FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«

310) Éter?18. 11. 2002

Dotaz: Chtěl bych se zeptat, zda je dnes považován za fyzikálnío negramota někdo, kdo uznává hypotetický éter, který by vysvětloval jak relativistické jevy (dilataci času a přírůstek hmotnosti v závislosti na rychlosti atd), tak problém tzv. zánikového rudého posuvu, kdy se kvasar vzdaluje rychlostí 4,3c a není třeba složitě měnit Hubbleovy rovnice. Že se nepodařilo éter experimentálně prokázat, může být také tím, že hmotnost jeho částice je řádově 10^-24. (Ondřej Loptar)

Odpověď: Za správnou otázku nepovažuju to, kdo je fyzikální negramot, ale jaké hypotézy byly již ověřeny či vyvráceny. Éter ve smyslu konce předminulého století asi vyvrácen byl, vákuum má ovšem netriviální vlastnosti a do jisté míry se na ně můžete dívat jako na "éter". Upřesněte, jaké teorie máte přesně na mysli a obrátíme se na kolegy, kteří mají k relativitě a astrofyzice blíže.
(J.Dolejší)   >>>  

311) Tlumič24. 10. 2002

Dotaz: Chtěl bych se zeptat na jakém principu pracuje tlumič na střelných zbraních. (Šerý Luboš)

Odpověď: Na hlavních střelných zbraní bývají "vylepšení" jako chladiče a tlumiče. Chladič je děrovaný válec souosý s hlavní a prostě zahraňuje tomu, abyste se spálil neopatrným sáhnutím na (souvislou střelbou rozežhavenou) hlaveň. Tlumiče ohně a hluku se nasazují na ústí a usměrňují rozpínání žhavých plynů tak, aby nebylo náhlé a nepravidelné. Náhlé rozepnutí vytváří dodatečný hluk a umožňuje sekundární zapálení a tím dodatečné hoření plynů vzniklých explozí - u ústí zbraně se objeví plamen, který zbytečně střelce prozrazuje. Nepravidelný únik spalných plynů by mohl ovlivnit směr letu střely.
(J.Obdržálek)   >>>  

312) Tachometr v letadle24. 10. 2002

Dotaz: Na jakém principu funguje ukazatel rychlosti v letadle, tj. na základě čeho (vzdáleností, otáček, ...) ukazuje ručička tachometru správnou okamžitou rychlost? (Jiří Janda)

Odpověď: Klasický ukazatel je napojen na tzv. Pitotovu trubici a ukazuje relativní rychlost letadla vůči okolnímu vzduchu. (Samozřejmě že v případě větru to není rychlost vůči Zemi, ale zato je to to podstatné pro sílu, která letadlo nese.) Pitotova trubice je vlastně manometr ukazující rozdíl tlaků na dvou koncích trubice - jeden vyúsťuje na špici letadla tak, že ústí je v rovině kolmé ke směru letu, druhé ústí je "tečné" - v rovině, která obsahuje směr letu letadla. Podrobnější fyzikální výklad si najdete v každé učebnici fyziky v partii o aerodynamice nebo hydrodynamice.
Moderní ukazatele měří polohu a rychlost letadla elektronicky - přijímá se signál pozemských radiolokačních stanic resp. se vysílá signál vlastní a měří se signál odražený. Jeho frekvence je vlivem Dopplerova jevu posunuta v závislosti na vzájemné rychlosti letadla a odrážejícího objektu. Za zmínku stojí, že moderní navigační systémy už musejí používat při výpočtu teorii relativity, aby měření rychlosti a zjištění polohy letadle bylo po delším letu tak přesné, jak vyžaduje bezpečnost provozu.
(J.Obdržálek)   >>>  

