Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
32) Jemné a hyperjemné spektrum
25. 02. 2009
Dotaz: Jak vznika jemne a hyperjemne spektrum (napr. u jodu I2)? (Shane)
Odpověď: Rozštěpení spektrálních čar (tzv. jemná struktura čar) vzniká vlivem relativistických jevů a vlivem interakce mezi spinovým a orbitálním momentem hybnosti elektronů (tzv. spinorbitální interakce). Hyperjemná struktura je pak důsledkem interakce magnetického momentu elektronu s magnetickým momentem jádra (I-J vazba).
Dotaz: Proč se při zahřátí plynu zvýší rychlost jeho molekul? Odstrkují se
rychleji? Proč? (Jan Píka)
Odpověď: Pojďme se podívat, jakým způsobem lze takový plyn zahřát. Nejprve si představme, že máme nějaký plyn (třeba vzduch) uzavřený v krabici. Můžeme jej zahřát třeba tak, že nějak zahřejeme krabici a od ní se zahřeje plyn. Co ale znamená, že zahřejeme krabici? Krabice bude mít vyšší teplotu, tudíž její molekuly budou rychleji kmitat. Při nárazech molekul plynu na stěnu krabice (běžný děj, jímž se projevuje tlak v plynu) se pak tyto molekuly nejen odrazí, ale ještě navíc jsou "nakopnuty" více kmitajícími ("teplejšími") molekulami krabice. Molekuly plynu jsou pak v důsledku toho "nakopnutí" rychlejší... neboli krabice zahřála plyn uvnitř.
Existují ale i další mechanismy, zejména záření. Pokud na náš sledovaný plyn, nyní třeba vzduch v atmosféře, dopadá elektromagnetické vlnění správných vlnových délek (což může být třeba sluneční svit), lze si to představit jako ostřelování molekul plynu velmi rychlými malými kuličkami - fotony. A pokud takový foton molekulu plynu nerozbije (jako třeba ionizující záření), tak ji opět pošťouchne, "nakopne"...
Závěrem bych chtěl zdůraznit, že výše uvedené příklady jsou velmi zjednodušující a nelze je interpretovat doslova - fotony nejsou kuličky, náraz molekuly plynu na kmitající molekulu krabice může způsobit v některých (méně častých) případech i zpomalení ("ochlazení") molekuly plynu, ... základní představu o procesu ohřívání plynu však uvedené příklady vystihují.
Dotaz: Protože se zabývám focením, chtěla jsem se zeptat, jak určím kdy je
měsíc nejblíž Zemi - tudíž bude se jevit jako "větší". Díky za
odpověď. M. (Marcela)
Odpověď: Měsíc se k Zemi pravidelně příbližuje (nejblíže je 356 410 km, v tzv. perigeu) a zase vzdaluje (až na 406 697 km, v tzv. apogeu). Perioda od jednoho perigea k následujícímu je zhruba 27 dní a 13 hodin (neboli tzv. anomalistický měsíc). Pak nám již stačí jenom vypátrat, kdy bylo v nedávné minulosti perigeum a přičtením anomalistického měsíce snadno určíme ta další. V lednu 2009 se měsíc nacházel v perigeu v sobotu 10. ledna 2009 okolo 12h.
Fotografie Měsíce v perihelu (nejblíže k Zemi) a apogeu (nejdále).
Rozdíl úhlové velikosti je jasně zřetelný. Zdroj: NASA
Dotaz: ráda bych věděla jaká je možná příčina zemětřesení v
Čechách,které se tu zaznamenalo?co může zemětřesení způsobovat,krom
případné sopky?Děkuji. (šárka langová)
Odpověď: Západní Čechy jsou charakterizované doznívající sopečnou aktivitou, která se projevuje např. existencí minerálních pramenů. Tato doznívající aktivita s sebou nese výrazné změny napěťových poměrů v Zemské kůře. Toto napětí je nutné nějak uvolňovat. V oblasti Nového Kostela je tzv. tektonický zlom, nebo-li styčná plocha mezi dvěma horninovými bloky. Tyto bloky jsou normálně do sebe zakleslé, nepohybují se. Jednou za čas (v západních Čechách 4-8 let, v oblasti Sumatry stovky let), se začnou bloky po sobě rapidně posunovat, aby tak uvolnily nahromaděné napětí. To vyvolává vznik zemětřesných vln, které se pohybují velkou rychlostí k povrchu. Naštěstí se v Západních Čechách hromaděné napětí uvolňuje relativně často a postupně ve formě tzv. zemětřesných rojů a ne za až tak dlouhé období a najednou jako v případě např. Sumatry. Proto se maximální možné magnitudo v západních Čechách odhaduje na zhruba 5.
A nyní k vašemu dotazu, co ještě může způsobovat zemětřesení. Obecně je to cokoli, co dokáže vybudit zemětřesné vlny, čili např. sesuvy v dolech, sesuvy půdy, řízené odpaly v dolech apod. Tyto zdroje ale nemají (pokud jsou dostatečně daleko) ani zdaleka takový potenciál, jako zemětřesení.
Dotaz: Jak lze ve stavu beztíže něco zvážit? (Josef Cabrnoch)
Odpověď: Když těleso vážíme, zjišťujeme jeho hmotnost. A hmotnost se neprojevuje pouze gravitačním působením, ale třeba i při urychlování tělesa (těžší těleso se hůře urychluje - potřebujeme na to například větší sílu). Návod, jak něco zvážit třeba na oběžné dráze je tedy takovýto: kopni do tělesa (působ na něj určitou silou po určitou dobu) a pozoruj, jak moc se těleso urychlilo. Čím rychleji se nyní pohybuje, tím bylo lehčí (a lze to i velmi přesně dopočítat).
