Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
317) MEG a testatika
16. 10. 2002
Dotaz: 1.Jaký máte názor a fungování MEGu 2. jaký máte názor na testatiku + princip (Marek)
Odpověď: Někteří všímaví čtenáři, kteří si přečtou popis MEG, nebo jiných
převratných zařízení, napr. přístrojů na magnetokinetické vysušování
zdiva, viz. http://www.aquapol.cz/aquapol/aquapol.htm, získají pocit, že je
na tom cosi divného. Vždyť to buď narušuje zákon zachování energie nebo se
mluví o vysílání velmi slabého, pravotočivého polarizovaného pole, podobného
elektromagnetickému (jakého tedy???). Jenomže to, že někdo nebo něco
narušuje zákony, se v našem světě stalo běžné. To že něco nesouhlasí s
moudrem nebo skoromoudrem, které jsme slyšeli ve škole, je také běžné.
Ve fyzice a přírodních vědách je situace trochu zvláštní v tom, že ony
"fyzikální zákony" nepřijal žádný fyzikální parlament, ale že jsou
koncentrovaným vyjádřením dosavadní zkušenosti lidstva, jak probíhají
přírodní děje. Tak zákon zachování energie neříká nic jiného, než že ve
všech procesech, které kdy lidstvo pozorovalo a studovalo, se energie
zachovávala, a že situace, kdy se energie jakoby nezachovávala, se
podařilo dříve nebo později vysvětlit.
Když někdo nerespektuje přírodní zákony, ohrožuje jenom sebe a zdar
svého konání, někdy i lidi okolo. Jak to dopadne, když budu prodávat s
perfektní reklamou magickou krabičku, která má odstínit gravitaci? Asi mi
v tom nikdo nezabrání, asi snadno získám atest, že má krabička je dokonale
neškodná (vzdyť bude úplně prázdná, akorát dovnitř natisknu magické
obrazce nebo tam smotám kus drátu). Když mi ale někdo uvěří a s krabičkou
v ruce vykročí z okna paneláku ve vyšším podlaží, poletí zcela jistě dolů.
Kdo za to může? Kdo ho měl uchránit před podmanivou reklamou?
Samozřejmě se objevují stále nové jevy a tak vědci nemohou zpravidla
apriori o nějakém jevu říci hned, že to úplná pitomost nebo podvod.
Věrohodné prokázání nebo zavržení některých jevů může být obtížné a trvat
velmi dlouho (Klasickým příkladem je hypotéza o obtížně zachytitelné
částici, která řeší "nezachování energie" v beta-rozpadu. Tato částice -
neutrino - byla objevena za 25 let poté, co si ji Pauli "vymyslel").
Právě v takových situacích velmi pomáhá pevná zkušenost, že nesplnění
fyzikálních zákonů je přinejmenším krajně málo pravděpodobné. To by si
měli občané v našem kulturním prostředí odnést ze školy, aby pak někomu
neplatili za iluze nebo nehynuli kvůli své neinformovanosti (nebo
blbosti?).
"Informace" o
MEGu najdete na stránkách: http://www.revprirody.cz/data/0402/meg.htm,http://jnaudin.free.fr/html/megv21.htm,...
Dotaz: Jak vzniklo slovo magnet?
A něco o hodinách-máme mít referát!!! (Karolina Potocká)
Odpověď: Milá Karolíno, slovo magnet je odvozeno z názvu mesta
Magnézia (ležícího ve strední Asii), kde byl poprvé
objeven magnetid (látka pritahující železné predmety).
Nejstarší zmínka o využití zemského magnetismu je patrne z
roku 2637 pr.n.l., kdy pri pronásledování neprítele užil
magnetku cínský císar Huang-Ti. První systematické pokusy
s magnety a zmagnetovaným železem provádel kolem roku 1600
renesancní ucenec William Gilbert z Colchesteru .
Na následujících stránkách si mužete precíst
"neco" o hodinách, doufám, že tam najdete vhodné
informace pro váš referát: http://www.quido.cz/objevy/hodiny.htm. Na webu najdete ale spoustu dalších
clánku, stací do vyhledávace napsat heslo hodiny a vybrat
si.
Odpověď: Fyzikální podstata je jednoduchá - kapilární síly působící na kapalinu vzlínající v úzkých mezerách mezi vlákny celulózy tvořícími papír. Projeví se samozřejmě vliv povrchu (mechanický - hladkost, i příp. chemický při impregnaci) vláken i vliv dalších přísad v papíru, povrchová úprava apod. Vlastní zkouška je technologickou záležitostí a je lépe ji hledat přímo v oblasti papírenského průmyslu.
Dotaz: Zajímalo by mne, proč se Slunce při západu a východu jeví daleko větší než v poledne. (František Vařacha)
Odpověď: Pokud vím, uplatní se při tom několik jevů. Je-li Slunce velmi nízko, může se projevit lom v hustším ovzduší, které jeho viděnou podobu deformuje. Hlavně je to však tím, že na obzoru má lidské oko zpravidla objekty povědomých velikostí, se kterými může Slunce srovnávat, zatímco je-li Slunce vysoko, jakákoli taková možnost chybí a Slunce je na obloze "samo". A pro úplnost, četl jsem i o fyziologickém efektu, plynoucím z neobvyklé polohy hlavy při pozorování.
Podrobnosti o testatice se doctete na stránce: