochu jinak. Velmi tenké vrstvy mohou mít např. jinou mezimolekulární vzdálenost. U kapalin, kde není pevná krystalová mřížka, se dá tento jev také dobře pozorovat. Je to podstatou povrchového napětí a makroskopicky, fenomenologicky se proto kapalina chová tak, jako by na povrchu měla jakousi blánu.
Dotaz: ): Potřeboval bych vědět, kde bych mohl na webu najít něco o rádiovém přenosu a spojení a fyzikalní podstatu těchto jevů (vysílač, přijímač, co je frekvenční modulace atd.)
(Petr)
Odpověď: Milý Petře, zkuste se mrknout na skriptum elektroniky:
http://lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/, v 6. kapitole najdete informace o metodách
frekvenční modulace, demodulaci, principech směšování a o
rozhlasovém a televizním příjmu. Ve zkratce popsané různé
druhy modulací najdete tady: http://cb.hw.cz/hw/cb/teorie/druhy_modul.html.
Dotaz: Jsem studentka gymnázia a momentálně se zabývám přírodními jevy, které byly pozorovány před 2.sv. válkou na Šumavě. Je možné, aby v tichto podmínkách na obloze vedle slunce mohli vzniknout další čtyři vedlejší slunce? Myslíte, že by to mohl být jeden z jevů způsobených terestrickou refrakcí? (Ingrid)
Odpověď: Když je atomosféra chladná, mohou se z vlhkosti vytvářet ledové krystalky různého tvaru. Pokud atomosféra obsahuje ve směru ke Slunci dostatečné množství plochých hexagonálních destiček, objeví se nalevo a napravo 120° od Slunce jasná (někdy barevná) oblast nazývaná "vedlejší Slunce" neboli paranthelium, případně v protisměru protislunce neboli antihelium. Je vytvářeno slunečním světlem, které prošlo ledovými destičkami. Tyto paprsky jsou navzájem rovnoběžné, když dopadají na Zem. Jejich směr se změnil lomem při průchodu ledovou destičkou a ty, které prošly pod úhlem deviace, mohou vytvořit protislunce.