313) Antistatický sprej23. 10. 2002

Dotaz: 1) Existují spreje, které zabrání kondenzaci vody např. na zrcadle v koupelně, jak to z fyzikálního hlediska ten sprej dělá ? 2) Obdobné téma - antistatický sprej , jak funguje ten ? 3) Kde najdu (podrobnější) princip fungování tzv. "trubice bláznů" (maxvellův démon). (Martin Vích)

Odpověď: 1. Na studeném skle kondenzuje voda z teplého vlhkého vzduchu tak jako tak, je ovšem rozdíl, zda kondenzuje v kapičkách (když voda podložku nesmáčí) anebo v tenké víceméně souvislé vrstvě (když sklo smáčí). Sprej tedy vytvoří na skle tenkou vrstvu, která je smáčivá (voda na rozhraní voda-vzduch přichází ke skleněné desce pod ostrým úhlem) a tím se vznikající kapičky ihned roztékají.
2. Antistatický sprej - vytvoří vrstvu elektricky dostatečně vodivou (a nevysychající tak rychle, jako by vyschla samotná voda).
3. "Trubici bláznů" neznám. Maxwellova démona ano: ten by zlovolně narušoval rovnováhu systému přepaženého vrátky tím, že by otevíral vrátka pomalým molekulám a zavíral rychlým, čímž by v této části rostla teplota a ve druhé klesala. Fyzikálně vzato by tu klesala entropie. Jenomže na to, aby M.d. viděl částici, musí v systému být světlo, a to nikoli izotropní (jinak by neviděl nic). Když se pak počítá změna entropie, tak se vždycky ukáže, že v nějakých těchhle průvodních jevech naopak entropie roste, takže nakonec 2. zákon termodynamiky narušen není. Příklad: Kdybych tam dal otáčecí vrátka s "řehtačkou", která zabraňuje otáčení "proti srsti", pak musí řehtačka mít něco, co západku po dopadu utlumí (kdyby se odrazila a letěla zpátky, tak by v maximální poloze zase nebránila opačnému pohybu). Toto utlumení znamená prakticky přeměnu práce (kinetické energie západky) na její zahřátí - a západka bude mít tedy teplotu vyšší než okolí. Na mikroskopické úrovni by prostě takováto západka kmitala stejně, jako kmitá libovolná molekula pevné látky, jako Brownův pohyb, a její "usměrňující účinek" by tím byl - na mikroskopické úrovni - paralyzován.
(J.Obdržálek)   >>>  

314) Vyfukování Vetřelce z kabiny22. 10. 2002

Dotaz: Mám určitý objekt (např. dutou kouli), ve které je tlak p1 (např. p1=1 atmosféra). Tento objekt nechť se nachází ve vesmíru. A v určitém čase "otevřeme" (za nějakou dobu) otvor v tomto tělese tak, aby se mohly vyrovnat tlaky. Mohli byste mi uvést rovnici pomocí které se řídí takovéto proudění? Zajímalo by mě, jak tuhá musí být konstrukce, aby to vydržela? (dotaz je částečně inspirován filmem Vetřelci :-) (Petr Novak)

Odpověď: Pane kolego, mít těleso, které snese přetlak jedné atmosféry s náležitým otvorem je triviálíi, vyprázdněte standardní PET láhev a máte to. V počátečních fázích po otevření půjde o proudění plynu z místa s počátečním tlakem do vakua, platí na to sice standardní hydodynamické rovnice, ale v detailech to bude asi velmi složité, protože půjde o velmi nestacionární děj, bude hrát roli detailní aerodynamika toho otvoru, velmi pravděpodobně se tam objeví turbulence atd. Možná je to situace připomínající výstřel, kdy se plyny derou z hlavně. Až tlak poklesne, pak to přejde na problém difúze, který zase umějí vakuoví experti. Tedy jinak řečeno, Vaše otázka není ani tak na jednoduchou odpověď, ale na zevrubné studie. Možná byste mohl zkusit poslat mail do NASA a zeptat se, jestli mají detailní studie dehermetizace ISS po nárazu meteoritu atd.
(J.Dolejší)   >>>